MUDr. Zbyněk Mlčoch
Pedikulóza představuje po nachlazení druhou nejnakažlivější nemoc. Celosvětově se vyskytuje 500 druhů vší. V ČR je známo 26 druhů vší. Vši jsou krev sající, bezkřídlý šestinohý hmyz, který prodělává nekompletní metamorfózu. Z medicínského hlediska jsou pro nás důležité tyto druhy vší: Pediculus humanus capitis - nejčastější typ, který se vyskytuje ve vlasech, Phtirius pubis (veš muňka), veš vyskytující se v oblasti ohanbí (přenos se děje nejčastěji pohlavním stykem - způsobuje filcky), a Pediculus humanus, veš žijící v oděvech. ___
Když dítě dýchá ústy nebo se z jeho pokoje v noci ozývá chrápání, s velkou pravděpodobností má problémy s nosní mandlí. Nosní mandle má dítě už od narození, ale jsou obvykle malé. Postupně se zvětšují až do doby, kdy dítě dosáhne předškolního věku. Kolem sedmého roku už jejich velikost zůstává stejná a poté se zmenšují. Mandle ale nejsou tak docela bez významu, fungují totiž jako imunologický filtr, který zachycuje škodlivé látky (viry a bakterie), jež dítě může vdechnout ústy nebo nosem. Časté angíny zase bývají důvodem diskuse o stavu krčních mandlí. 
Z povrchových kvasinkových infekcí znaména kandidózy postihují sliznice, kůži a nehty. Patogeny patří do rodu Candida, nejčastějším původcem je Candida albicans. V posledních 20 letech však přibývají infekce vyvolané tzv. "non-albicans" druhy. To se dává do souvislosti s používáním nových antimykotik, zejména flukonazolu. U imunokornpetentních osob jde většinou o sekundární kolonizaci chorobných ložisek. Jináje situace u pacientů v hluboké imunosupresi, kde tyto mikroorganismy po vniknutí do krevního oběhu mohou způsobit i smrtelnou sepsi. 
Mentální anorexie (anglicky mental anorexia) je jedna diagnostická jednotka ze spektra poruch příjmu potravy, které se vyskytují od útlého dětství až do dospělosti. Je charakterizovaná úmyslným snižováním váhy, které si pacient způsobuje a udržuje sám. Nejčetnější výskyt je ve skupině adolescentů a mladých dospělých od 15 do 21 let. Ke konci 20. století se začátek onemocnění však stále více posouvá do mladších věkových skupin 12-14 let a nejsou výjimkou i 8leté holčičky. 
Svrab neboli skabies je nakažlivé (infekční) kožní onemocnění přenášené parazitem zákožkou svrabovou (Sarcoptes scabiei variatio hominid). Svrab je celosvětově rozšířen. Incidence se pohybuje od 1 do 30 % podle životní úrovně obyvatelstva. V roce 1950 svrab v industriálních zemích téměř vymizel, od roku 1960 je však tendence ke zvýšení jeho prevalence. V České republice je v posledních letech výskyt svrabu stacionární. 
Tenisový loket je druh tendopatie (poškození šlach) úponových šlach. Příčinou jsou drobná poranění při zátěži (často chronické jednostranné přetěžování) i věkem pokračující degenerace úponů. Oštěpařský, golfový loket je obdobné postižení jako u tenisového loktu, v tomto případě jsou přetíženy flexory (ohybače zápěstí) typické pro baseballisty, golfisty a atlety provádějící různé druhy hodů. 
Zuby a zubní sklovina jsou nejtvrdší tkáň lidského těla. Jejich kvalita je člověku do určité míry dána geneticky, přesto ale platí, že stav zubů můžeme v mnohém ovlivnit sami. Základem zdravého chrupu je právě zdravá zubní sklovina. Na této stránce se dozvíte, co ji ohrožuje nejvíce a jak o ni máme správně pečovat.
Podle přísně individuálního posouzení lze nemocné dělit zhruba do tří skupin s různými léčebnými cíli: na nemocné s primárně operabilními metastázami, nemocné s hraničně operabilními metastázami a nemocné dle prvního nálezu primárně inoperabilní (adepti na konverzní léčbu). U všech tří skupin je cílem léčby resekce, popřípadě opakovaná resekce jaterních metastáz s kurativním záměrem. 
Lymfedém, tedy lymfatický otok může postihovat horní a dolní končetiny, ale i další oblasti těla - hlavu, krk, hrudník, břicho, hýždě, oblast zevních pohlavních orgánů. Úspěšná léčbo lymfedému vyžaduje komplexní přístup. Měla by vždy probíhat pod vedením Iymfologa - specialisty na poruchy lymfatické drenáže. Kromě komplexní fyzikální léčby a padávání lékii má stejný význam i samoléčba.
Postižení žil patří k nejčastějším obtížím, které přivádějí nemocné do ordinací lékařů. Chronické žilní poruchy mohou být přítomny u obyvatelstva až ve 40%. Z hlediska sociálního a ekonomického představují žilní choroby rovněž velkou zátěž. Zdravotnické statistik uvádějí, že pracovní neschopnost způsobená ročně žilními chorobami tvoří největší podíl z kardiovaskulárních onemocnění. Nejčastější žilní poruchu přítomnou v naší populaci představují varixy, tedy křečové žíly neboli žilní městky (anglicky varicose).