Nejrychlejší, nejúčinnější a nejpříjemnější cesta k totální očistě organismu je prý absolutní sedmidenní půst. Článek pojednává o tom, jak držet půst, kdy je nevhodný, jak se budete cítit a jaké jsou doplňkové techniky k půstu.

Když se necítíte dobře ...

Míváte občas ten pocit? Najednou se vám zdá, že všechno – práce, sport, myšlení, nejrůznější každodenní úkony – funguje jen na půl plynu.Tělo nepracuje úplně tak, jak by mělo. Všechny trubky jsou zanesené a člověk se cítí trochu rozplizle. Ke správné životosprávě se nepřinutíte a posilovna přestává pomáhat.
Takhle nějak jsem se cítil na konci ledna. Z knížek – a z jedné životní zkušenosti – vím, že jedinou odpovědí je totální očista. Tělo se občas potřebuje zbavit všech nashromážděných jedů a vydechnout si. Tak jsem si koupil knížku Zázračný půst od Silvany Schwitzerové, přečetl ji a tlustou červenou čárou si zaškrtl 14 dnů od pátého do sedmnáctého května. Ty dny byly tabu – žádné schůzky, žádné pracovní obědy, žádné cesty mimo Prahu a hlavně žádné mejdany.
Dnes je 18.května. Včera jsem půst dokončil. Prozradím vám vše, co jsem se předtím, přitom a potom naučil – ať to máte jednodušší, kdybyste to náhodou chtěl zkusit.

Co je to půst - definice a teorie

Držet půst rozhodně není úplně totéž jako nejíst a hladovět. Podle odborníků to spíše znamená na určitou dobu se dobrovolně vzdát přijímání potravy. Zkrátka zastavíte stravovací rutinu a vědomě se čistíte. Při půstu přepne tělo na program samozásobování, žije z vlastních zásob a postupně se vzdá signálů hladu. Začne intenzivně vylučovat škodliviny a přebytky (a že jich máme na rozdávání, co, pánové?). Od druhého dne půstu začnete sledovat úbytek na váze. To je ovšem jenom díky odvodnění – na zásoby tuku dojde až v dalších dnech. Od třetího dne se pak tělo začne živit ze svých zásob. Zbytky živin z krve jsou už minulost a cukr zmizel i z jater. Teď začínáte odbourávat i tukové vrstvy.
To vše necítíte. Pro vás se od čtvrtého dne půst projeví hlavně tím, že se zvýší citlivost na barvy a tvary, zjemní se čich i sluch. A chuťové buňky? Jejich novou citlivost pochopíte, až se po sedmi dnech zakousnete do prvního jablka.

Rady pro Ty co chtějí zkusit půst

• Půst si naplánujte dlouho dopředu a pořádně se na něj psychicky připravte.

• Pro půst si vytvořte co nejlepší podmínky, pokud možno si vezměte dovolenou (ideální je začít přípravný den pátkem a končit půst následující sobotu).

• Sdělte rodině i známým, že hodláte půst vydržet – tím se přinutíte překonat krize.

• Spojte půst s celkovou péčí o tělo – masáže, zábaly, výplach střev, kosmetika.

• Zajistěte si podporu rodiny a blízkého okolí.

• Budete potřebovat klid a duševní pohodu – proto si zajistěte nějaké místo, kde můžete být o samotě.

Jak dlouho se drží půst

Musíte si na něj vyhradit alespoň jedenáct dnů. První den se do půstu naladíte, v duchu se přepnete na jinou frekvenci a ještě si snad stihnete nakoupit všechny potřebné bylinky, karlovarskou sůl a termofor. Ovšem pozor – už tento přípravný den vás vytrhne z běžné rutiny všednodennosti. Doporučuji vám začít v pátek.

Začíná sedmidenní půst. Teď už budete pouze pít různé čaje a vodu – žádné jídlo, žádný alkohol, žádná káva. Pouze při slabém krevním oběhu můžete čistý černý čaj. (Jen si pomyslete – vzdát se i španělského vína a skotské!?).
Po posledním dni půstu pak nastoupí přechodná fáze, kdy se tělo zase přepíná na normální provoz. Tři dny jíte zvláštní šetřící stravu, která by normálnímu smrtelníkovi stačila tak na dvě snídaně. Jeden den přípravy, sedm dní čistého půstu a tři dny obnovy. To je naprosté maximum, pokud držíte půst sám a bez lékařského dohledu. Když se na to necítíte, můžete čistou dobu půstu zkrátit – ale pouze o dva dny. Pět dnů je pro očistný půst minimální hraniční doba.

Několik upozornění

• Ke konci půstu můžete trpět pocity slabosti a budete citlivější na chlad.

• Rychlost reakce je snížená. Při řízení auta si dávejte velký pozor!

• Budete si věci hůře zapamatovávat. Všechna duševní činnost se odehrává pomaleji.

• Budete citlivější a vnímavější než jindy – lehce se vás něco může dotknout.

• Při očistě těla se hodně potíte – ústní dutinu i tělo čistěte mnohem častěji než obvykle.

• Půst nesmíte držet při zaměstnání, pokud jste zodpovědný za bezpečnost jiných (řidiči, lékaři atd).

• po operaci, nehodě nebo po těžké nemoci

• po vyléčené žloutence, od níž ještě neuplynul rok

• při vředech žaludku a střev v akutním stadiu

• při cukrovce

• při dlouhotrvajícím nervovém předráždění a labilitě

• při depresích a psychóze

Nemusíte se řídit striktně "předpisy"

Podle příruček máte ráno prvního postního dne začít „řízeným vyčištěním střev“. To je kombinace litru vlažné vody s 30 g Glauberovy soli a klystýru. Glauberovu sůl jsem zachoval, ale namísto klystýru jsem si naordinoval na třetí, čtvrtý a šestý den kompletní generálku tlustého střeva pomocí tzv. colonhydroterapie. To je výplach, který je mnohem příjemnější než klystýr a navíc ho velmi decentně provádí zkušená paní doktorka.
Další vlastní ingrediencí bylo ošetřování těla masážním přístrojem, který zpevňuje pokožku, odbourává tuk a pomáhá evakuovat toxiny z podkožních vrstev – tzv. endermologie. A nakonec něco, čím bych asi nepotěšil půstové fundamentalisty: každý den jsem si do dvoulitrovky čisté vody bez bublin, ze které jsem neustále usrkával, nalil denní dávku l-karnitinu. Chtěl jsem si být zkrátka jistý, že až si tělo uvědomí, co s ním provádím, nepoběží si pro první energii rovnou do bicepsu, ale nejdřív si půjde natankovat do pneumatiky kolem pasu.

Endermologie

Ošetření prováděné speciálním masážním přístrojem francouzské společnosti LPG Systems. Pomáhá odstranit tuk, zpevňuje pokožku. Je to skvělý doplněk půstu, protože umožňuje perfektní lymfodrenáž dolních končetin a „prohňácání“ pneumatiky a břicha.
V salonu Miracle vás vyjde endermologie na 1350 Kč, lymfodrenáž dolních končetin na 690 Kč a relaxační masáž zad na 590 Kč.

Colonhydroterapie (colonhydraterapie)

Používá se hlavně při zácpě, ale také při průjmech, nadýmání, při obezitě, alergiích, při únavě, bolestech hlavy, snížené imunitě a k prevenci kolorektálního karcinomu. Mnozí pacienti se po CHT cítí jako znovuzrození. Po proceduře mizí pocit hladu a je povzbuzena tělesná i duševní aktivita. Lidé často chodí na CHT na jaře, před dovolenou a velmi často po svátcích.
Terapie se většinou zahajuje třemi výplachy během jednoho či dvou týdnů. Dva dny před výplachem se jí pouze lehká strava (těstoviny, rýže a dušená nenadýmavá zelenina). Je třeba pít hodně vody bez bublin a zelený čaj.
Celá procedura je relativně příjemná, suchá a bez zápachu. S klystýrem se vůbec nedá srovnat. Celý výplach řídí vyškolená asistentka anebo paní doktorka – ale nemusíte se před nimi stydět. Už toho jistě viděly hodně. Já jsem se tam cítil naprosto v pohodě. Obraťte se v klidu na Andělské lázně Cherubín ve Školské ulici na Praze 1.

Návod - jak držet půst

1. den

Žádné bílkoviny, žádná sůl. Zapomeňte na kávu, alkohol a sladkosti.
Snídaně: banán
Svačina: jablko
Oběd: miska bílé rýže ochucená bylinkami, česnekem a trochou olivového oleje
Svačina: hrst opražených ořechů
Večeře: stejná miska rýže jako k obědu. A tím na týden končíte, pánové!

Od rána jsem trochu nervózní, jak to celé dopadne.Týden, který mám před sebou, se mi před měsícem zdál relativně jednoduchý. Teď mi připadá jako skalní masiv, který mám zdolat v sandálech. Odpoledne jsem konečně dal dohromady všechny čaje, termofor na obklady jater a Glauberovu sůl na krásnou zítřejší snídani.

2. den

Nápoje pro tento den: ráno odvar z jablečných slupek, přes den březový čaj a odvar ze slupek, večer heřmánkový čaj. Vždy jenom jeden nebo dva šálky. A celý den spoustu vody bez bublin.

Navíc se ráno začíná litrem vlažné vody s Glauberovou solí. To účinkuje téměř okamžitě a jsem rád, že je sobota. Pracovní den by byl totiž ve znamení dlouhých posezení na toaletě. Celý den jsem podrážděný, reaguji na všechno s velkou nervozitou. Snažím se dostat do psychické pohody a představovat si, jak se krásně čistím, ale příliš mi to nejde. Večer jdu do postele hodně brzy, abych zaspal hlad.

3. den

Nápoje na tento den: ráno máta peprná, přes den 3 šálky kopřivy a meduňka. Večer meduňka.

Probouzím se kolem šesté a hned se rozhodnu masochisticky připravit celé rodině omeletky k snídani. Když už nemůžu jíst, tak budu s jídlem aspoň pracovat. Jsem klidnější než včera. Večer jdu hrát se synem tenis, ale po hodině dostávám takovou nakládačku, že to raději vzdávám. Koordinace zcela evidentně nebude tento týden mojí silnou stránkou. Neustále mám pocit sucha v puse a na jazyce se mi začíná dělat silný povlak. To je normální, jedy se snaží dostat z těla ven všemi cestami.

4. den

Nápoje na tento den: ráno čaj ze slézových květů s trochou medu a pár kapkami pomerančové šťávy. Přes den pampeliška , večer meduňka.

Ráno jdu poprvé na CHT – výplach tlustého střeva. Paní doktorka mi celou proceduru nejdříve popíše a pak se do toho pouštíme (nebo spíš ona to pouští do mě). Není to tak nepříjemné, jak jsem očekával. Po hodinovém proplachu navíc ztrácím pocit hladu, který mě ještě ráno pronásledoval. V práci jsem trochu zesláblý, ale na nikoho nekřičím (i když mi nechybí chuť). Odpoledne jdu do salonu Miracle na prohňácání kůže na celém těle (LPG) a začínám mít pocit, že to vlastně nebude tak špatné. Pak se vracím domů o něco dříve, než jsem oznámil, a rodina nestačí uklidit ze stolu uzenáče s čerstvým chlebem a zeleninou. Utíkám na zahradu a trpím tam jak zvíře. O co jednodušší by bylo držet půst v nějakých lázních!

5. den

Nápoje na tento den: ráno třezalka, přes den indická růže a voda, večer třezalka.

Ráno vstávám zase brzy a jdu pro ostatní nakoupit k snídani čerstvé koblihy s čokoládou a se šlehačkou. Už mi to ovšem nic nedělá. Půst se stal všední záležitostí. Vůči jídlu mám teď absolutní odstup a přestalo mě lákat. Dopoledne podstupuji další výplach střeva a hned potom prohňácání kůže. Říká se, že tento den je kritický, ale já mám pocit, že jídla už se nikdy nedotknu a že je to tak v pořádku. Poprvé se mi dnes zdá, že mi začínají trochu padat kalhoty. Večer je zase trochu depresivnější, ale náladu mi spravuje vítězství našich hokejistů.

6. den

Nápoje na tento den: ráno a přes den šípkový čaj, dopoledne ještě čaj z březových listů, večer chmelový čaj.

Od rána je mi skvěle. Mám pocit odhmotnění. Pohled do zrcadla je příjemný – žádné pytle pod očima, jasnější pohled. Opasek utahuji o další dírku. K výplachu střeva už přistupuji jako ostřílený veterán. Celý den se odehrává ve znamení ducha a smyslů – jako bych lépe slyšel, viděl i cítil. Jen ten povlak na jazyku mění pořád barvu a ne a ne zmizet. Asi jsem těch jedů nastřádal požehnaně. Při psaní začínám občas dělat chyby, ale vůbec mě to nerozčiluje jako obvykle. Klid mě neopouští ani při hokeji. Že by půst léčil i cholerickou povahu?

7. den

Nápoje na tento den: ráno máta, přes den pampeliška a meduňka, večer čaj z jablečných šlupek.

Mám pocit euforie, lehkosti a neskutečného odstupu od každodenních problémů. Navíc jsem strašně hrdý, že jsem to tak dlouho vydržel. Zítra je poslední den! Se svými čajíky si klidně sedám s rodinou k večeři – vůbec nic mi to nedělá. Poslední výplach střev je dokonalý – čistá voda dovnitř, čistá voda ven. Střeva mám zřejmě tak růžovoučká, že by se v nich daly dělat klobásky. V salonu si pak kromě prohňácání kůže nechávám dělat i detoxikaci. Slečna mi drsnou rukavicí odstraní z těla staré šupiny, natře mě celého mořskými řasami a zabalí do vyhřívané deky, kde se dvacet minut potím jak turista v Saigonu. Nakonec mě natře voňavým olejíčkem. Tento den je asi nejpříjemnější ze všech. Pocit vnitřní čistoty je neuvěřitelný. Jsem povznesený nad všechny starosti.

8. den - poslední den očistného půstu

Nápoje na dnešní den: ráno šípkový čaj, přes den indická růže, třezalka anebo šípek, večer heřmánek.

Ráno utahuji opasek o další dírku. Začínám se těšit na zítřejší jablko. Zkusmo si jdu zajezdit na rotopedu, ale po čtvrthodině to vzdávám. Při jízdě autem do práce si dávám hodně velký pozor. Večer přichází zásadní krize – je pátek večer, krásné počasí a všude kolem se griluje. Po celou dobu půstu byly večery horší než rána, ale dnes je to výjimečně špatné. Chtěl bych tu depresi jít zaspat, ale musím se dívat na hokej. Usínám s představou prvních zítřejších jídel.

9. den

Ráno: ovocný čaj. V deset dopoledne: malé jablko. Oběd: poloprázdný talíř bramboračky se zeleninou. Večer: rajská polévka s ovesnými vločkami.

Na jablko si prostřu, nakrouhám ho na kousky a vychutnávám jako manu z nebes. Žádné jablko mi nikdy v životě tak nechutnalo. Stejně ho ale nedojím – jsem sytý po prvních pár soustech. Polévka v poledne je taky skvělá. Ale taky ji nedojím. Žaludek je teď príliš malý. Svítí slunce a cítím se úžasně.

10. den

Ráno: ovesná kaše. V poledne: tři malé brambory na loupačku s jogurtem. Večer: brokolicová polévka. Celý den spousta vody (asi pět litrů).

Půst je minulostí. Když srkám polévku, nechce se mi věřit, že jsem to celý týden vydržel. Odpoledne zkouším zase tenis. Běhám sice lehce jak srna, ale míčky letí z neznámého důvodu jen několik metrů před raketu. Koordinace pohybů je strašná a chybí mi síla. Večer si ovšem zařvu na finále s Kanadou a na oslavu vítězství si naleju první skleničku vína. Chutná a neškodí (snad).

11. den - plná realita 

Ráno: ovesné vločky. V poledne: velký talíř syrové zeleniny, krajíček chleba s máslem. Večer: kousíček bílé ryby s vařenou zeleninou.

Jídlo si pořád vychutnávám úplně jinak než před půstem. Snažím se důkladně kousat a jíst velmi pomalu. Ale jinak si to všechno pořádně užívám. A jsem hrdý, že jsem to vydržel.

Závěry pisatele článku, který zkusil půst sám na sobě:

• cítím se skvěle, lehce, čistě a povzneseně

• váha šla dolů o 6,8 kg

• tělesný tuk se snížil o 3,5 %

• mám mnohem čistší pleť a jasnější bělma

• při běhání mě nebolí klouby