Plicní embolizace je závažný, často i život ohrožující stav v rámci akutní dekompenzace pravé komory v důsledku zvýšeného tlaku v arteria pulmonalis. Příčinou je nejčastěji fulminantní plicní embolie. Na rozsahu cévní obliterace závisí závažnost snížení minutového srdečního výdeje.

Projevy, příznaky plicní embolie

Jak se projevuje embolizace plic, tedy projevy a příznaky plicní embolie jsou na webu www.priznaky-projevy.cz zde (odkaz se otevře v novém okně).

Rizikové faktory a anamnéza, příčiny vzniku plicní embolie

• delší pobyt na lůžku s nedostatečným pohybem dolních končetin (způsobuje vznik sraženin v žilách)

• stav po operaci - obzvl. po operaci malé pánve

• úraz - především se zlomeninami nebo tříštivými zlomeninami kostí (akutně hrozí tuková embolie)

• obezita

• těhotenství

• kombinace hormonální antikoncepce (kontracepce) a kouření

• medikace glukokortikoidů

• aplikace diuretik

• maligní tumory

• deficit enzymu AT-III

• deficit proteinu C a proteinu S

Diagnostika plicní embolizace

• RTG hrudníku - změny jen asi ve 40% - zvýšený stav bránice, změna cévního kalibru, zvýšená transparence plic za cévním uzávěrem (Westermarkovo znamení), možnost výpotku.

• perfúzní scintigrafie - při nezřetelném nálezu je možné plicní embolii s velkou pravděpodobností vyloučit, při defektu perfúze vhodná kombinace RTG nálezu a inhalačního scintigramu, výpadek může být i u emfyzému, nádoru, infiíltraci, výpotku a atelektáze

• krevní plyny (ABR) - nízký obsah kyslíku (hypoxie) při rychlém dýchání (hyperventilaci)

• plicní angiografie - indikována při nejasném nálezu a plánované trombolytické terapii

Diferenciální diagnostika (tedy o co může jít, pokud se nejdená o plicní embolii)

• angina pectoris

• srdeční infarkt myokardu

• akutní dekompenzace pravého srdce

• zánět ("zápal") plic

• zánět pohrudnice

• kolaps plíce při pneumotoraxu

• neuralgie

• myalgie

Léčba plicní embolizace

• ! při těžkém šoku ihned dopamin 2-6 mikrogramů/kg/min.!

• režimová opatření - klid na lůžku, analgetika, sedativa,oxygenoterapie

• heparin - 10.000 IU jako bolus, potom asi 1000 IU/hod. (cílem je prodloužení APTT na 1,5-2 násobek východí hodoty) k omezení dalšího narůstání trombu

• trombolytická terapie v přehledu:urokináza, streptokináza, rt-PA (viz učebnice interního lékařství)

• nitráty k ovlivnění tlaku v a. pulmonalis (1-6 mg nitroglycerinu/h i.v.) a blokátory Ca (např. nifedipin 5mg v 50 fyziologického roztoku s rychlostí 6-12 ml/hod. s kontrolou tlaku krve)

• dobutamin 6-12 mikrokramů/kg/min. při hypotoni

• při respirační insuficienci intubace a umělá plicní ventilace

• prevence - po akutní fázi v rámci prevence recidivy pak antikoagulancia na 6-12 měsíců

Komplikace, následky, prognóza přežití

• úmrtí 5%

• menší recidivy vedoucí k cor pulmonale

Plicní embolie - obrázek

Rady, informace a tipy pro pacienty:

Prevence

Sami můžete ovlivnit jen některé rizikové faktory vzniku žilní trombózy a plicní embolie. Při rizikových situacích (po operacích, sádrové fixaci dolní končetiny atd.) je potřeba co nejdříve a nejvíce chodit, pokud to není možné, tak alespoň aktivně opakovaně během dne hýbat nohama. Nejúčinnější je pohyb v kotníku nahoru a dolu. V letadle, hlavně při dlouhých zaoceánských letech, dostatečně pijete, pravidelně se projděte a při sezení opět cvičte nohama v kotnících. Pokud máte nadváhu, zhubněte, i obezita je rizikovým faktorem žilní trombózy.

Mám rizika?

Rizikem pro vznik plicní embolie je žilní trombóza. Ta vzniká nejčastěji v žilách dolních končetin při omezení pohyb, např. při sádrovém obvazu, po operaci, při dlouhém sezení v dopravních prostředcích (typicky zaoceánské lety). Ke zpomalení toku krve v dolních končetinách dochází při těhotenství a při obezitě, při srdečním selhávání. Trombóza vzniká snadněji u poruch srážlivosti krve, která mohou být vrozené nebo získané.
Přítomné nádorové onemocnění je také rizikovým faktorem pro vznik žilní trombózy a plicní embolie, někdy je to dokonce první známka nádoru.

Časté otázky k plicní embolii:

• Jsem dušný při chůzi do kopce. Již jsem před 10 lety prodělal embolii. Může se jednat opět o toto onemocnění?

Může, ale nemusí. Možných příčin dušnosti je celá řada a plicní embolie je pouze jednou z nich. Bude nutné podrobnější kardiologické a plicní vyšetření.

• Mám oteklou pravou dolní končetinu, bolí mě v lýtku. O co se jedná?

Asymetrický otok dolní končetiny je vysoce podezřelý z žilní trombózy, hlavně pokud je spojen s bolestivostí v lýtku. Budeme muset vyšetřit žíly dolních končetin.

• Prodělala jsem žilní trombózu. Jak dlouho budu muset užívat Warfarin, který mi v nemocnici nasadili?

V případě nekomplikované trombózy je třeba podávat antikoagulační léčbu Warfarinem zpravidla 6 měsíců. Pokud ale jde o opakovanou příhodu, tak bude nutná léčba delší, někdy i trvalá.

• Užívám Warfarin po plicní embolii. Pravidelně docházím na krevní odběry. Co se zjišťuje?

Při antikoagulační léčbě warfarinem nebo pelentanem jsou nutné pravidelné laboratorní kontroly krevní srážlivosti, tzv. test INR. Jeho hodnota by měla být mezi 2,5 a 4. Pravidelnými kontrolami a eventuálními úpravami užívaných dávek se zabrání nedostatečné a tedy neúčinné léčbě nebo naopak nadměrné léčbě, při které hrozí i spontánní krvácení.

• Již jsem prodělal plicní embolii při sádře na noze. Nyní mě začalo bolet na hrudníku, stejně jako při poslední PE. Jedná se opět o ni?

To nelze říci, jsou nutná podrobnější vyšetření (odběr krve, EKG atd.). Stejně jako dušnost, tak i bolest na hrudníku může mít řadu příčin.