Ty na rozdíl od běžných depresí, které čas od času schvátí skoro každého z nás, nejsou reakcí na nějaký bezprostřední stres, ale reakcí duše i těla na střídání ročních období. Jsme předráždění či naopak apatičtí, cítíme se věčně unavení, po ránu leckdy víc než večer, připadáme si věčně nešťastní.
Největší temno venku i na duši přichází těsně před Vánoci, kdy mluvíme i o předvánoční depresi.  Svátky původně zasvěcené pohodě a klidu se kvůli uměle "šroubované" nákupní hysterii apod. trvající už od listopadu stávají jen dalším živitelem podzimního stresu.
Co si tedy počít? Obecná rada - při chybějícím slunci venku si dělat co největší slunce v duši. Nastartovat co nejpozitivnější myšlení, vídat se s přáteli, vždy si najít něco, z čeho se můžete radovat a nač se těšit.

Jak se zbavit podzimní deprese:

• hezká knížka,

• koníčky,

• sport,

• občas sladkost,

• hodně sviťte,

• poslouchejte hezkou hudbu,

• podívejte se na komedie či pohádky,

• naložte se do voňavé koupele (účinně zabírá aroma bergarnotu, grapefruitu, jalovce či mateřídoušky), nebo

• zajděte do lékárny a zobejte některý z podpůrných přírodních preparátů.

• A když už nezabere ani to, nezbývá, než se vydat za sluníčkem někam na jih.

Zajímavosti o podzimní depresi:

• způsobuje častější sebevraždy

• v severských zemích, kde je málo světla lidé kromě depresí propadají i alkoholismu

• sezonní podzimní depresí mohou trpět i zvířata - psi, opice, křečci, kočky (jsou nervóznější a nemají takovou chuť na jídlo)

• osoby a zvířata ženského (samičího) pohlaví propadají podzimní depresi častěji

• lidé, kteří se narodili "v temném období" snadněji propadají úzkostem

• na podzim trpí 60% lidí únavou, poruchou spánku, poruchou nálad, poruchou příjmu potravy (nechutenství ad.)

• sex umí rozhánět sezónní deprese