Pohyb je tělu prospěšný jen když se dělá správně. V opačném případě může i škodit. Jakých chyb se nejčastěji dopouštíme?  Nestřídáme různé druhy sportů, neupřednostňujeme aerobní pohyb a nedbáme na to, když nás po cvičení nepřiměřeně bolí klouby a svaly. Při některých sportovních aktivitách jsou neúměrně namáhána kolena. Nejde jen o mužské sporty jako fotbal či skating.

___

___

Týká se to i joggingu, aerobiku, volejbalu a dalších sportů, při nichž se často skáče. Kolena trpí i při posilování. Špatně vedené cviky nadměrně namáhají páteř. Výsledkem mohou být bolesti a někdy i nutnost dlouhodobé léčby. Jednostranná zátěž je vždy špatná. Vždy vede k vytváření svalové nerovnováhy, popřípadě i k poškození některých vazů, úponů či svalů. Zajímavé je, že zatímco s bolestí zubů chodíme ke stomatologovi běžně, ke sportovnímu lékaři nebo ke zkušenému trenérovi zajde jen málokdo.

Volíme špatnou dobu cvičení

Cvičíme-li až po večeři a méně než čtyři hodiny před ulehnutím, cítíme se celkově zchváceni a zpravidla špatně usínáme. V noci se nám pak mohou zdát děsivé sny, spánek je mělký a ráno se cítíme, jako kdyby nás někdo zmlátil.

Nevhodně si vybíráme sport

Při volbě druhu sportu a jeho intenzity by měly hrát roli nejen vlohy, ale také věk a zdraví. Nepřiměřená fyzická zátěž v nevhodném prostředí (například parné léto) může vést ke zdravotním problémům.

Neznáme limit své síly

Pokud druhý den po tréninku cítíme ve svalech napětí, je to v pořádku. Přijde-li však bolest, měli bychom ji brát jako varování. Neubereme-li na intenzitě, musíme počítat se svalovými spazmy (nepatřičné stažení vláken), později třeba s poškozením svalů, vazů nebo kloubů. S nimi bude stoupat i riziko úrazů.

Chceme moc najednou

Dáváme si nepřiměřené cíle. Například při boji s nadváhou musíme začínat pomalu. Kdo si myslí, že s dvaceti kilogramy nadváhy může začít s tvrdou fyzickou aktivitou, mýlí se. Nejenže utrpí naše psychika, protože nepřipravené tělo nic nevydrží, navíc si můžeme velmi uškodit. Nadváha nám totiž brání vykonávat pohyby správně — výsledkem jsou pak přinejmenším poškozené klouby.

Nejíme před cvičením ani po něm

Nejpozději hodinu před cvičením je dobré zásobit tělo energií, aby si ji pak nebralo ze svalů - tedy jíst sacharidy. Najdeme je především v rýži, bramborách, těstovinách a müsli. Po cvičení je zase třeba podpořit tvorbu svalů konzumací bílkovin - tedy především drůbežího masa a ryb. Vhodnou volbou je například i tofu se zeleninovým salátem.

Zapomínáme na tekutiny

Na dostatečný příjem tekutin bychom měli myslet celý den, nejen před cvičením. Naopak — chystáme-li se sportovat, určitě bychom neměli vypít třeba litr vody, abychom se hodně vypotili, a jít na to. Lepší je pít častěji v malých dávkách, a to i při a po cvičení. Nejlepší je přitom přírodní minerální voda. Ta totiž tělo nejen ochlazuje a odvádí odpadní látky z buněk, ale zároveň díky ní doplníte vypocené minerály.

Zajímavé výzkumy týkající se fitness a cvičení

Pak vás bude možná zajímat, k čemu před časem došli výzkumníci v Americe, když zpovídali trenéry ve fitness centrech.

• Strečink: Spíše než do rozcvičky, je lepší ho zařadit až na konec cvičení. To jsou totiž již svaly prohřáté a lépe reagují na protahovací cviky. Pružné a protažené svaly jsou pak méně náchylné ke zranění.
• Zvyšování zátěže: Prvních několik minut bychom měli cvičit zvolna a zátěž zvyšovat postupně. I tepová frekvence roste postupně a lépe tak dopravíme dostatek kyslíku pracujícím svalům. Cvičení bude mnohem účinnější.
• Podcenění klidu: Na konci cvičení bychom neměli „jet na doraz", naopak posledních pár minut je dobré tempo snižovat. Okamžité přerušení cvičení po vysoké zátěži může způsobit různé potíže - například závratě, protože velké množství krve se hromadí v dolních partiích těla.
• Nadměrná zátěž: Zvedání nadměrné zátěže, snaha o maximální výkon, na který však není naše tělo připraveno, bývá příčinou zranění. A to klidně i v jiných částech těla, než právě zatěžujeme. Proto nepřeceňujme síly a zátěž zvyšujme postupně.
• Nadměrná intenzita: „Co bolí, to sílí" - toto rčení stoprocentně neplatí. Pokud nepatříme k výkonnostním či vrcholovým sportovcům, přinese lepší výsledky zatížení střední intenzitou.
• Energetické tyčinky a sportovní nápoje: Pokud nepatříme k nadšencům, kteří cvičí více než dvě hodiny za den, pak je konzumovat opravdu nemusíme. Naopak - energetický příjem může být tak vysoký, že tělo může získat více kalorií, než cvičením ztratí.