Když jsem dneska vařila čaj, jen tak jsem koukala jak pára stoupá z hrnečku. Myslela jsem na věci typu, kdy jsem naposledy čistila konvici od vodního kamene a jestli to příště zase udělám octem nebo nějak chemicky, jak mi poradila kamarádka. Rytmicky jsem při tom pohybovala rukou nahoru a dolů a tím jsem tahala za provázek čajové marionety, která byla právě na vrcholu své hvězdné kariéry. Za pár chvilek skončí v odpadcích mezi dalšími vymáchanými čajovými sáčky.
Články autora webu
Večer před spaním si přemýšlíte nad nějakou věcí a ne a ne vymyslet její řešení. Ráno nebo dokonce ještě v noci se probudíte a ejhle - řešení je na světě! Jen si ho poznačit, protože nevím tedy jak u vás, ale mě mozek při nočním porbuzení a ráno asi 10 minut po otevření očí vůbec nefunguje a paměť přichází k sobě vždy až po tom, co ji aktivně propleskám.
"Buď rád, že můžeš studovat," slýchal jsem od rodičů a pokračovalo to: "Až budeš pracovat, už to nebude takový pohodový život." A tato slova jsem slyšel celých 6 let na vysoké škole. Ale dnes se s odstupem doby zamýšlím nad jejich větami - měli opravdu tak bezmeznou pravdu, která se rodičům tak často přikládá?
"A co uděláš s těma očima?" zeptala se mě jednoho dne moje mamka. "Těma očima" jsem se na ni podíval a chvíli přemýšlel, co tím myslí. Ona totiž byla velkým odpůrcem toho, abych šel na operaci se zrakem. Mých 5 dioptrií se už ale stává těžko snesitelnými a tak zřejmě pod tlakem různých článků zdůrazňujících minimální nebezpečnost mamka otočila.