Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Administrativa a zdravotnické právo BOZP ve zdravotnických zařízeních - povinnosti zaměstnavatele, školicí subjekt, kategorizace prací

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7307
BOZP ve zdravotnických zařízeních - povinnosti zaměstnavatele, školicí subjekt, kategorizace prací Email
Úterý, 06. prosinec 2016 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 2243x

bozp-ve-zdravotnickych-zarizenich-povinnosti-zamestnavatele-skolici-subjekt-kategorizace-praciV oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) hraje zásadní roli počet zaměstnávaných osob. Ve zdravotnickém zařízení do 25 zaměstnanců, což bude případ většiny soukromých poskytovatelů zdravotních služeb, může úkoly v prevenci rizik provádět samostatně zaměstnavatel, tedy lékař, za předpokladu, že má k tomu potřebné znalosti. 

___

___

Rozsah potřebných znalostí není blíže vymezen, lze tedy vycházet ze znalostí a specifik konkrétního pracovního prostředí a obecných zásad bezpečnosti. Má-li však zdravotnické zařízení více než 25 zaměstnanců, je nezbytné, aby tuto činnost (prevenci rizik) prováděla odborně způsobilá osoba (dle zák. č. 309/2006 Sb.), která může být zaměstnancem nebo externím pracovníkem. 

Každý zaměstnavatel je povinen vést dokumentaci bezpečnosti práce. V podmínkách běžné ordinace lze doporučit, aby dokumentace obsahovala základní informace o vstupním BOZP a dále informace o pravidelných školeních, např. požárních, školení první pomoci, zacházení s elektrickými přístroji, pravidelné prohlídky elektrických zařízení (počítače, varné konvice aj.). Nesplnění této povinnosti je spojeno s uložením pokuty podle zákona o inspekci práce. 

 

Kategorizace prací

Každý zaměstnavatel je povinen provést kategorizaci prací, která je nezbytným předpokladem pro vyhodnocení vlivu práce na zdraví zaměstnanců. Povinnost kategorizace je vymezena ust. § 37 zák. č. 258/2000 Sb., v rozsahu prováděcího předpisu vyhl. č. 432/2003 Sb., v platném znění. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. 

Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením.

Za práce kategorie první se podle citované vyhlášky považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Za práce kategorie druhé se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené jinými právními předpisy, a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1 vyhl. č. 432/2003 Sb., v platném znění.

Za práce kategorie třetí se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací.

Za práce kategorie čtvrté se považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. 

Správné zařazení zaměstnance do kategorie práce je důležité i s ohledem na zajištění pracovnělékařských prohlídek podle zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, a prováděcí vyhl. č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. 

 

 

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, jež se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. 

Tato školení je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, dále pak při změně pracovního zařazení, při změně druhu práce, při zavedení nové technologie (zpravidla nového zdravotnického prostředku) a v dalších případech, shledá-li to zaměstnavatel potřebné k ochraně zdraví při práci. 

Zaměstnavatel stanoví obsah a četnost školení BOZP (periodicita školení není právním předpisem stanovena, z důvodu vhodnosti lze doporučit opakování těchto školení každé dva roky formou pohovoru a zapsáním informace o proškolení do dokumentace BOZP), způsob ověřování znalostí (postačí pohovor), a jak již bylo výše uvedeno, vede zaměstnavatel o této činnosti záznamy, které jsou součástí dokumentace bezpečnosti práce. Zákoník práce výslovně stanoví, že zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele (viz výše, postačí pohovor s písemným záznamem). Proškolen musí být každý zaměstnanec včetně vedoucích pracovníků. 

Zaměstnavatel je dále povinen zajistit pracovnělékařské prohlídky, tj. uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s lékařem, který bude v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách provádět vstupní, periodické a mimořádné zdravotní prohlídky a vykonávat další činnosti související s poskytováním pracovnělékařských služeb. Výjimkou je zajištění pracovnělékařských prohlídek u zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou podle výše uvedeného do kategorie první. U těchto zaměstnanců může pracovnělékařské
prohlídky provádět registrující  lékař zaměstnance (blíže ust. § 54 odst. 2 zák. č. 373/2011 Sb.). 

Zaměstnavatel je též povinen vést knihu úrazů. Blíže k této povinnosti § 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Nařízení vlády obsahuje vzor záznamu o úrazu.

Současně je vhodné a žádoucí, aby obsahem školení BOZP bylo i školení odborné způsobilosti v elektrotechnice, jež v sobě zahrnuje informace o zacházení s elektrickým zařízením, které je běžnou součástí pracoviště (například počítač, varná konvice, televize). Školení probíhá dle vyhl. č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, v platném znění, a provádí ho odborně způsobilá osoba. S tímto proškolením souvisí i revize elektrických spotřebičů na pracovišti, kterou na základě žádosti zaměstnavatele zpravidla provede odborně způsobilá osoba dle citované vyhlášky. 

Školení zaměstnanců v oblasti požární ochrany (PO) zajišťuje zaměstnavatel v návaznosti na klasifikaci, resp. podle míry požárního nebezpečí. Zákon o požární ochraně rozlišuje tři kategorie: bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím. 

Podle zařazení pracoviště probíhají i školení PO. V případě zařazení pracoviště do první kategorie provádí vstupní a následné školení PO zaměstnavatel ve lhůtách, které si stanoví. Na pracovišti, které je zařazeno do druhé kategorie, provádí školení PO odborně způsobilá osoba při nástupu zaměstnance do práce a následně pak každé dva roky; jde-li o vedoucí zaměstnance, absolvuje jej každé 3 roky (následné školení zaměstnanců může provést i proškolený vedoucí pracovník). Zaměstnavatel je povinen vést požární knihu a provádět revize požárněbezpečnostních zařízení dle vyhlášky o požární prevenci. Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. Typicky se bude jednat o kontroly hasičských přístrojů, u nichž se kontrola provádí jednou ročně, nestanoví-li výrobce či revizní technik kratší lhůtu. 

Odborně způsobilá osoba by rovněž na základě osobní návštěvy zaměstnavatele měla vypracovat tzv. požární poplachovou směrnici. Nachází-li se ordinace v komplexu dalších ordinací či prostor, které tvoří jeden celek, postačí vypracování jedné požární poplachové směrnice pro celý objekt.

 

 

Rozhodnutí o školícím subjektu

Na úseku BOZP a PO má lékař provozující soukromou lékařskou praxi řadu výše uvedených povinností, avšak současně není povinen uzavírat s dalším subjektem jakoukoliv smlouvu o provedení výše uvedených školení BOZP a PO. Občas se objevují informace a nabídky, že je nezbytné absolvovat školení BOZP a PO prostřednictvím zavedených firem. Není tomu tak, záleží vždy na rozhodnutí lékaře, provozovatele lékařské praxe, zda se toho ujme osobně, anebo v rámci smluvní volnosti uzavře s konkrétní firmou dohodu o provedení školení BOZP a PO.

Pokud se lékař rozhodne provést školení zaměstnanců osobně, je nezbytné učinit o této skutečnosti písemný zápis, jenž by měl obsahovat základní informace o provedeném školení, soupis zaměstnanců, kteří se školení zúčastnili, a nedílnou součástí je i podpis zaměstnavatele a všech zaměstnanců. Rovněž je vhodné určit periodicitu dalších školení. Tyto dokumenty pak tvoří dokumentaci bezpečnosti práce a mohou, resp. by měly být doplněny o další potvrzení, zejména proškolení zaměstnanců dle vyhl. č. 50/1978 Sb., a provedené revize elektrických
spotřebičů a další dokumenty vztahující se k ochraně zdraví při práci. Rovněž může být součástí i revize požárněbezpečnostních zařízení (hasicích přístrojů aj.). Takto evidované informace pak obstojí v případech kontroly příslušného inspektorátu práce. 

Cílem shora uvedených informací je zejména rozšířit povědomí lékařů o této problematice, neboť se setkáváme s cílenou snahou některých soukromých subjektů sdělovat v této souvislosti poskytovatelům zdravotních služeb nesprávné a nepravdivé informace. V poslední době jsme v této souvislosti byli opakovaně upozorněni na postup některých komerčních subjektů, jež právě neinformovanost o rozsahu povinností v oblasti BOZP zneužívají a lékaře pomocí klamavých reklamních praktik (často i pod pohrůžkou různých, většinou nepřípadných sankcí) přesvědčují ke koupi různých „produktů“, jejichž obsahem jsou například bezpečnostní audity či vytvoření politiky bezpečnosti na pracovišti. Zpravidla pak nezůstane jen u provedení jednoho školení či vytvoření základních dokumentů, ale tyto subjekty dále pokračují ve snaze získat co největší finanční prospěch z neznalosti problematiky BOZP prostřednictvím tzv. aktualizací, jež údajně reagují na změny právní úpravy BOZP a PO .


Zdroj: Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK
Tempus Medicorum 09/2016

 

 

 

 

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny