Ministerstvo školství připravilo  novelu zákona  č. 18/2004 Sb. , o uznávání  odborné kvalifikace  státních příslušníků členských států  EU, která současně novelizuje též zákon  č. 95/2004 Sb. , o vzdělávání lékařů. Cílem  návrhu je implementace novely EU  směrnice o uznávání odborných kvalifikací  z roku 2005, která byla novelizována  směrnicí 2013/55/EU.   Česká lékařská komora uplatnila v rámci  meziresortního připomínkového řízení dvě  zcela zásadní připomínky.  

___

___

Evropský výstražný systém

Komora zaprvé požaduje, aby v rámci  úpravy tzv. EU výstražného mechanismu byly  profesní komory explicitně uvedeny mezi  subjekty, kterým jsou soudy a jiné orgány  povinny zasílat informaci o svém rozhodnutí  o zákazu či omezení práva výkonu povolání  pro člena dané komory.

Zkracování studia medicíny 

Novela EU směrnice při definování minimálních  požadavků na délku studia pro  získání odborné způsobilosti lékaře místo  původní formulace „6 let nebo nejméně 5500  hodin v prezenčním studiu“ obsahuje formulaci  „5 let a nejméně 5500 hodin v prezenčním
studiu“. Tato změna byla řadou národních  lékařských asociací a komor považována za  velmi kontroverzní, protože by mohla působit  jako návod na zkracování studia medicíny.   A od takového zkrácení z obvyklých šesti let  na pět let by mohl být pouze krůček k realizaci  nápadu odepřít absolventům takového  studia titul doktor a přejmenovat je na pouhé  magistry medicíny. Proti změně evropské  směrnice protestovala také Česká lékařská  komora a i já osobně jsem se z titulu funkce  viceprezidenta Stálého výboru evropských  lékařů (CPME) zasazoval o to, aby s ní tato
organizace nesouhlasila. Marně. Zvítězil zájem  některých převážně privátních vysokých  škol, na kterých studium medicíny údajně  probíhá intenzivněji, a tak zde již byly studijní  programy zkráceny pod hranici šesti let.   Evropská směrnice, jakkoli se nám nelíbí,   je v současnosti realitou, kterou již nemáme  sílu změnit. Neméně důležitou však bude  její správná interpretace do našich právních  předpisů. Neměli bychom dopustit opakování  podobné chyby, jakou bylo zcela zbytečné rozvrácení  fungujícího systému postgraduálního  vzdělávání. A podobné nebezpečí nám vskutku  hrozí. Ministerstvo školství totiž změnu  směrnice chybně interpretuje tak, že navrhuje  zkrátit minimální dobu prezenčního studia  na 5 let, avšak bez současného požadavku na  minimálně 5500 hodin studia prezenčním  způsobem. Komora s tímto návrhem zásadně  nesouhlasí a upozorňuje především na jeho  nekompatibilitu s evropskou směrnicí. Pokud  by Ministerstvo školství svůj návrh prosadilo  v nezměněné podobě a nějaký chytrák by na  jeho základě začal „produkovat rychlodoktory“,   neměli by tito „lékaři“ šanci na uznání  svého vzdělání v zahraničí. Stali by se druhořadou  lacinou pracovní silou, oprávněnou  pracovat pouze v České republice.

Komora navrhuje, aby se odborná způsobilost  k výkonu povolání lékaře v ČR získávala  nadále absolvováním nejméně 6 let prezenčního  studia na lékařské fakultě v rozsahu  nejméně 5500 vyučovacích hodin. Případně  jako kompromisní návrh, aby se odborná způsobilost  k výkonu povolání lékaře získávala  přesně podle evropské směrnice absolvováním  nejméně 5 let prezenčního studia, avšak  zároveň s garantovaným rozsahem nejméně  5500 vyučovacích hodin.