Rodiče někdy zjistí, že jejich dítě nedokáže rozlišit fantazii od skutečnosti a že si vymýšlí neuvěřitelné věci. Schopnost lhát se objevuje mezi třetím až pátým rokem věku dítěte a jedná se o zcela normální sociální vývoj. Když totiž dítě zjistí, že dospělí nevědí všechno, začne to na ně zkoušet. Postupně si však uvědomuje, že se sice dá zalhat, ale také že někdo jiný může lhát jemu, což je důležité poznání a pomáhá mu při orientaci v okolním světě.
___
___
Pokud by se u dítěte tato schopnost nevyvinula, bylo by vůči lžím naprosto bezbranné. Nepoznalo by je a v kolektivu jiných dětí by neobstálo. Neschopnost lhát by navíc mohla signalizovat určité problémy. Lhát neumějí kupříkladu některé autistické děti.
Dítě lže jako baron Prášil?
Lži v tomto věku je třeba hlavně usměrňovat, ale ve většině případů nejsou známkou toho, že je s dítětem něco v nepořádku. Tato situace se obvykle před nástupem do školy upraví. Může se z ní však vyvinout i tzv. bájná lhavost, což už je porucha chování. Někdy se jí říká syndrom barona Prášila podle stejnojmenné literární postavy fantasty, který vyprávěl o svých neuvěřitelných dobrodružstvích. Projevuje se vymýšlením neskutečných příběhů, v nichž dítě obvykle hraje hlavní roli a vypráví je, jako by je samo prožilo.
Přemíra fantazie - bájná lhavost (pseudologia phantastica)
Bájná lhavost se může vyskytovat také u dětí, které jsou určitým způsobem frustrované a nešťastné. Své problémy či nenaplněná přání si kompenzují únikem do fantazie. Obsah těchto neuvěřitelných příběhů může rodiče či dětského psychologa nasměrovat na důvody, proč si je vymýšlí. Někdy však je příčinou dětského lhaní skutečně přemíra obrazotvornosti. Dítě jako by postrádalo dostatek podnětů v reálném životě, takže si do něj promítá ty, které si samo vymýšlí. Pokud vypráví smyšlené příběhy a uchyluje se do světa fantazie v předškolním věku, není na tom vůbc nic špatného.
Dítě lže? Buďte trpěliví.
Horší ovšem je, když začne zkreslovat realitu až po nástupu do školy. Pak je zapotřebí mu trpělivě a důsledně vysvětlovat, co je a co není skutečné. Nemá smysl dítě zbytečně trestat nebo se mu posmívat, mohlo by se ještě víc uzavřít do svého světa. Rodiče by se naopak měli zamyslet nad tím, jak ke svému dítěti přistupují a čeho se mu doma nedostává. Hlavním cílem bájných lhářů totiž je upoutat pozornost, popřípadě si vysloužit respekt, uznání, obdiv nebo soucit ostatních.
Rodiče jako vzor - jak to udělat, aby se dítě nebálo říkat pravdu
Chcete, aby se vaše dítě nebálo říkat vám pravdu? Sami mu nelžete a nevyhýbejte se jeho nepříjemným otázkám. Vysvětlete mu, co je milosrdná lež, kterou říkáte proto, abyste někoho druhého ušetřili bolesti nebo ho nezranili. Pokud vaše dítě lže svým kamarádům, snažte se ho přesvědčit, že lhaním si je nezíská ani neudrží. Mluvte s ním o jeho problémech, a když se vám svěří s nějakým prohřeškem, pochvalte ho za to, že vám jej nezatajilo. Povzbuzujte jeho sebevědomí a stůjte při něm, i když něco provede. Buďte spravedliví, jen tak si udržíte jeho důvěru.
Související článek: