Poruchy příjmu potravy u dětí (anglicky EDNOS - Eating Disorders Not Otherwise Specified) - jídlo je závažné a důležité téma, které řeší rodiče malých i velkých ratolestí. Děti bývají buď vybíravé, baští málo, nebo jsou to otesánci, co by se s chutí ládovali od rána do večera. Jakou strategii byste měli zvolit, aby se vaše děti stravovaly „normálně“? Snad každá maminka ví, jak by měl vypadat jídelníček zdravého dítěte. Základem je hodně čerstvého ovoce, zeleniny a mléčných výrobků.

___

___

Sacharidy by měl malý organizmus doplňovat především z brambor a luštěnin, bílkoviny zase z drůbežího a rybího masa. Samozřejmostí je dodržování pitného režimu v podobě čisté vody, případně ovocných čajů nebo čerstvých ovocných šťáv - neslazených, jak jinak. Realita však bývá jiná.

Fuj. tohle nechci

Některá mrňata by mohla být živa doslova o suchých špagetách, kuřecích řízcích a palačinkách s Nutellou. Co jen trochu připomíná zeleninu, kolikrát vůbec neochutnají. Některé dny projistotu odmítají jídlo úplně. Zoufalí rodiče pak nevědí, co si počít, a do malého caparta se snaží nacpat aspoň pár lžiček doslova pod tlakem. Prosí, vyhrožují a za trochu snědeného oběda slibují modré z nebe. V mnoha případech však situace není tak dramatická, jak na první pohled možná vypadá. Pokud dítě prospívá a nemá žádné zjevné zdravotní ani duševní problémy, není třeba alarmovat odborníky. Zbytečně totiž riskujete, že téma stravování získá u vás doma dramatický nádech. Navíc dítě velice rychle pochopí, že jídlo může být vůči vám poměrně účinnou zbraní, a bude toho využívat.

Kdy se poradit s odborníkem

Samozřejmě nelze situaci zlehčovat. Jsou totiž chvíle, kdy je třeba nad stravováním dítěte opravdu zpozornět. Hlavním varovným signálem je jakýkoli úbytek hmotnosti, případně propojení fyzických a psychických potíží spojených s příjmem potravy. Příčinou fyzických poruch bývá často nesnášenlivost na některé složky potravy nebo jiné vážnější onemocnění. Velice často bývají kořeny potíží v psychice. Přispívá k nim špatná atmosféra prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, třeba konflikty mezi rodiči. Než se vydáte k odborníkovi, zkuste se zamyslet nad tím , jaká je u vás situace a zda není něco, co byste mohli změnit.

Co můžete udělat když dítě nechce jíst

• Dítě nenuťte do jídla za každou cenu a už vůbec ne násilím. Když něco odmítá, nechte ho jit a jídlo mu po nějaké době opět nabídněte. Respektování jeho vůle přispívá k vytváření zdravého sebevědomí.
• Hračky na stole a zapnutá televize nebo počítač jsou tabu!
• Nebuďte netrpěliví, když je potomek pomalý. Když se v jídle rýpe, nezlobte se na něj, nezvyšujte hlas.
• Když dobře jí, nezapomeňte ho pochválit, i když si dá třeba jen pár lžiček.
• V době jídla buďte s dítětem u stolu a věnujte se jen jemu. Odložte telefon nebo noviny.
• Snažte se dodržovat řád. Čas pro jídlo by měl přicházet pravidelně.
• Předkládejte dítěti malé porce. Raději mu pak přidejte, než aby zůstaly na talíři zbytky.
• Vytvořte při stolování příjemnou a klidnou atmosféru. Pokud je to možné, stolujte s ostatními členy rodiny společně.

Přejídání u dětí aneb malý otesánek

Roztomilé baculaté batolátko je k zulíbání a splňuje všeobecně zažité představy o zdravém a spokojeném dítěti. Pozor však, aby se situace nevymkla kontrole a z přirozené baculatosti se nevyvinula obezita. U dětí je čím dál častější a není zrovna dobrým startem do života. V České republice je 10 % vysloveně obézních dětí, těch, které mají zatím „jen“ mírnou nadváhu, je 25 %. Nelze nad tím mávnout rukou a myslet si, že z toho „nějak “ samy vyrostou. Kila navíc a především špatné návyky si ponesou až do dospělosti.

Proč se tak cpe?

Nelze všechno svádět na geny, i když je fakt, že dědičné dispozice nelze podceňovat. Bývají-li při těle oba rodiče, šance, že bude takové i jejich dítě, je až 80%. Někdy však nejde o dědičnost v pravém slova smyslu. Na vině bývají spíše nezdravé životní návyky celé rodiny. Pohodlnost rodičů a výchova - to bývá často kámen úrazu. Děti dnes mají málo přirozeného pohybu, místo běhání venku po hřišti sedí obvykle po příchodu ze školy u počítačů, a pokud nesportují v nějakém oddíle nebo kroužku, mohou sklouznout k pohodlností a nicnedělání. U počítače nebo televize pak zobou brambůrky či sladkosti a pijí litry sladkých limonád. Problém s kily navíc je pak rázem na světě.

Hezky to spapej, dostaneš bonbon

Odměňování sladkostmi může vést k vytvoření zlozvyku, že je třeba se odměňovat jídlem. To obvykle vede ke vzniku obezity. Zkuste místo čokolády dítě motivovat něčím jiným, co má rádo.

Zjistěte, proč se vaše dítě přejídá

Bojí se omezení. Existuje fenomén s názvem „jedení bez přítomnosti hladu“. Objevuje se u dětí s vyšší hmotností, které se bojí, že nedostanou najíst tolik, kolik by si přály. Například dítě ví, že mu doma nedáte sladkosti, a tak se jimi nakrmí tehdy, když má možnost. Třeba cestou ze školy. Kontrolujte proto, zda u sebe váš potomek nosí peníze a za co je vlastně utrácí.
Nejí pravidelně. Celý den se dítě pořádně nenají. Nasnídat se nestihne, svačinu odbude sušenkou, v obědě se „pošťourá" a večer by pak snědlo všechno, co najde. Dohlédněte na to, aby jedlo dítě pětkrát denně. Nezapomínejte na svačiny a dostatek čerstvého ovoce.
Nudí se. Jídlem často děti zahánějí dlouhou chvíli. Dbejte na to, aby měl váš potomek dostatek vyžití, dopřejte mu, ať se věnuje tomu. co ho baví.
Rychle roste. Někdy je dítě opravdu hladové. Hlavně v době, kdy je v období rychlého růstu. Typické je to třeba na začátku puberty. Pak je třeba, ještě více přemýšlet nad skladbou jídelníčku, aby mél mladý organizmus dostatek energie.

Podpora rodiny je velmi důležitá

Je-li třeba změnit stravovací návyky dítěte, musíme myslet na to, že změna se týká celé rodiny. Různé ozdravné odtučňovací pobyty v lázních jsou jistě účinné, ale bez následné podpory rodičů dochází k opětovnému vzestupu hmotnosti. Příčina nadváhy nebo obezity tak zůstává bez řešení. Z těchto důvodů jsou výhodné kurzy pro děti a rodiče, kde se správné výživě a vhodným pohybovým návykům učí společně. Příkladem je projekt Hravě žij zdravě nebo poradenství v rámci Fóra zdravé výživy. Informace najdete také na www.vimcojlm.cz.