Pojem oslí můstky se v češtině celkem málo využivá. Co toto rčení ale vlastně znamená? Oslí můstek je jednoduše řečeno mechanická pomůcka k zapamatování něčeho, co by samo o sobě bylo pochopitelné a zapamatovatelné jen stěží.

Oslí můstky - definice, vysvětlení, jak vzniklo rčení

Jde například o nejrůznější mnemotechnické pomůcky jako např. „befelemepeseveze“ (obojetné souhlásky), „stalakTit“ – krápník visící odshora dolů (podle tvaru písmene T), „stalagMit“ – krápník rostoucí zdola nahoru (podle M) a mnoho dalších. Oslí můstky však slouží i k pochopení složitějších myšlenek. Setkáváme se s nimi odedávna, již ve středověku je s oblibou užívali vykladači antických filozofů, aby lépe přiblížili některé komplikovanější myšlenky, např. z oblasti formální logiky. Oslí můstky si někdy nevědomky vytváříme sami. Mnoho věcí se totiž pamatujeme jen proto, že je mezi nimi souvislost (věcná, časová, nějaký zážitek apod.) – vzpomeneme si totiž vždy na souvislost a podle ní pak i na informace, které spojuje. Zajímavý je původ obratu - označení oslí můstek je totiž vzato z všedního života. Ve středověku byl osel velmi rozšířeným a nejlevnějším dopravním zvířetem, ale na rozdíl od koně nebyl s to přeskočit byť nevelké příkopy, budované hojně ve městech i na vesnicích. Proto se pro osly musely stavět můstky a lávky, aby plynulost dopravy nebyla narušena. Obrat byl rozšířen studenty, kteří si jej osvojili při studiích, a to v původní latinské podobě. České znění se objevilo až v 19. století.