Občanské právo

Oznámení o ukončení zprostředkovatelské smlouvy - vzor, formulář, tiskopis ke stažení zdarma online

Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014

Stránka obsahuje vzor odmítnutí dědictví rodičem nezletilé osoby ke stažení zdarma online

__

__

Stránka obsahuje vzor odmítnutí dědictví ke stažení zdarma online

__

__

Příkaz, příkazní smlouva - vzor, formulář, tiskopis ke stažení zdarma online

 Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014

Výzva k plnění a následné odstoupení od kupní smlouvy pro nedodání zboží ve stanovené lhůtě u zboží zakoupeného přes internet - vzor, formulář, tiskopis ke stažení zdarma online

Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014

___

__

Směnka cizí - formulář ke stažení zdarma (tiskopis, vzor), náležitosti směnky, informace o směnkách

Vzor je aktualizován

---

Co musí směnka obsahovat, náležitosti:

Náležitosti směnky upravuje zákon směnečný a šekový (č. 191/1950 Sb. v platném znění). Zákon rozlišuje tzv. směnku cizí a směnku vlastní. Ze směnky cizí je prvotně zavázán někdo jiný, než její výstavce, ze směnky vlastní je prvotně zavázán její výstavce. Směnka může být napsána na listině, vyryta do dřeva, prostě zachycena jakýmkoliv způsobem, který umožňuje její trvalé (dlouhodobé) zachování. Nemusí být napsána na formuláři.

Směnka cizí

Účastníky směnečného vztahu založeného vystavením směnky cizí jsou tři subjekty výstavce směnky (dlužník, emitent), směnečník (trasát) a remitent (věřitel), kdy výstavce směnky dává příkaz směnečníkovi, aby zaplatil určitou směnečnou sumu remitentovi. Směnečník je povinen zaplatit za směnku až poté, co tento příkaz akceptuje.

Podle zákona směnečného a šekového jsou podstatnými náležitosti směnky vlastní tyto údaje:

•    označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána
•    bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu
•    jméno toho, kdo má platit (směnečníka)
•    údaj splatnosti
•    údaj místa, kde má být placeno
•    jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno
•    datum a místo vystavení směnky
•    podpis výstavce

Směnka cizí je neplatná pokud postrádá některou z výše uvedených náležitostí s výjimkou údaje splatnosti, místa placení a místa vystavení.

Chybí-li ve směnce údaj splatnosti, jde o směnku splatnou na viděnou. Postrádá-li směnka místo vystavení, bere se, že směnka byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce. Není-li místo placení uvedené, platí, že místem platebním je směnečníkovo bydliště.

Směnku lze platit buď v sídle remitenta (věřitele), v sídle výstavce směnky, v sídle směnečníka nebo na jiné adrese. Směnečnou sumu lze rovněž zaplatit u peněžního ústavu složením příslušné částky na účet, v takovém případě je třeba uvést název a adresu peněžního ústavu a číslo účtu.

Příklad:
Místo placení – Směnka je splatná u .............. banky, na adrese ................. na účet číslo ......................

Výklad pojmů:

Výstavce směnky (dlužník) – je osoba, která směnku vystaví a uvede do oběhu. Výstavce je hlavním subjektem vyskytujícím se u směnky vlastní i u směnky cizí.
V souvislosti se směnkou cizí je možné se setkat s označením výstavce jako transanta. Tento název je odvozen od směnky cizí, které se říká trata. 

Směnečník (trasát) – je osobou, vystupující u směnečného vztahu vznikajícího na základě vystavení směnky cizí. Směnečník dostává příkaz od výstavce směnky, aby za směnku zaplatil remitentovi (věřitel). Směnečník je povinen zaplatit za směnku až poté, co tento příkaz akceptuje. 

Remitent (věřitel) – je osoba, v jejíž prospěch je směnka vystavena, tedy osoba, které bude ze směnky plněno. 

Aval (avalista, směnečný rukojmí) – je ručitelem ze směnky. Remitent se může domáhat zaplacení směnečné sumy po avalovi jako ručiteli, až poté, co není směnka výstavcem či směnečníkem (akceptantem) proplacena. Aval je na směnce identifikován jménem, příjmením, adresou a dobré je uvést i datum narození či rodné číslo. 

Aval je na směnce vyznačen doložkou „per aval“ nebo „jako rukojmí“ či jinou doložkou stejného významu.

Zastřená směnka vlastní - Splyne-li osoba výstavce směnky cizí s osobou směnečníka, tedy výstavce směnky dává příkaz sám sobě, aby zaplaatil za směnku remitentovi, hovoříme o zastřené směnce vlastní. 

Doložky na směnkách

Na směnce se kromě povinných náležitostí mohou vyskytnout i různé doložky. Doložky se uvádění v určité formuli jako „bez protestu“, „per aval“, „nikoli na řad“.

„Per aval“ – tato doložka označuje avala neboli ručitele. Zpravidla se píše na lícní stranu směnky. 

„Bez protestu“ - touto doložkou dojde k vyloučení povinnosti protestovat směnku. Tedy není nutné autoritativně u notáře nebo soudu ověřovat skutečnosti, které jsou důležité pro realizaci práv ze směnky. U směnky s doložkou „bez protestu není nutné prokazovat, že směnka byla řádně předložena k placení a nebyla proplacena. 

„nikoli na řad“ – směnka s doložkou „nikoli na řad“ se označuje jako rekta směnka. Jde o směnku, kterou nelze převést rubopisem (indosamentem), což znamená vyznačením nového vlastníka směnky na její zadní straně (kde se může v průběhu času vytvořit sloupec postupných vlastníků směnky, od vlastníka původního po vlastníka aktuálního). Směnku (rektasměnka) s doložkou „nikoli na řad“ lze převést ve formě a s účinky obyčejného postupu, tj. smlouvou o postoupení pohledávky podle ust. § 1879 NOZ.

Směnka vlastní - formulář ke stažení zdarma (tiskopis, vzor), náležitosti směnky, informace o směnkách

Vzor je aktualizován

Žádost o udělení výjimky ze zákazu nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka osobou blízkou

Navrhovatel:
Jan Novák
nar. 12. 8. 1980
trvale bytem: Dolní 15, 251 01 Říčany

Krajský soud v Praze

náměstí Kinských 5
    150 75  Praha 5    

ke sp. zn.: KSPH 25 INS 45898/2014

Dlužník:     Josef Novák, nar. 15. 12. 1956, bytem Dolní 15, 251 01 Říčany
                   Jaroslava Nováková, nar. 25. 2. 1958, bytem Dolní 15, 251 01 Říčany

Insolvenční správce:     Mgr. Vilém Prokop, IČ 25889963, se sídlem Novohradská 15, 100 01 Praha 1

Žádost o udělení výjimky ze zákazu nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka osobou blízkou dle ust. § 295 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

I.

Usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 25 INS 45898/2014-A-9 ze dne 12. 3. 2014 bylo výše uvedeným dlužníkům schváleno oddlužení formou splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Vilém Prokop, IČ 25889963, se sídlem Novohradská 15, 100 01 Praha 1.

Do majetkové podstaty dlužníků byly zahrnuty následující nemovité věci:
-    pozemek st. p. č. 502/1 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 201 (rodinný dům), v části obce Říčany
-    pozemek p. č. 502/4 – zahrada

vše zapsáno na LV č. 102, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k. ú. Říčany.

Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2014, č. j. KSPH 25 INS 45898/2014-B-15 byl udělen insolvenčnímu správci souhlas se zpeněžením nemovitých věcí náležejících do majetkové podstaty dlužníků uvedených v soupisu majetkové podstaty pod poř. č. 1-2 mimo dražbu za minimální kupní cenu 205.000,- Kč.

II.

Navrhovatel jakožto syn dlužníků, který s dlužníky bydlí ve společné domácnosti v rodinném domě na adrese Dolní 15, 251 01 Říčany, je v současné době jediným zájemcem o koupi shora uvedených nemovitých věcí, které jsou předmětem soupisu majetkové podstaty dlužníků. Navrhovatel učinil cenovou nabídku za předmětné nemovité věci ve výši 206.000,- Kč.

Prodejem předmětných nemovitých věcí navrhovateli by byla bytová potřeba dlužníků v uvedeném rodinném domě zachována, a nedošlo by ani ke zvýšení jejich životních nákladů souvisejících s hledáním nového bydlení a placením nájemného, což by jinak mohlo mít negativní dopad na další průběh insolvenčního řízení.

Navrhovatel spatřuje udělení výjimky ze zákazu nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníků za důvodné nejen s ohledem na výše uvedené skutečnosti, ale i na průběh insolvenčního řízení a zásadu maximálního uspokojení věřitele a zásadu rychlosti a hospodárnosti insolvenčního řízení.

III.

Dle ust. § 295 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu, i když jim svědčí zákonné předkupní právo. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné; považují se však za platné, pokud se ten, kdo je jimi dotčen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil.

V návaznosti na ust. § 295 odst. 3 insolvenčního zákona může na návrh osoby blízké a po vyjádření věřitelského výboru insolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty. Vzhledem k tomu, že se všichni přihlášení věřitelé vzdali funkce v prozatimním věřitelském výboru, má navrhovatel za to, že funkci prozatimního věřitelského výboru vykonává insolvenční soud.

IV.

S ohledem na výše uvedené žádá navrhovatel jakožto syn dlužníků, aby výše uvedený insolvenční soudu v souladu s ust. § 295 odst. 3 insolvečního zákona povolil výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníků a povolil prodej výše uvedených nemovitých věcí zapsaných do soupisu majetkové podstaty pod poř. č. 1-2 navrhovateli jakožto synovi dlužníků.

S ohledem na výše uvedené žádá navrhovatel, aby insolveční soud vydal následující

U S N E S E N Í :

Soud povoluje výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníků Josefa Nováka, nar. 15. 12. 1956 a Jaroslavy Novákové, nar. 25. 2. 1958, oba bytem Dolní 15, 251 01 Říčany ve prospěch osoby blízké Jana Nováka, nar. 12. 8. 1980, trvale bytem Dolní 15, 251 01 Říčany, ohledně nemovitých věcí uvedených v soupisu majetkové podstaty ze dne 15. 4. 2014 pod poř. č. 1-2, a to:

-    pozemku st. p. č. 502/1 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 201 (rodinný dům), v části obce Říčany,
-    pozemku p. č. 502/4 – zahrada

vše zapsáno na LV č. 102, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k. ú. Říčany.

_

Odstoupení od kupní smlouvy o prodeji nemovité věci pro podstatné porušení smlouvy
 

Jméno a příjmení kupujícího: .................................................
Adresa.................................................................
Kontaktní údaje: telefon a e-mail .............................

Jméno a příjmení prodávajícího ........
Adresa prodávajícího .............................................
Kontaktní údaje: telefon a e-mail .............................

V Praze dne 5. listopadu 2014

Odstoupení od smlouvy kupní smlouvy o prodeji nemovité věci pro podstatné porušení smlouvy

Dne ................ jsem s Vámi uzavřel kupní smlouvy, na základě níž došlo k prodeji pozemku p. č. st. ............. – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře ......m2, jehož součástí je stavba s č. p. ....... (rodinný dům), vše zapsáno na LV č. …u Katastrálního úřadu pro …, katastrální pracoviště .................., obec …, katastrální území .........  Právní účinky vkladu vlastnického práva k shora uvedeným nemovitým věcem nastaly dne ............

V kupní smlouvě konkrétně čl. V. jste uvedl, že na převáděných nemovitých věcech neváznou žádné právní ani faktické vady, vyjma případných faktických vad zjevně viditelných při běžné prohlídce. Prohlídka prodávaného rodinného domu se uskutečnila 18. července 2014, kdy bylo sucho. Při prohlídce jsem Vás upozornil na to, že má dcera je silný astmatik a s ohledem na její onemocnění mám zájem pouze o dům, do kterého nezatéká a nevzlíná v něm půdní vlhkost. Na mé upozornění jste reagoval, že do domu nezatéká a vlhkost ani plísně se v něm nevyskytují.

Již od začátku října 2014 začaly v obytné části domu vzlínat plísně, které se po odstranění opakovaně objevovaly. V důsledku výskytu plísní nemůže moje dcera pro silné astma dům prakticky obývat. Přivolaný stavební odborník mi sdělil, že se jedná o skrytou stavební závadu, kterou nelze opravou odstranit.

S ohledem na výše uvedené mám za to, že jde o neodstranitelnou vadu nemovité věci, která brání ji užívat pro její obvyklý účel bydlení. Tuto vadu považuji za porušení kupní smlouvy podstatným způsobem a v souladu s ust. § 2106 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ), odstupuji od kupní smlouvy ze dne .......... a zároveň ve smyslu ust. § 2993 NOZ požaduji vrácení kupní ceny ................... Kč na účet č. .........................., vedený u .................. banky, a to nejpozději do 30 kalendářní dnů od doručení odstoupení.

Nebude-li kupní cena připsána na uvedený účet ve stanovené lhůtě, nezbude mi, než uplatnit svůj nárok u soudu společně s úrokem z prodlení a náklady soudního řízení.  

S pozdravem

..............................................

(vlastnoruční podpis)

Kupující má od účinnosti nového občanského zákoníku prodlouženou lhůtu na 5 let od nabytí nemovité věci, ve které může prodávajícímu oznámit skrytou vadu stavby. Vždy je však nutné, aby byla skrytá vada oznámená kupujícím bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit. K lhůtě 5 let se nepřihlíží v případě, že prodávající o vadě na nemovité věci věděl a závěrně ji kupujícímu zamlčel. Bude-li nečestné jednání prodávajícího prokázáno, k námitce, že vada byla uplatněna po lhůtě 5 let od nabytí nemovitosti, soud nebude přihlížet a kupující má nárok na nápravu.

Za podstatné porušení kupní smlouvy se považuje takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Nepodstatným porušením jsou drobné vady, o kterých prodávající vědět nemusel a kupující má právo na jejich odstranění nebo dodatečnou přiměřenou slevu.

Jde-li o podstatné porušení smlouvy má kupující právo na:
-    odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (např. prodávající uvedl v kupní smlouvě, že v domě je provedena nová vodoinstalace s plastovými trubkami a ve skutečnosti kupující zjistí, že zde jsou staré ocelové trubky, které prosakují, musí prodávající zajistit nápravu)
-    odstranění vady opravou věci
-    přiměřenou slevu z kupní ceny
-    odstoupení od smlouvy 

Volba odškodnění je na kupujícím a kupující jednu z výše uvedených možností musí oznámit prodávajícímu společně s oznámení objevené vady nebo dodatečně bez zbytečného odkladu. Jednou uvedený způsob náhrady již nemůže kupující bez souhlasu prodávajícího změnit.

Výjimkou jsou případy, kdy kupující zvolil opravu vady a ukázalo se, že věc nelze opravit, prodávající neodstranil vadu ve stanovené lhůtě či oznámil kupujícímu, že vadu neodstraní. V takovém případě může kupující provést změnu a dodatečně požadovat slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit.