Příjemnou noc, dnes je čtvrtek 13.6.2024, svátek slaví Antonín, zítra Roland.

Hypertenzní krize - léčba, terapie v přehledu

hypertenzni-krize-lecba-terapie-v-prehledu.jpg

hypertenzni-krize-lecba-terapie-v-prehledu.jpg - hypertenzni-krize-lecba-terapie-v-prehledu.jpg
Hypertenzní krize (HK) je velice závažný, život ohrožující stav, při kterém dochází k zvýšení diastolického krevního tlaku nad 130 mm Hg a/nebo systolického nad 210 mm Hg. Při takto masivním zvýšení krevního tlaku dochází k poškozování nebo až k selhávání některých orgánů (srdce, ledviny, CNS, oči). Hypertenzní krize vzniká buď jako komplikace chronické neléčené nebo špatně léčené primární hypertenze nebo jako komplikace sekundární hypertenze.

__
__

První pomoc a léčba hypertenzní krize v přehledu

Podle klinických příznaků a naléhavosti dělíme pacienty s hypertenzní krizí na emergentní, bezprostředně ohrožující nemocného na životě rychlým orgánovým selháním, a na stavy urgentní, kde výrazné zvýšení TK je provázeno orgánovými komplikacemi, ale bez známek bezprostředně život ohrožujícího akutního selhávání funkce orgánů.

Pacienty s emergentní hypertenzní krizí hospitalizujeme na jednotkách intenzivní péče (JIP) s možností monitorování životních funkcí a sledování bilance tekutin. Základním léčebným požadavkem je řízené snížení TK do bezpečných hodnot.
Jako první pomoc v ambulantní praxi můžeme užít perorální podání krátkodobě působícího inhibitoru angiotensin konvertujícího enzymu captoprilu. Podání furosemidu a i.v. enalaprilátu by mělo být vyhrazeno pouze pro hypertenzní krizi provázenou zřetelnou hyperhydratací nebo plicním edémem. Definitivní léčba hypertenzní krize a výběr parenterálních antihypertenziv závisí na doprovodných chorobných stavech.

Poměrně rychle snížíme TK sublinguálním nebo perorálním podáním captoprilu. Tato léčba může sloužit i jako ambulantní první pomoc před převozem nemocného do nemocnice.
U emergentních stavů léčbu zahajujeme v nemocnici parenterálními antihypertenzivy. U hypertenzní krize provázené hypertenzní encefalopatií, intracerebrální hemoragií nebo disekcí aorty volíme obvykle infúzi nitroprusidu nebo labetalolu (eventuálně s malou dávkou beta-blokátoru k zábraně tachykardie).
Lékem volby u subarachnoidálního krvácení je blokátor kalciových kanálů nimodipin.

U HK provázené akutním srdečním selháním, akutním infarktem myokardu nebo výrazně nestabilní anginou pectoris je lékem volby i.v. podání nitrátů, při plicním edému furosemid. U feochromocytomové krize je nejvhodnějším lékem fentolamin, u peroperační hypertenzní krize esmolol.

Cílem léčby po zvládnutí akutního stavu zůstává převedení pacienta na dlouhodobou chronickou antihypertenzní léčbu.

Urgentní stavy léčíme rychle působícími perorálními nebo parenterálními antihypertenzivy, nejlépe rovněž při hospitalizaci na interním oddělení. Ke snížení TK využíváme podle stavu nemocného jak parenterální, tak perorální antihypertenziva. Někdy lze vystačit jen s úpravou stávající perorální léčby.

Prognóza pacientů s hypertenzní krizí se v poslední době výrazně zlepšila s rozšířením výběru antihypertenziv a jejich dostupností. Dnes se daří zvládnout většinu nemocných v akutní hypertenzní krizí a více než 80 % léčených pacientů přežívá 5 let.



Související odkaz: