Ministerstvo školství připravilo novelu zákona č. 18/2004 Sb. , o uznávání odborné kvalifikace státních příslušníků členských států EU, která současně novelizuje též zákon č. 95/2004 Sb. , o vzdělávání lékařů. Cílem návrhu je implementace novely EU směrnice o uznávání odborných kvalifikací z roku 2005, která byla novelizována směrnicí 2013/55/EU. Česká lékařská komora uplatnila v rámci meziresortního připomínkového řízení dvě zcela zásadní připomínky.
___
___
Evropský výstražný systém
Komora zaprvé požaduje, aby v rámci úpravy tzv. EU výstražného mechanismu byly profesní komory explicitně uvedeny mezi subjekty, kterým jsou soudy a jiné orgány povinny zasílat informaci o svém rozhodnutí o zákazu či omezení práva výkonu povolání pro člena dané komory.
Zkracování studia medicíny
Novela EU směrnice při definování minimálních požadavků na délku studia pro získání odborné způsobilosti lékaře místo původní formulace „6 let nebo nejméně 5500 hodin v prezenčním studiu“ obsahuje formulaci „5 let a nejméně 5500 hodin v prezenčním
studiu“. Tato změna byla řadou národních lékařských asociací a komor považována za velmi kontroverzní, protože by mohla působit jako návod na zkracování studia medicíny. A od takového zkrácení z obvyklých šesti let na pět let by mohl být pouze krůček k realizaci nápadu odepřít absolventům takového studia titul doktor a přejmenovat je na pouhé magistry medicíny. Proti změně evropské směrnice protestovala také Česká lékařská komora a i já osobně jsem se z titulu funkce viceprezidenta Stálého výboru evropských lékařů (CPME) zasazoval o to, aby s ní tato
organizace nesouhlasila. Marně. Zvítězil zájem některých převážně privátních vysokých škol, na kterých studium medicíny údajně probíhá intenzivněji, a tak zde již byly studijní programy zkráceny pod hranici šesti let. Evropská směrnice, jakkoli se nám nelíbí, je v současnosti realitou, kterou již nemáme sílu změnit. Neméně důležitou však bude její správná interpretace do našich právních předpisů. Neměli bychom dopustit opakování podobné chyby, jakou bylo zcela zbytečné rozvrácení fungujícího systému postgraduálního vzdělávání. A podobné nebezpečí nám vskutku hrozí. Ministerstvo školství totiž změnu směrnice chybně interpretuje tak, že navrhuje zkrátit minimální dobu prezenčního studia na 5 let, avšak bez současného požadavku na minimálně 5500 hodin studia prezenčním způsobem. Komora s tímto návrhem zásadně nesouhlasí a upozorňuje především na jeho nekompatibilitu s evropskou směrnicí. Pokud by Ministerstvo školství svůj návrh prosadilo v nezměněné podobě a nějaký chytrák by na jeho základě začal „produkovat rychlodoktory“, neměli by tito „lékaři“ šanci na uznání svého vzdělání v zahraničí. Stali by se druhořadou lacinou pracovní silou, oprávněnou pracovat pouze v České republice.
Komora navrhuje, aby se odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře v ČR získávala nadále absolvováním nejméně 6 let prezenčního studia na lékařské fakultě v rozsahu nejméně 5500 vyučovacích hodin. Případně jako kompromisní návrh, aby se odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře získávala přesně podle evropské směrnice absolvováním nejméně 5 let prezenčního studia, avšak zároveň s garantovaným rozsahem nejméně 5500 vyučovacích hodin.