Příjemnou noc, dnes je čtvrtek 30.5.2024, svátek slaví Ferdinand, zítra Kamila.

Glutamát sodný, glutaman sodný E621 a jeho vliv, působení na lidské zdraví

co_je_to_glutamat_sodny_glutaman_sodny.jpg

co_je_to_glutamat_sodny_glutaman_sodny.jpg - co_je_to_glutamat_sodny_glutaman_sodny.jpg
Stačí nabrat jen malou lžíci a jazyk okamžitě pozná příjemnou, moc příjemnou chuť. A přitom stačila jen malá kostička bujonu. Jenže příjemnou chuť nedodávají kila masa, jak se snaží vsugerovat výrobci, ale velice rozšířená chemikálie: glutaman sodný neboli E621.

 

___

Hlavní součástí bujonových kostek není masový nebo zeleninový výtažek, těch tam jsou tak 2-3 procenta. Hlavní složkou je sůl (50 až 60 procent) a právě glutaman sodný (10 až 15 procent).

 

Glutamát sodný a těhotenství

Tato chemikálie nemá právě nejlepší pověst, a i když dosud chybějí přesvědčivé důkazy o její škodlivosti, zdravotníci ji nedoporučují především malým dětem a těhotným ženám. A například v některých čínských bistrech právě tento přípravek může zakrývat to, že jídlo nebylo připraveno z příliš kvalitního masa.

Glutaman sodný totiž dodává jídlu ten pravý šmak. Nejen polévkám uvařených z bujonu, přípravek E621 se používá i v dalších průmyslově vyráběných potravinách a rovněž v různých dochucovadlech, kterých má většina hospodyněk v kuchyni hned několik. Velké množství je ho například v sojové omáčce. E621 dodává masitou chuť gulášům či omáčkám, zlepšuje i chuť vařené zeleniny.

Ne nadarmo se o glutamanu hovoří jako o páté chuti: vedle sladké, slané, hořké a kyselé.

 

Jak se glutamát rozšířil do celého světa

Glutaman sodný jako první identifikoval v roce 1908 jako základní chuťovou složku řasy Laminaria japonica profesor Kikunae Ikeda z Tokijské univerzity. O rok později se začalo s výrobou.

Až do 2. světové války se glutaman používal pouze v asijské kuchyni. Během bojů v Pacifiku ovšem američtí vojáci zjistili, že ukořistěné japonské konzervy jsou mnohem chutnější než jejich domácí. Cesta glutamanu do celého světa byla otevřená.

Glutaman se sice běžně vyskytuje ve všech rostlinách i živočiších, hodně je ho například v houbách, některých sýrech či rajčatech. Ovšem teprve průmyslová výroba (získává se z cukrové řepy či třtiny) mu dodala patřičného chuťového využití.

 

Čínský syndrom neprokázán

Jenže po počátečním nadšení z výraznější chutě běžných jídel přišla studená sprcha a dokonce obavy o zdraví především dětí. Úřady ho například zakázaly v potravinách pro děti do tří let, protože se objevily obavy, že by mohl poškozovat mozek.

Někteří experti začali tvrdit, že glutaman může vyvolávat zvracení, zadržování vody v těle, zvýšenou činnost srdce, závratě nebo bolesti hlavy. Protože se tyto příznaky vyskytly především při konzumaci čínských jídel, začalo se hovořit o čínském syndromu. Jenže žádný výzkum pak nepotvrdil, že za tyto zdravotní potíže může skutečně glutaman.

"Příčiny tohoto syndromu zůstávají stále nevysvětleny, uvažuje se o nesnášenlivosti alkoholu, koření či krevet. Ale není prokázáno, že ho způsobuje glutaman," napsala ve francouzském časopise Que choisir alergoložka Francisque Leynaierová z nemocnice v Toulouse.

 

Glutaman a dětské zdraví

Ani rozsáhlá studie pod záštitou Světové zdravotnické organizace a Světové organizace pro zemědělství v roce 1987 žádný negativní vliv glutamanu na lidské zdraví nepotvrdila.

V posledních letech se přísná pravidla pro používání glutamanu sodného změkčují. I tak se jako bezproblémová hranice uvádí 120mg/kg hmotnosti člověka. V Evropské unii musí být přítomnost glutamanu v potravinách označena právě značkou E621.

I tak se mnozí odborníci v názoru na používání tohoto "éčka" v dětské stravě shodují: není nejspíš přímo škodlivé, ale rozhodně ani ideální nebo dokonce vhodné. Takže je jistější se mu u dětí vyhnout.

Glutamát sodn