Česká lékařská komora obdržela dopis od prezidenta České lékárnické komory PharmDr. Lubomíra Chudoby, v němž je upozorněna na problém odmítání úhrad vydaných léčivých přípravků pacientům, které však byly předepsány nesmluvním lékařem, tedy takovým poskytovatelem zdravotních služeb, který nemá uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou (dále jen „ZP“) daného pacienta.
___
___
V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) hraje zásadní roli počet zaměstnávaných osob. Ve zdravotnickém zařízení do 25 zaměstnanců, což bude případ většiny soukromých poskytovatelů zdravotních služeb, může úkoly v prevenci rizik provádět samostatně zaměstnavatel, tedy lékař, za předpokladu, že má k tomu potřebné znalosti.
___
___
Ráda bych využila toho, že se vedou jednání mimo jiné i o změnách specializační přípravy, a vyjádřila se k tomu. O jednom aspektu se totiž mnoho nemluví, a to je rodina a atestace. Vy, muži, to máte o mnoho jednodušší, protože vaše kariéra není ničím přerušena. Ale my, ženy, máme po promoci na výběr několik (stejně špatných) variant:
___
___
Přesčasy jsou ve státním zdravotnictví v ČR zajímavá věc. Zákoník práce definuje standardní pracovní dobu jako 40 hodin týdně, tj. 160 hodin měsíčně. Přesněji řečeno jde každý měsíc o počet pracovních dnů krát 8 (číslo se měsíc od měsíce liší). Co je nad tento rámec, to je přesčas.
___
___
Práva a povinnosti ve vztahu k léčivým přípravkům stanoví zejména zák. č. 378/2007 Sb., o léčivech, v platném znění a vyhl. č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů, v platném znění.
___
___
Dramatický nárůst nákladů zaznamenává v poslední době Všeobecná zdravotní pojišťovna v oblasti biologické léčby. Zatímco loni vydala za tyto moderní přípravky 7,7 miliardy korun, letos vše nasvědčuje tomu, že se částka vyšplhá na zhruba 9,5 miliardy. To představuje meziroční nárůst 23 %. Nic přitom neukazuje, že by se trend měl v příštím roce zastavit.
___
___
Při koupi auta či zájezdu k moři zvažujeme, zda cena odpovídá kvalitě. Současně se asi zamyslíme nad tím, kolik vzdělání a vlastní práce musíme vynaložit k jejich zaplacení. U kadeřníka napadne možná každou lékařku, kolik jí pojišťovna zaplatí za jedno vyšetření či ošetření pacienta. Základem našich „byznys úvah“ je prostě srovnávání.
___
___
Dá se říci, že mezi lety 2015 a 2016 nedošlo pro nemocniční lékaře k žádným dramatickým změnám. Problémy jsou chronické a také se chronicky prohlubují. Dají se rozdělit do čtyř zásadních oblastí: výše platů a mezd, nejednotnost odměňování, množství přesčasové práce, vzdělávání.
___
___
Zdravotnický prostředek je poměrně podrobně vymezen v úvodních ustanoveních zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích. Zatímco léčivé přípravky jsou charakterizovány konkrétním účinkem v lidském těle či na jeho povrchu (např. farmakologickým, imunologickým či metabolickým), u zdravotnických prostředků s ohledem na jejich povahu tato definice zcela chybí a je chápan jako prostředek pro stanovení správné diagnózy, odstranění zdravotního problému či dalších činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče.
___
___
Podle odhadů ročně odejde za prací do ciziny 350 až 400 českých lékařů a lékařek, z toho polovina hned po ukončení lékařské fakulty. Často uvádějí, že je vyhání nepřátelský systém postgraduálního vzdělávání a chaos, který podle nich v českém zdravotnictví vládne, na třetím místě pak platy, které jsou v Česku oproti cizině několikanásobně nižší.
___
___