Není tomu tak dávno, co jsem se díval v televizi na povídání mého oblíbeného moudrého doktora Koukolíka, který mluvil o dvojčatech. Zmínil se i o pokusech Dr. Mengeleho na lidech. Protože jsem také lékař, zajímalo mne, co zajímavého se na internetu dočtu .... a dočetl.
Sestřičky v nemocnici jsou osoby, bez kterých by byl chod špitálu téměř nemožný. I proto jsem snad dal prostor k zajímavému textu, který jedna ze sester vytvořila. Určitě se řadím mezi lékaře, které ač občas některé hubaté sestřičky štvou, uvědomuje si, že jsou velmi důležitou součástí procesu péče o pacienta a leckdy svou radou (týká se hlavně starších sestřiček) notně pomohou nebo obohatí mé znalosti.
Často slyšíme nářky přátel i dalších lidí, jak těžký mají život, jak moc se nadřou a co všechno musejí stíhat. Nikdo z chronických stěžovatelů si ale neuvědomuje, jak jednoduchý život máme v porovnání s našimi předky, kteří museli každý den doslova bojovat o holý život.
"Ideál dokonalé ženy?" říkám si. Zažil jsem už v životě pár vztahů, ale v některých věcech, které jsem zdůraznil tučně se vcelku ztotožňuji. Opravdu jsou to vychytávky, které lidem ve vztahu dělají problémy ... žena, která napsala a poslala tento dopis má mou maximální úctu, jak bravurně vystihla klíčové problémy běžného vztahu směřující od ženy k muži. Děkuji moc!
Článek v jádru pojedává o tom, jak je důležité našim blízkým nějakým způsobem sdělit, jak je máme moc rádi a proč. Neumíme si zřejmě ani představit, jak moc je to pro ně důležité. Nestyďme se a svěřme se se sympatiemi, které k druhému chováme ve své duši.
CO JE TO LÁSKA? zeptalo se několik dětských psychologů dětí ve věku 4-8 let. Říkáte si, že děti takové věci nemohou rozumět? Opravdu? Přečtěte si jejich duchaplné odpovědi na tuto otázku. Přesvědčete se sami.
Tento text mi přišel už před několika lety. Zůstal mi v hlavě a nutil mě zamyslet se nad tím, že je prima dělat si radost každý den a neodkládat příjemnosti na "až jednou". Ono nikdy nevíte, zda ta situace přijde. Ne, to není pesimismus, co ze mě mluví. Spíš zkušenosti. Příběh je dost tvrdý, ale někdy je to potřeba, abychom procitli a otevřeli oči a žili okamžikem, nikoliv dalekou budoucností, která nás ani nemusí čekat.
Obrovskou důležitost má první dojem. Lidé jsou obecně poměrně neochotní své základní stanovisko měnit a to platí dvakrát, jde-li o stanovisko negativní. Týká se to posuzování lidí, věcí, názorů... všeho. Vychází to z evolučně dané pohodlnosti (eufemisticky řečeno tendence k energetickým úsporám) nebo podívám se a vím, jak se věci mají a nimrání se v nich je ztráta času.
Život je velmi vděčné téma. Především pro filozofy. V mém článku se zamýšlím nad jeho 10ti specifiky od narození přes práci, automatismy, délky, způsobu prožití až po jeho konec - smrt.
Každý den ráno, poté co se probudíme, jdeme na pomyslné nádraží, kde vždy stojí dva vlaky. Červený a modrý. Vždy si vybíráme ten, do kterého nasedneme. Když nasedneme a vlak se rozjede, už se těžko vystupuje a přesedá.