Před tím, než vznikne epileptický záchvat, mívají epileptici často jisté pocity, které cítí jen oni sami. Po těchto pocitech následně paroxysmus vypukne. Tyto stavy se nazývají epileptické prodromy nebo aura. Mají nejrůznější podoby, které uvádí následující článek.
V neurologii kromě cévní mozkové příhody není příliš nemocí, které by pacienta ohrožovaly přímo na životě. Mezi tyto stavy ale patří epileptický status neboli status epilepticus. Článek pojednává o tomto stavu, definuje ho a zmiňuje se i o jeho akutní léčbě zprostředkované lékařem.
Text obsahuje seznam v ČR používaných léků proti epilepsii (antiepileptik), jejich indikaci (použití pro pacienty s konkrétními potížemi), nežádoucích účinků, projevů a hladiny otravy léčivem, denní dávkování a krevní hladiny. 
Signály které při EEG měříme maji velmi malou amplitudu (několik uV). Z toho důvodu se ve výsledném signálu může objevit rušení nejrůznější povahy. Tyto rušení označujeme jako artefakty. Lze je rozdělit do dvou základních skupin - artefakty biologické a technické povahy.
EEG (elektroencefalografie) je vyšetření registrující aktuální elektrickou aktivitu mozku pomocí povrchových elektrod umístěných na povrchu lebky. Výsledný záznam je označován jako elektroencefalogram. První popis metody pochází z roku 1929.
Článek se věnuje laickým a spíše orientačním pohledem na EEG vyšetření, jeho provedení a souhrnem popisuje co lze z EEG zjistit. Je zde zmíněn REM a NREM spánek, změny aktivity elektroencefalografu při epilepsii, při bdění, kreativitě nebo např. nádoru mozku. 
Článek popisuje v bodech promořenost populace epilepsie, výskyt u jednotlivých etnik, zmiňuje se o vztahu epilepsie k věku a také o spontánní remisi (vymizení) této nemoci.
___
___
Abychom si mohli odpovědět na otázku proč mají lidé epilepsii si tuto nemoc musíme rozdělit do tří skupin a to na symptomatickou, idiopatickou a kryptogenní. Od toho se rozvíjí teorie vzniku.
