Na vzniku poruch příjmu potravy se podílí více faktorů. Až z 80 procent jsou pod anorexií nebo bulimií podepsány geny. Nejdůležitější náhled na sebe si neseme z raného dětství, rodinné výchovy. Ilustrujeme příběhem: Do deseti let dcery bylo v rámci rodiny všechno v naprostém pořádku. Pak se rodiče začali hádat. Dívka měla pocit, že je to všechno její vina, a že problém zruší tak, že doslova "zruší" sama sebe. Trvalo dalších několik let, než se rodičům ve spolupráci s psychology podařilo dívčin stav dostat pod kontrolu.

• Anorexie
  Úmyslné snižování váhy, které může vést až k úplnému odmítání potravy.
• Bulimie
  Přejídání a následné vyzvracení potravy, následuje další přejídání. Bulimie a anorexie se často prolínají.
• Ortorexie
  Posedlost zdravou stravou. Je spojená s kontrolováním složení potravin. Člověk není schopen pozřít nic, o čem není stoprocentně přesvědčen, že neobsahuje nié nezdravého. Podezřívá prodejce, výrobce, všechny, nakonec do sebe není schopen dostat skoro nic.
• Drunkorexie
  Opakované redukování přijmu potravy s cílem snížit množství energie z potravy a zvýšit jej požíváním alkoholu. I zde hraje hlavní roli nespokojenost s postavou, týká se dívek. Kalorií se zbavují tancem na diskotékách.
• Psychogenní přejídání
  Týká se lidí s nadváhou, kteří se přejídají v reakci na osobní stres.
• Bigorexie (clysrnorfofobie, AcIonisův komplex, týká se mužů)
  Jde o poruchu vnímání vlastního těla. Bigorektik chce mít svaly jako z akčního filmu, je závislý na posilování, zneužívá bílkovinné doplňky a látky podporující svalový růst. Před společenskými kontakty dávají bigorektici přednost posilování ve fitcentru.