Špenát se obsahem živin, stopových prvků, minerálních látek a vitaminů podobá mrkvi, má však vyšší zastoupení vitaminů C, E a také železa - omyl v posunu desetinné čárky, který udělal ze špenátu v tomto směru superpotravinu, se už vysvětlil. I tak je však ve 100g této listové zeleniny 2,4 mg železa. To je stále dost, i když při doporučené denní dávce 15mg je nutné příjímat železo také z živočišných zdrojů.
Železo se významně podílí na přenosu kyslíku krví k buňkám, v krevním barvivu (hemoglobinu) se ho nachází 65-70 %. Bez tohoto prvku by nebyl možný lidský život, nejlepším rostlinným zdrojem je právě listová zelenina. Dalším trumfem špenátu je vysoké zastoupení draslíku, který v těle reguluje krevní tlak, srdeční činnost a hospodaření s vodou. Beta-karoten je cenný v prevenci negativních změn na žluté skvrně sítnice (makulární degenerace), jejímž důsledkem je u starších lidí často slepota.

Ostře štiplavá, nahořklá zelenina z čeledi brukvovitých, tedy příbuzná kapusty, brokolice, ředkviček, růžičkové kapusty, kedlubnů, ale i řeřichy či hořčice, vyniká zejména obsahem vitaminu C a beta-karotenu. Působí proti únavě a močopudně, podporuje imunitu.
Silice v lístcích obsahují hořčiny stimulující vylučování žluči a čistící játra. Podobně podporují trávení i další hořké potraviny - řeřicha, artyčoky, některé druhy listových salátů nebo grepy.