Vážený pane doktore,
možná si řeknete, že se ta ženská zbláznila, ale pro mě je to nesmírně důležité a budu doufat, že si můj email alespoň přečtete. Na internetu jsem našla zajímavý článek, jehož autorem jste vy a ráda bych vás seznámila se svým příběhem, který bude o mém tatínkovi.
Nevím, kde začít a taky je docela možné, že můj dopis nebude mít ani hlavu ani patu a nerada bych vás zdržovala zbytečnými větami.
Otec leží od 30.7.2019 v umělém spánku. Lékaři nám tvrdí, že už se neprobere a že má mrtvou hlavní část mozku, čemuž moc nerozumím, ale naděje přece umírá poslední a medicína se pořád vyvíjí. Otec někdy zívá, někdy má oči otevřené nebo pootevřené, někdy zavřené. Na podněty nereaguje. Má prý v těle zánět, kvůli kterému mívá i teploty a má oteklé ruce i nohy, ale to je předpokládám z toho, že tak dlouho leží. Většinou sebou trochu škube a to se mu mírně tlumí nějakými léky - bylo nám vysvětleno jako epilepsie. Nevím přesně, jaké léky bere teď, ale nedávno bral madazol, furosept a thiopant - tohle jsem si alespoň opsala z přístrojů.
Celý tento stav způsobilo vosí bodnutí, na které je táta alergický. V nemocnici jsme byli zhruba minutu poté, co nám v autě zkolaboval a přestal dýchat. Má i astma, takže se mu špatně dýchá i normálně.
Udělali mu trascheotomii a to co mě zaujalo na vašem článku bylo to, že když mu čistí tu trubičku, tak kašle a rudne, z čehož by pro mne vyplynulo, že je nějaká naděje… Jak říkám, nejsem doktor, takže tomu nerozumím a absolutně netuším, zda se dá operovat mrtvý mozek, ale strašně moc doufám a věřím, že vás to bude zajímat a pomůžete mi. Jistě i vy máte nebo jste měl nějaké rodiče, takže tušíte, jak se cítím, když mi nikdo nedává sebemenší naději na to, že jeden z lidí, které nejvíc miluji, ještě někdy vstane z nemocniční postele. Předem moc děkuji za váš čas.
S pozdravem L.

Dobrý den, již 2 týdny mě bolí práve chodidlo hlavně z vnějšího boku. Nejvíc bolí při chůzi a došlápnutí poté je horké, bolest chvíli přetrvává a při klidu neboli vůbec. Jsem diabeticka 1 typu. Nevíte co by to mohlo být? Děkuji za odpověď

Dobrý den, při ztopoření penisu mám bolest na žaludu, chtěl bych se zeptat, co je příčinou a popř. na koho se s problémem obrátit, moc vám děkuji za odpověď.

Dobrý den
Můj přítel má nedostatečnou erekci, je mu 47 let, bere léky na tlak a na srdce Betaloc200mg, Amloratio 10mg, emanera 40mg, erekce trvá jen chvíli, hned opadne. Jsou nějaké dostupné léky nebo doplňky stravy které může vyskoušet a neublíží srdci, je vůbec možné mýt ještě sex.
Děkuji. Hana

Dobrý den, moje maminka, mimo jiné léky, užívá i Verospiron 25mg-jeden v poledne a Milurit 100mg každý den ráno. Prý to má na odvodnění. Chtěla jsem se zeptat, jestli je opravdu nutné aby brala oba. Bere plno léků a je diabetička-píchá si inzulín 4x denně. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, už dva roky se léčím s autoimunitní tyreotoxikozou a hypotyreozou. Beru letrox 50 pul tablety denne. Na poslední kontrole byla hodnota TSH 5,7, já bych však ráda brzy otěhotněla, tak bych se chtela zeptat, zda by dávka neměla být zvýšena.
Děkuji

Dobrý den, chci se zeptat, zdali mám doložit mé poslané zprávy od odborných lekařu, kdy mi byl přidělem invalidní důchod 1. st. od r. 2017 doposud, a od srpna 2019 již byl zastaven. Je potřeba odeslat na ČSSZ všechny zprávy za 1 rok, nebo si to sama vyžáda u obvodního lékaře, což mi bylo řečeno.
Když budu podávat namitku.

Dobrý den. Váš článek mě tak zasáhl že vám musím sdělit můj problém. Já jsem zet takového člověka sociopata Od roku 1998 jsem byl jeho zaměstnancem a v roce 2014 jsem převzal jeho firmu. Letos (2019) zemřela moje tchýně a on dohání co zameškal hlavně ženský. Má tři dcery a z toho jsou dvě tak psychicky týraný že už to nemohou snášet. Já jsem na to stejně Sice mě chrání léky od psychiatra kde se 30let léčím Nevíme jak dál. Bojím se o moji manželku že se jí vrátí rakovina kterou jí on přeje aby se jí vrátila (to je jen slabý odvárek) Máme nějakou šanci spokojeně žít? Děkuju. Prosím pokud vám tento dopis nepatří neneužijte ho. Já se bojím všeho.

Pane doktore, velice děkuji za váš článek o problémech se sociopatem. Nevím, možná je staršího data, ale četli jsme ho s manželem až nyní. Manžel vám včera (23.07.2019) psal. Jsme tři sestry, mě už 56 let, celý život máme problematický vztah se svým otcem. Podle společenských měřítek je velice úspěšný, dokázal s nezištnou pomocí celé rodiny nahromadit spoustu majetku, vychovat " asi dobře" tři dcery, máme vysokoškolské vzdělání a žijeme spořádaně, už jsme babičkama. Tak to vidí ti, co ho neznají. Ale tohle všechno získal takovým podivným způsobem, že všemi členy velké rodiny manipuloval, naše maminka byla doslova a do písmene jeho otrokyně i její peníze patřili vždy jemu, jeho slovo bylo zákon, vyžadoval naprostou poslušnost, urážky, ponižování, citové vydírání, lhaní, přímo vymýšlení příběhů běžná praxe, svěřit se mu s potížema, naprosto nemožné, nepomohl, všechny informace použil ve chvíli, když jsme odmítali poslušnost, náš život, naše problémy s dětma, v zaměstnání, v rodině, nezájem. Důležité jsou pouze jeho problémy a my jsme špatné děti, protože nepracujeme zadarmo pro něho, k mamince jsme měli vřelý citový vztah a on toho využíval, aby s námi mohl manipulovat, věděli jsme, že když ho neposlechneme, bude jí ubližovat, takže jsme raději poslechli, a ten kdo se dal, lépe řečeno, kdo byl nejblíž, to odnášel nejvíc. A tak on hromadil majetek, neustále hřímal a nadával, jak stojíme za nic, a naše rodiny úpěli. Jen zásluhou toho, že máme skvělé pracovité partnery, hodné děti a to vzdělání, jsme dokázali prožít takřka plnohodnotný život. Ale hlavní zásluhu na tom měla maminka, které to všechno tlumila. Až když vážně onemocněla a on se začal poohlížet po náhradní partnerce, celé jí to došlo, že ten majetek nehromadí pro blaho jejích dětí, ale pro sebe i jí to tak říkal, že po její smrti si ho bude užívat s jinou. Maminka trpěla a my s ní. Dokázala alespoň to, že nemovité věci a firmu převedl na děti, měl slabou chvilku, šel na zákrok se srdcem, myslel, že nepřežije, bylo mu tehdy už 75 let, zákrok přežil a chtěl majetek zpátky, dokonce vyhrožoval i soudama. My bychom mu ho snad i vrátili, ale maminka nechtěla, znala ho nejlépe a věděla, co nastane. Běhali jsme po psychiatrech, psycholozích, nikdo efektivně neporadil, nabízeli léky nám, jeho jsme samozřejme nikam nedostali, sami jsme už babičkama a tátovi ne a ne porozumět, když jsem četla váš článek, dělali jsme vše špatně, litovali jsme ho, že má nějakou psychickou poruchu, vysvětlovali, hádali, brečeli, prosili, ať si uvědomí, co dělá, vyhrožovali, že na něj budou všichni po jeho smrti špatně vzpomínat, že mu jeho vnoučata za jeho chování nepůjdou ani na pohřeb, což se klidně může stát, ale výsledek byl, že nás zařadil do kategorie neschopných a psychicky labilních a víc se proti nám zatvrzoval. Popravdě nebýt maminky, asi bychom ho přestali navštěvovat, ale jí jsme při životě drželi jen my. Několikrát jsme se jí pokusili od něj dostat, aby byla u nás, ale vyhrožoval, že všechny pozabíjí, podpálí dům, zasahovala i policie, ona pak sama dobrovolně se vrátila do žaláře, protože se o nás bála, že nám ublíží. Prostě se obětovala. Je hrozné, co tedˇnapíši, ale přáli jsme si, aby zemřel, abychom mamince alespoň nějaký rok života udělali hezký, ale osud nechtěl, vyčerpaná, nemocná, nám v prosinci zemřela, obklopená milující rodinou. A pak zarmocení nad její smrtí, nad ztracenou nadějí, že ji alespoň kousek života osladíme, začalo doslova peklo na zemi. My jsme opět naivně mysleli, že je to tím, jak trpí nad ztrátou životní partnerky, nechali jsme se urážet a ponižovat a jezdili se o něj starat, i s koupáním, aby neupadl, jedním slovem dělali pomyšlení. Marně, škodí, kritizuje, uráží, zasahuje citlivá místa a my chřadneme, cítíme se provinile, jako špatné dcery, nevíme, co děláme vlastně špatně, nechce nás, zeťáci ho považují za ztělesnění ďábla, a moc soucitu s ním nemají, dělají vše jen kvůli nám. Táta je inteligentní, pragmaticky zhodnoti svoje možnosti, usoudi správně, že v téhle rodině napáchal tolik bolesti a zla, že už ho nikdo nemůže obdivovat a mít rád, jediné, co k němu cítíme, je soucit. A to nechce. Takže ve svých 80ti letech si začal půl roku po smrti manželky hledat novou partnerku, a my jen zíráme, jak úspěšně, využívá moderní seznamovací technologie, sociální sítě, internetové seznamky, s ženami mluví tak obratně a přesvědčivě, která by ho nepolitovala, dokonce říkají, že tak schopného, milého a inteligentního může za celý svůj život nepotkali. On žije, baví se, a my opět trpíme, co to máme za tátu (o mamince před novými partnerkami mluví špatně i před námi) ještě jsem zapomněla maličkost, donutil nás, abychom se vzdali dědictví po mamince, (nechtěli jsme čelit jeho vzteku-policie a tak) takže má za co si užívat, jak jsem již řekla, všechny peníze ji vždy sebral, takže nemohla rozdávat vnoučatům, jak to babičky dělávají. To jen, abyste věděl, jak vypadá život se sociopatem v praxi.
Ještě něco, jeho maminka, moje babička, to měla také, ale byla žena, takže v daleko mírnější podobě, také neměla tolik peněz. Závěrem, bojíme se všechny tři, aby to nebylo dědičné, zatím se nám nezdá, soucitu máme v sobě vrchovatě právě i s ním, pro děti a vnoučata bychom se rozdali, tak snad pán bůh dá, že jeho smrtí to pro naši rodinu skončí.

Dobrý den pane doktore. Mam již více jak půl roku trávicí potíže a bolest pod levým zebrem. Mam za sebou gastroskopii, kolonoskopii, ct, plic, ct břicha, MR mozku a lumbalni punkci. Vse je v pořádku, jen na játrech mám nějaké lozisko, které se má sledovat. Jsem z toho všeho už psychicky vyčerpaná. Mam vnitřní třes, pocit, ze se mi chveji ruce a nohy, ale když dam ruce před sebe tak se vůbec neklepou, je to jakoby uvnitř. Na neurologii vyšetření v pořádku, jen jediná nesrovnalost, ze když mi paní doktorka zkoušela reflexy a přejela mi po ploskach nohou tak prý normální je, ze se prsty skrci a já jsem je naprimila. Muze to něco znamenat? Byla jsem i na psychiatrii kde mi paní doktorka napsala antidepresiva seropram, beru je už 2 měsíce a to vnitřní chvění stále trvá. Mam uzkostnou poruchu a také karcerofobii. Mam hrozny strach, abych neměla rakovinu slinivky nebo žaludku. Jak moc je ct vyšetření na toto spolehlivé?
Také mám už asi 4 měsíce tlak v krku, byla jsem na orl a mám chronickou anginu. Utz krku taky v pořádku. Zase mě napadá rakovina někde v krku. Jsem už z toho zoufalá. Je mi 33 let.
Dekuji vám za odpověď a omlouvám se za dlouhý dotaz