Mit doma hyperaktivni ditě je velký problém. Ve školce se to dá ještě zvládnout. Největši potíže nastávaji, až když dítě nastoupí školni docházku. Počet dětí s poruchou pozornosti a chování ADHD (attention deficit hyperactivity disorder) činí v první třídě od dvou do deseti procent. Mnohem častěji zhruba v poměru 3: 1 se projevuje u chlapců než u dívek a na poruchu, která byla diagnostikována už ve 30. letech minulého století, se v poslední době velmi mění názor.

Dříve se předpokládalo, že se na vzniku ADHD hyperaktivity podepisují především okolnosti kolem těhotenství a porodu, nyní se zjistilo, že porucha je do značné míry (až 60%) podmíněná geneticky. Vědecký výzkum přinesl i přesnější diagnostiku a léčbu poruchy pozornosti (a někdy i chování), a proto léčbu převzali dětští psychiatři a neurologové. Ti také mohou dát škole, spolu s pedagogicko-psychologickou poradnou, vyrozumění o poruše. Učitelé pak mohou dětem odpustit pětiminutovky a diktáty. To je pro ně osvobozující, protože hyperaktivní děti s ADHD neumí pracovat ve stresu. Ale mohou se to postupně učit. Rodiče dětí z hadích ocásků nejvíc deptá kolísání výkonu dítěte. Když chce, jde to ADHD dítěti úplně samo, ale jsou i dny, kdy ho není možné přimět, aby chvíli posedělo. 

"Vůbec tomu nerozumím."

Při hyperaktivitě malé změny v mozkových strukturách dítěte přináší malé, ale významné změny ve funkci přenašečů vzruchů v mozku. Ty kromě jiného způsobují, že se děti nedovedou poučit z chyb, které dělají a tak si netvoří potřebné "sebeinstrukce", díky nimž by časem mohly svoje někdy až nepřijatelné chování měnit. Chování dítěte s ADHD (hyperaktivní poruchou) je dané kolísáním aktivity mozku nezávisle na okolí.
Lékaři se shodují v tom, že děti s hyperaktivitou jsou odmalička atypické - už jako novorozenci nemají pravidelný noční spánkový rytmus a přivádějí tak svoje matky k zoufalství. V některých z nich proto vůči nezdárnému potomkovi zvolna zraje averze. Nevěří, když jim dítě řekne: nejde mi to, a já nevím proč, a myslí si, že jim dítě pořád jen dělá naschvály.

Vůle dítěte vyzrává až kolem puberty - lze s ní počítat nejdříve až tak od dvanácti let věku. Samozřejmě, že potomek má snahu i před tím, ale jeho mozek není dost zralý na to, aby svůj handicap sám zvládl. U třetiny dětí vyzrávání mozku trvá třeba až do dospělosti a některé příznaky přetrvávají dokonce i celý život.

ADHD hyperaktivní děti proto minimálně do čtvrté až páté třídy potřebují zvýšenou kontrolu. Ještě v té době totiž v jejich vyvíjejícím se mozku chybí schopnost filtrace podnětů. Všechno, co se v okolí šustne, je vyruší stejnou silou jako to, co říká paní učitelka. Z toho plyne, že dítě je přetížené podněty a po chvíli "vypne", takže jej pak už výklad kantora vůbec nezajímá. Obejít se to dá tím, že rodiče s dítětem  natrénují individuální režim práce i zábavy, který jeho mozkové aktivitě vyhovuje. Obecně platí, že děti pracují ve zkráceném dvacetiminutovém režimu typu: deset příkladů a dost! Pokud je ted váš potomek hyperaktivní, najdi si každý den čas a učte se s ním.

Související stránky:

• Děti s ADHD - příčina, příznaky, projevy, výchova, informace
• Uplatnění dětí s hyperaktivitou (ADHD) v dospělosti
• ADHD, hyperaktivita dítěte, porucha pozornosti - projevy, příznaky, symptomy