Opotřebovaná kolena nebo kyčle hodně bolí. Jsou postiženy artrózou, která se nevyhne téměř nikomu od padesáti let výš. Někdy začne obtěžovat už ve dvaceti. Co na ni platí?

___

___

Co je to artróza (osteoartróza)?

Většina lidí používá spíše název artróza. Jedná se o pomalý degenerativní proces opotřebování kloubů postihující nejprve chrupavku, která postupně mizí a rozpadá se. K prvním známkám patří mírné bolesti v postiženém kloubu, jeho přehřívání a otoky, jež se mohou objevovat dlouho před zjevnými deformacemi. Kost na to časem reaguje tvorbou výrůstků na okraji kloubních ploch. Významně bolí a omezí se hybnost. Artrózou může být postižen každý kloub, nejčastěji se týká kolenního, kyčelního a hlezenního, ale i kloubů rukou. Nevyhýbá se ani krční a bederní páteři.

Otázky a odpovědi o artróze
Můžu něco dělat proti vzniku nemoci?

ANO
Do určité míry. Je považována za civilizační chorobu úzce související se současným nezdravým stylem života. Podepisuje se na ní sedavé zaměstnání, málo pohybu od dětství, ale i kouření. Za jeden z hlavních rizikových faktorů je označována nadváha a obezita, při nichž jsou nadměrně zatěžovány především kolenní klouby. Ty se s každým kilogramem navíc rychleji opotřebovávají. Stejně jako se nadmíru a nepřirozeně zatěžují při vrcholovém sportování nebo určitých profesích (horníci) Vliv na vznik nemoci mají i dědičné dispozice či hormony. Výskyt artrózy stoupá v menopauze. Negativní roli sehrávají i záněty a zlomeniny či vrozený vadný tvar kloubu, při metabolických poruchách jako je dna, jsou zase klouby poškozovány krystaly kyseliny močové, které se v nich ukládají.

Mám artrózu, když mi vrže v kolenou?

ANO
Zkuste si přiložit dlaň na nemocný kolenní kloub a zahýbejte s ním. Nejspíš ucítíte jakési vrzání, odborně nazývané drásoty. Mezi hlavní příznaky patří i bolest, která se objevuje při pohybu a léty pozvolna sílí. Třeba postižená kolena se hlásí nejčastěji při chůzi z kopce nebo ze schodů. Typická je také tzv. startovací bolest po změně polohy. Možná míváte pocit, že po delší době nečinnosti jakoby ztuhnete a musíte se zhruba půl hodiny rozhýbávat. Například ráno po probuzení. Po několika letech rozvoje artrózy pak dojde ke vbočení či vybočení kloubu, což může způsobit jeho viklání a vratkost. Nemusíte se pak na nohách ani udržet bez berlí. Také postižená ruka vypovídá službu a upustí občas hrnek.

Přikládají se jen teplé obklady?

NE
Ke zmírnění bolesti lze použít teplo i chlad. Pomohou vám teplé suché, případně vlhké zábaly, stejně jako teplé koupele a zábaly z rašeliny nebo bahna. Parafínové zábaly se aplikují jen na bolestivé klouby bez otoku a teploty. Při zánětu kloubu se naopak využívá léčba chladem čili kryoterapie. Na teplý kloub se přikládají speciální namrazené kryo-sáčky s hmotou udržující dlouho chlad. Po vyndání z mrazáku je ale zabalte do látkového obalu (nebo žínky), jinak by vám mohly způsobit na kůži omrzliny. Přikládejte studené na 15 minut 3 až 4krát denně. Lze je celkem dobře nahradit sáčkem s mraženým hráškem nebo jinou zeleninou.

Mám dodržovat nějakou dietu?

ANO
Snažte se stravovat podle obecných pravidel zdravé výživy. Klouby dietou nevyléčíte, ale pomůžete jim. Omezte příjem tučných a sladkých potravin, abyste zbytečně nenabírala na váze. Jezte dostatek ovoce a zeleniny, luštěniny, jáhly, pohanku i fazole. Vhodné jsou také ryby a drůbeží maso. Vaše strava by měla obsahovat především dostatek vitaminů C, E, D,kolagenních peptidů a aminokyselin stimulujících tvorbu kolagenu, který je základní stavební látkou mezibuněčné hmoty pojivových tkání. Užitečné jsou i nenasycené mastné kyseliny, kyselina linolová a linolenová, které se nacházejí v rostlinných olejích lisovaných zastudena, lískových oříšcích, mandlích, slunečnicových, sezamových a lněných semínkách. Dodávejte tělu dostatek tekutin, vypijte alespoň 1,5 litru neperlivé vody s nízkým obsahem minerálů denně. Dobře vám udělají pročišťující bylinné čaje podporující také činnost jater a ledvin.

Mohu se choroby samoléčbou zbavit?

NE
Existuje ale několik způsobů, jak ji můžete přibrzdit a zmírnit její symptomy. Jako téměř vždy má rozhodující význam její včasné rozeznání a stanovení správné diagnózy. Objeví-li se u vás varovné příznaky, zajděte k odborníkovi, nejlépe ortopedovi, který odhadne rozsah a následky poškození kloubů a probere s vámi možnosti léčby. Každému by měl sestavit individuální strategii léčby. Při určování terapeutických postupů zohlední nejen rozsah poškození kloubů, ale i subjektivně pociťované bolesti. V počátečních stadiích onemocnění se využívá akupunktura (hlavně k potlačení zánětu a bolesti), elektroléčba, laseroterapie, magnetoterapie, ale i další postupy jako masáže, manuální terapie a rehabilitační tělocvik. Farmakologická léčba se soustředí především na potlačení bolesti a výživu kloubů. Od bolesti vám pomohou analgetika v tabletách či chladivé a hřejivé gely a masti. V pokročilejším stadiu pak nesteroidní antirevmatika, která ale mají vedlejší účinky. Velmi často se používají tzv. opichy kloubů, jejichž nevýhodou je krátkodobý efekt (zhruba 4 týdny). Jednou z možností, jak si pomoci, je užívání tzv. chondroprotektiv.

Mohou mi pomoci potravinové doplňky?

ANO
Pokud ještě artróza není v pokročilém stadiu. Nejvhodnější jsou samozřejmě pro prevenci nemoci, ale zabírají i u lehčích a středních bolestí kloubů. Chrupavku dobře vyživují a regenerují přípravky s glukosamin sulfátem (doporučená denní dávka 1500 mg) a chondroitin sulfátem (doporučená denní dávka 1200 mg). Ty by se měly užívat ve dvou až tříměsíční kúře dvakrát ročně. Ideální je pak v pauze po dva měsíce užívat ještě přípravek pečující o zdraví kloubní tekutiny, která je zdrojem živin pro chrupavku. Slouží jako mazivo a chrání ji před poškozením.

Je dobré provozovat sport?

ANO
Říká se, že ten, kdo jen odpočívá, reziví. Rozhodující je však správné dávkování pohybu. Nelze jednoznačně odpovědět, který druh sportu je vhodný a který ne. Záleží na rozsahu degenerativního onemocnění kloubů, který určí lékař. Ten vám také poradí, které aktivity jsou pro vás nejlepší. Třeba pro nemocný kolenní kloub je kvůli velkému rotačnímu zatížení rizikový fotbal. Když vám při tenisu dělá kvůli artrotickému ramennímu kloubu potíže servis, případně smeč, budete muset změnit techniku hry. Obecně je důležité se vyvarovat bolestivých pohybů a hlavně nezapomínat preventivně provádět strečink. Na určité klouby jsou vhodné konkrétní cviky, které vás naučí fyzioterapeut. Všem artrotikům se doporučuje plavání, jízda na kole, krátké vycházky a samozřejmě léčebný tělocvik.

Má mít cvičení určitý postup?

ANO
Ortoped vás nejspíš pošle k fyzioterapeutovi, aby vás naučil správné cviky i jejich provedení. Na začátku každého tréninku byste se měla intenzivně rozcvičit (kroužení rameny a zápěstím, chůze na místě, dřepy). Zahřejete se, zvýšíte krevní oběh a uvedete do plného chodu látkovou výměnu. Pak by měly následovat uvolňující cviky, které zlepšují pružnost ztuhlých a zkrácených pouzderních a vazivových struktur. Potom posilte svalstvo, aby odlehčilo kloubům a ty nebyly tak přetěžovány. Trénink by měl končit asi pětiminutovým vychladnutím, při němž se vyplaví odpadní látky nahromaděné při cvičení.