MUDr. Zbyněk Mlčoch
Nárok na výživné dítěte vychází ze zákona o rodině. Ve třetí části první hlavě je upravena vyživovací povinnost rodičů a dětí. Základní ustanovení určují, že vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, dokud děti nejsou samy schopny se živit a také že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.


Ve svém webu se celkem často zabývám otázkami soužití dvou lidí - dvou partnerů. Jak jsem pochopil z vašich emailů, je mezi lidmi spousta vztahů na pokraji zhroucení. Již jsem v této kategorii zmínil více článků pro zlepšení vycházení mezi dvěma lidmi, kteří se vlastně mají rádi, jen k sobě znovu hledají cestu. Zde je další text, který by vám k tomu mohl dopomoci.



Podle dlouhodobých průzkumů je nevěra nejčastější příčinou našich
rozchodů. Dva lidé, kteří spolu žijí, si většinou nepřiznají, že jejich
vztah není funkční. Většina párů ani nehledá společnou cestu ven z
jejich vytvořených komunikačních bariér formou poradny či psychoterapie.
Prostě nechávají vztah plynout i když cítí, že se z něj pomalu vytrácí
jiskra, pod tíhou stereotypu si povídají méně a méně, a omezí se na
komunikaci o praktických záležitostech po odbití večerních zpráv u
televize.
Jste rodič dítěte a máte pocit, že výše výživného je nepřiměřená? Máte jako každý jiný zažádat na soudě, aby vám vzhledem k nynějším poměrům snížil výši výživného na nezaopatřené dítě. Jak na to? Zde je vzor žaloby a krátké pojednání o zákonu týkajícího se této záležitosti.

