Lehké mrtvičky (angl. mini strokes, transient ischemic attack TIA) mohou způsobovat větší poškození, než se zdá. Obvyklý test, který se provádí po prodělání mozkové mrtvice, není zrovna přesný. Ukázalo se, že v některých případech může dojít k přehlédnutí poznávacích defektů. U více než čtyř z deset pacientů, kteří byli hospitalizování s příznaky lehké mozkové mrtvičky, se mohou projevit nepatrné poznávací defekty.

___

___

Nová studie ukazuje, že tyto defekty standardní testy neodhalí. Poznatky, oznámené kanadskými vědci 24. února 2010 na International Stroke Confernce v San Antoniu v Texasu, USA, ukazují, že po prodělání lehkých mozkových mrtviček, mohou pacienti ztratit některé schopnosti zpracovat abstraktní myšlenky, promýšlet si věci a provádět rychlé výpočty. Lékaři těmto schopnostem přezdívají „výkonné funkce" („executive functions").
Rozvinuté „velké" mozkové mrtvice jsou způsobovány zablokováním cévy v mozku a způsobují jasné a zřetelné ztráty poznávacích funkcí. Toto zablokování můžeme pozorovat na snímcích z magnetické rezonance (MRI) nebo počítačové tomografie (CT).

Lehké mozkové mrtvice jsou zapříčiněny pouze nepatrným ucpáním, které je velmi těžké detekovat jak přístroji tak pacienty samotnými, a tudíž rezultují jen v málo zřetelná poškození. Někteří vědci označují pojmenování lehká mrtvička (angl. ministroke) za nesprávné. Správný odborný název tohoto onemocnění je tranzitorní ischemická ataka (angl. transient ischemic attack) či zkratkou TIA. Někteří vědci zase obě pojmenování považují za zaměnitelná.
Příznaky lehké mozkové mrtvice nebo té klasické mohou být stejné: necitlivost v obličeji nebo končetinách, zmatení, zrakové problémy, závratě nebo bolesti hlavy. Avšak u lehké mrtvice tyto příznaky vyprchávají a slábnou během několika minut nebo hodin.
V této nové studii vědci zkoumali 140 takových pacientů, u kterých symptomy vymizely během 24 hodin. Zjistil u nich samozřejmě výskyt lehké mrtvice nikoli té klasické. Po té nechali každého pacienta udělat test na poznávací bystrost, kterým jsou rutinně testováni pacienti, kteří prodělají klasickou mrtvici. Tento test je znám jako Mini-Mental Status Exam (MMSE) a rychle prověří 30 poznávacích funkcí jako je krátkodobá paměť, míra pozornosti, prostorové vnímání a výkonné funkce.
MMSE odhalila pouze 5 procentní poškození poznávacích funkcí. Avšak když vědci dali pacientům další čtyři rozdílné testy, které byly primárně zaměřené na testování tzv. výkonných funkcí (executive functions) procento poškození vzrostlo. A to na rozmezí 13 - 40 procent v závislosti na testu. Pacienti byli průměrně 67 let staří. V průměrné populaci se během rutinního testování projeví poškození výkonných funkcí přibližně u 7 procent lidí tohoto věku.
Speciální čtyři testy, použité pro druhé testování, obsahovaly úkoly typu skládání číslic do správného pořadí nebo směrování rafiček hodin podle digitálního času. Nedostatky v těchto úkolech korespondují s problémy v každodenním životě. Tyto speciální testy jsou jednoduché svojí konstrukcí a také časově nenáročné. Měly by se proto stát součástí rutinního testování pacientů po prodělání lehké i klasické mozkové mrtvice.

DALŠÍ ČLÁNKY O TRANZITORNÍ ISCHEMICKÉ ATACE (TIA) JSOU ZDE.