Směnka cizí - formulář ke stažení zdarma (tiskopis, vzor), náležitosti směnky, informace o směnkách

Vzor je aktualizován

---

Co musí směnka obsahovat, náležitosti:

Náležitosti směnky upravuje zákon směnečný a šekový (č. 191/1950 Sb. v platném znění). Zákon rozlišuje tzv. směnku cizí a směnku vlastní. Ze směnky cizí je prvotně zavázán někdo jiný, než její výstavce, ze směnky vlastní je prvotně zavázán její výstavce. Směnka může být napsána na listině, vyryta do dřeva, prostě zachycena jakýmkoliv způsobem, který umožňuje její trvalé (dlouhodobé) zachování. Nemusí být napsána na formuláři.

Směnka cizí

Účastníky směnečného vztahu založeného vystavením směnky cizí jsou tři subjekty výstavce směnky (dlužník, emitent), směnečník (trasát) a remitent (věřitel), kdy výstavce směnky dává příkaz směnečníkovi, aby zaplatil určitou směnečnou sumu remitentovi. Směnečník je povinen zaplatit za směnku až poté, co tento příkaz akceptuje.

Podle zákona směnečného a šekového jsou podstatnými náležitosti směnky vlastní tyto údaje:

•    označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána
•    bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu
•    jméno toho, kdo má platit (směnečníka)
•    údaj splatnosti
•    údaj místa, kde má být placeno
•    jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno
•    datum a místo vystavení směnky
•    podpis výstavce

Směnka cizí je neplatná pokud postrádá některou z výše uvedených náležitostí s výjimkou údaje splatnosti, místa placení a místa vystavení.

Chybí-li ve směnce údaj splatnosti, jde o směnku splatnou na viděnou. Postrádá-li směnka místo vystavení, bere se, že směnka byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce. Není-li místo placení uvedené, platí, že místem platebním je směnečníkovo bydliště.

Směnku lze platit buď v sídle remitenta (věřitele), v sídle výstavce směnky, v sídle směnečníka nebo na jiné adrese. Směnečnou sumu lze rovněž zaplatit u peněžního ústavu složením příslušné částky na účet, v takovém případě je třeba uvést název a adresu peněžního ústavu a číslo účtu.

Příklad:
Místo placení – Směnka je splatná u .............. banky, na adrese ................. na účet číslo ......................

Výklad pojmů:

Výstavce směnky (dlužník) – je osoba, která směnku vystaví a uvede do oběhu. Výstavce je hlavním subjektem vyskytujícím se u směnky vlastní i u směnky cizí.
V souvislosti se směnkou cizí je možné se setkat s označením výstavce jako transanta. Tento název je odvozen od směnky cizí, které se říká trata. 

Směnečník (trasát) – je osobou, vystupující u směnečného vztahu vznikajícího na základě vystavení směnky cizí. Směnečník dostává příkaz od výstavce směnky, aby za směnku zaplatil remitentovi (věřitel). Směnečník je povinen zaplatit za směnku až poté, co tento příkaz akceptuje. 

Remitent (věřitel) – je osoba, v jejíž prospěch je směnka vystavena, tedy osoba, které bude ze směnky plněno. 

Aval (avalista, směnečný rukojmí) – je ručitelem ze směnky. Remitent se může domáhat zaplacení směnečné sumy po avalovi jako ručiteli, až poté, co není směnka výstavcem či směnečníkem (akceptantem) proplacena. Aval je na směnce identifikován jménem, příjmením, adresou a dobré je uvést i datum narození či rodné číslo. 

Aval je na směnce vyznačen doložkou „per aval“ nebo „jako rukojmí“ či jinou doložkou stejného významu.

Zastřená směnka vlastní - Splyne-li osoba výstavce směnky cizí s osobou směnečníka, tedy výstavce směnky dává příkaz sám sobě, aby zaplaatil za směnku remitentovi, hovoříme o zastřené směnce vlastní. 

Doložky na směnkách

Na směnce se kromě povinných náležitostí mohou vyskytnout i různé doložky. Doložky se uvádění v určité formuli jako „bez protestu“, „per aval“, „nikoli na řad“.

„Per aval“ – tato doložka označuje avala neboli ručitele. Zpravidla se píše na lícní stranu směnky. 

„Bez protestu“ - touto doložkou dojde k vyloučení povinnosti protestovat směnku. Tedy není nutné autoritativně u notáře nebo soudu ověřovat skutečnosti, které jsou důležité pro realizaci práv ze směnky. U směnky s doložkou „bez protestu není nutné prokazovat, že směnka byla řádně předložena k placení a nebyla proplacena. 

„nikoli na řad“ – směnka s doložkou „nikoli na řad“ se označuje jako rekta směnka. Jde o směnku, kterou nelze převést rubopisem (indosamentem), což znamená vyznačením nového vlastníka směnky na její zadní straně (kde se může v průběhu času vytvořit sloupec postupných vlastníků směnky, od vlastníka původního po vlastníka aktuálního). Směnku (rektasměnka) s doložkou „nikoli na řad“ lze převést ve formě a s účinky obyčejného postupu, tj. smlouvou o postoupení pohledávky podle ust. § 1879 NOZ.