Dnes již méně známé slovo paškál označuje silnou svíci z bílého vosku, často i ozdobně malovanou, která se zapaluje o velikonocích na Bílou sobotu (řeckolatinské pascha znamená Velikonoce).
Svíce je symbolem Kristova vzkříšení a zapaluje se zvlášť obřadným způsobem. Rčení pochází zřejmě z toho, že před paškál, požívající velké vážnosti, bývali přiváděni lidé, aby něco dosvědčili, pravdivě vypověděli, a případně před svící na pravdivost svých slov přísahali. Tomu přesně odpovídá význam rčení, tj. důkladně někoho vyslechnout, vyzpovídat, přimět jej, aby řekl, jak se věc skutečně stala.

Souvislost rčení s velikonoční svící se již dávno vytratila a slovo paškál se již běžně nepoužívá (někteří současníci si naopak myslí, že paškál je něco jako pranýř).