Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Administrativa a zdravotnické právo Trestní oznámení na lékaře, vyšetřování a soud. Nález ústavního soudu III. ÚS 1956/13

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7306
Trestní oznámení na lékaře, vyšetřování a soud. Nález ústavního soudu III. ÚS 1956/13 Email
Čtvrtek, 21. květen 2015 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 3880x

trestni-oznameni-na-lekare-vysetrovani-a-soud-nalez-ustavniho-soudu-iii-us-195613Jak jsme již několikrát konstatovali, častěji než civilní žaloby o náhradu škody nebo nemajetkové újmy řeší právní kancelář České lékařské komory s lékaři případy, kdy je na ně podáno trestní oznámení. Český pacient nebo pozůstalý dává přednost kriminalizaci před civilním soudním řízením. Proč?

___

___

Ten, kdo se cítí poškozen, ať již tím, že je přesvědčen, že utrpěl újmu na zdraví v důsledku chybného postupu lékařů nebo že zemřela osoba, která je mu blízká, v důsledku tohoto chybného postupu, podává častěji trestní oznámení než civilní žalobu, protože je to jednodušší a levnější.

Pokud by poškozený musel nést náklady civilního soudního řízení, mohlo by se stát, že v případě zamítnutí žaloby bude hradit právní služby nejen vlastní, ale i protistrany, a navíc i náklady znaleckých posudků a další soudní výlohy. To v případě trestního oznámení nehrozí a veškeré důkazy jsou získávány na účet státu. V některých případech také pacient nebo pozůstalý tvrdí, že mu nejde ani tak o peníze jako o to, aby lékař nemohl dále škodit dalším pacientům. Tomu, kdo je silně negativně emočně naladěn proti lékaři a je přesvědčen, že on je příčinou jeho neštěstí, jde někdy více o „skalp“ než o náhradu škody nebo nemajetkové újmy. „Hlavně ať ho zavřou a seberou mu diplom, o peníze mi nejde,“ slyšíme někdy v soudních síních nebo spíše předsíních. Lékař, na kterého je podáno trestní oznámení a policie prověřuje, zda se dopustil trestného činu, zpravidla usmrcení nebo ublížení na zdraví z nedbalosti, je často touto skutečností zaskočen a vyveden z míry.

Přitom jde o jev, který je poměrně častý. Již vícekrát jsme i na stránkách tohoto časopisu upozornili, že trestní oznámení samo o sobě ještě neznamená reálné právní nebezpečí, protože je pouze podnětem k tomu, aby policie případ pod dozorem státního zastupitelství prošetřila. To ovšem neznamená, že by bylo správné tuto situaci podcenit, ale je třeba se s ní rozumně a věcně vypořádat.

 

Rozdíl mezi trestním oznámením a trestním stíháním

Důležité a zásadní je rozlišit situaci, kdy je na mne podáno trestní oznámení, od situace, kdy je proti mně zahájeno trestní stíhání. Skutečnost, že policista pozve lékaře k podání vysvětlení a přitom mu sdělí, že na něho někdo podal trestní oznámení, je poměrně častá a sama o sobě nic
neznamená. Podle kvalifikovaného odhadu, který ovšem nevyplývá z nějaké přesné statistiky, osm z deseti takových případů končí tím, že trestní stíhání proti lékaři vůbec zahájeno není. Naproti tomu obdrží-li lékař usnesení zpravidla od služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR o zahájení trestního stíhání, obsahující konkrétní obvinění z trestného činu, pak je to situace již velmi závažná. Asi všude na světě musí každé trestní oznámení nebo podnět svědčící o tom, že mohl být spáchán trestný čin, být policií pod dozorem státního zastupitelství nebo prokuratury prověřen. Policii tedy nezbývá nic jiného než vyžádat si od dotčených osob tzv. vysvětlení, které ještě nemá povahu ani právní význam svědecké výpovědi, a zpravidla též již v tomto stadiu vyžádat si i znalecký posudek k tomu příslušného znalce, který posoudí, zda lékař porušil, či neporušil své profesní povinnosti a zda postupoval na náležité odborné úrovni, či nikoli. Správný postup je takový, že vyšetřující policista nejprve shromáždí vysvětlení všech osob, kterých se případ týká, přičemž zvláštní význam má vysvětlení samotného lékaře nebo lékařů, proti kterým trestní oznámení směřuje, a teprve poté předá případ již s protokoly o vysvětlení příslušnému znalci, který při vypracování znaleckého posudku vychází také z vysvětlení, která jsou ve spisu k dispozici, nejen z kopie zdravotnické dokumentace.

Na základě shromážděného spisového materiálu a prověření případu policejní orgán rozhodne, někdy též po konzultaci se státním zástupcem, který případ dozoruje, zda bude, či nebude ve věci zahájeno trestní stíhání. Pokud dospěje k závěru, že nedošlo k trestnému činu a není důvod k tomu vyřídit případ jinak, například v disciplinárním řízení před profesní komorou, vydá usnesení o odložení věci. Proti tomuto usnesení má poškozený právo podat stížnost a o stížnosti rozhodne dozorující státní zástupce. Pokud sám státní zástupce dal pokyn policistovi k odložení věci, musí rozhodovat nadřízený státní zástupce toho, kdo pokyn dal. Je-li stížnost proti odložení věci státním zástupcem zamítnuta, může poškozený ještě požádat o přezkoumání postupu nadřízené státní zastupitelství v rámci tzv. dohledu. Stanoviskem nadřízeného státního
zastupitelství případ definitivně končí. 

Policejní orgán může také dospět k závěru, že nejde o trestný čin, ale jde o jednání, které by mohla příslušná profesní komora – v případě lékařů Česká lékařská komora – posoudit jako disciplinární provinění, a může odevzdat případ k disciplinárnímu šetření, případně disciplinárnímu řízení České lékařské komoře. Tak je tomu zejména v případech, kdy je konstatováno odborné pochybení, avšak úmrtí nebo újma na zdraví nenastaly v důsledku tohoto odborného pochybení a chybí tzv. příčinná souvislost mezi profesním pochybením a úmrtím či újmou na zdraví. Česká lékařská komora však posoudí věc předanou Policií ČR, státním zastupitelstvím nebo soudem naprosto autonomně a nezávisle na stanovisku orgánů činných v trestním řízení, které jí případ předaly. Na jejich žádost je však informuje o vyřešení případu v kompetenci komory. Státní zástupce může také na základě stížnosti zrušit rozhodnutí o odložení věci a nařídit další prošetření případu opatřením dalších důkazů, případně může též nařídit, aby bylo proti lékaři zahájeno trestní stíhání. Obdrží-li lékař usnesení o zahájení trestního
stíhání a nesouhlasí s obviněním, které je v tomto usnesení obsaženo, měl by rozhodně podat proti tomuto usnesení stížnost. Stížnost se podává v poměrně krátké lhůtě tří dnů, ale postačí podat tzv. „stížnost blanketní“, tedy jednou větou sdělit policejnímu orgánu, že proti příslušnému usnesení podává lékař blanketní stížnost, kterou dodatečně, např. ve lhůtě dvou týdnů, podrobně písemně odůvodní buď on sám, nebo již jeho obhájce.  Právní pomoc v těchto případech vždy poskytne právní kancelář komory a jde o situaci „indikovanou“ pro tísňovou linku právní kanceláře.

 

Podání vysvětlení na Policii

Vraťme se však k situaci, kdy je lékař pozván policistou k podání vysvětlení. Má-li podat vysvětlení, které bude konkrétní a věcné, je v zájmu policejního orgánu, aby lékaře předem informoval, kterého pacienta se trestní oznámení a podávané vysvětlení má týkat. Pokud by mu to odmítl sdělit, může lékař uvést, že bez prostudování zdravotnické dokumentace se nemůže na případ upomenout a nemůže vysvětlení podat a podá jej, jakmile mu bude sděleno, kterého případu se trestní oznámení týká. V naprosté většině případů však policista ve vlastním zájmu předem sdělí lékaři, kterého případu se bude vysvětlení týkat, aby si lékař mohl nahlédnutím do zdravotnické dokumentace osvěžit vědomosti a k případu vypovědět vše, co si pamatuje nebo co se mu vybavuje po prostudování zdravotnické dokumentace. 

Velmi doporučujeme připravit si písemné vysvětlení předem a nenechat jej chaoticky protokolovat vyšetřujícím policistou. Je třeba si uvědomit, že není důležité, co se na policii hovoří, ale co se píše do protokolu. Je to vaše výpověď a vy máte právo si ji přesně formulovat. Donese-li vysvětlující lékař vysvětlení na papíře nebo na „flešce“, mnohý policista to bez problému přijme a eventuálně položí několik doplňujících otázek, na které vysvětlující lékař nadiktuje odpověď. Je třeba zdůraznit vyšetřujícímu policistovi, že jde o odborné medicínské otázky, kde záleží na každém slově, a proto není možné, aby výpověď formuloval on, ale musí ji formulovat lékař. Konečně ten, kdo bude tuto výpověď posuzovat, nebude vyšetřující policista, ale především soudní znalec, který bude vypracovávat znalecký posudek, zda postup byl na náležité odborné úrovni, či nikoli, a měl by při tom vzít zřetel na to, jak lékař sám vysvětluje svůj postup, i na to, v jakých podmínkách pracoval, jaké měl konkrétní možnosti a z čeho vycházel při rozhodování o dalším postupu.

Na konci podání vysvětlení je vhodné požádat protokolujícího policistu, zda by lékař mohl obdržet jeho kopii. V poslední době policisté většinou reagují tak, že blahosklonně odpovědí: „Sice na to nemáte právo, ale já vám vyhovím“ – a kopii vysvětlení lékaři předají. V některých případech to naopak odmítnou s tím, že: „Nikde není napsáno, že byste na to měl právo.“ Lékař tedy učiní výpověď, ale její kopii k dispozici nemá. Závažnější a nepříjemnější je skutečnost, že případ se pak třeba řadu měsíců prověřuje a lékař nezná výsledek znaleckého posudku a ani neví o tom, zda již policie případ odložila, zda proti usnesení o odložení případně někdo podal stížnost, neví, jak rozhodl o stížnosti státní zástupce,
zda věc je již definitivně ukončena, nebo byla vrácena k dalšímu došetření policejnímu orgánu, a výsledek se vlastně nedozví, pokud není případ předán k řešení České lékařské komoře nebo pokud není zahájeno proti lékaři trestní stíhání. Někdy na základě místních známostí policista opět blahosklonně umožní lékaři získat informaci o tom, že případ je již odložen, jak o případné stížnosti rozhodl státní zástupce a zda odložení je již definitivní, nebo zda případ je nadále v šetření. Výslovné oprávnění vědět, jak trestní oznámení na mne vlastně dopadlo, však zákon neobsahuje. Lékař se tedy oficiálně nedozví, jaký byl obsah znaleckého posudku, ač by ho to jistě ve většině případů zajímalo, ani jak
dopadlo konečné rozhodnutí, jak jej přijal nebo nepřijal ten, kdo trestní oznámení podal, a jak o případné stížnosti rozhodovalo státní zastupitelství.

 

Nález Ústavního soudu ČR

V současné době však Ústavní soud ČR přijal nález ze dne 6. března 2014 pod sp. zn.: III. ÚS 1956/13, který z hlediska ústavního pořádku dává na uvedené otázky jisté odpovědi. Vyplývá z něho, že i když neexistuje výslovné oprávnění osoby, která je prošetřována, aby nahlédla do spisu, který se v rámci prošetřování vede, a zjistila z něho důležité okolnosti týkající se jeho osoby, musí k tomu mít policie důležité důvody, proč toto takové osobě neumožnit. Příslušný nález Ústavního soudu ČR se přitom netýká lékaře, ale všech situací, kdy ten, kdo je prošetřován, se domáhá informací z vyšetřovacího spisu, a je otázkou, do jaké míry má, či nemá na tyto informace právo. Z rozhodnutí Ústavního soudu vyjímám:

„Pouhý paušální odkaz na ustanovení § 65 odstavec 1 trestního řádu, které postihuje řadu různých situací, nemůže v podmínkách demokratického právního státu pro odepření nahlédnutí do spisu tzv. jinou osobou dostačovat. Pojem jiná osoba dopadá na množinu subjektů, jejichž postavení se může od osoby, proti které vyšetřování směřuje, zásadním způsobem lišit. Pro odepření musí i v případě tzv. jiné osoby existovat legitimní důvod (např. ochrana utajovaných skutečností dle zákona, nařízená ochrana svědků, novými skutečnostmi zvýšená pravděpodobnost znovuotevření trestního řízení atd.) a státní zástupce nebo policejní orgán, jako orgán veřejné moci povinovaný respektem k zákonným, tím spíše pak k ústavním právům, nemůže bez dalšího znemožňovat podezřelým nebo podezíraným osobám jejich snahu o prosazení svých legitimních zájmů, zejména jedná-li se o věc odloženou. Žadatel musí dát státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu možnost posoudit naplnění kritéria § 65 odstavce 1 trestního řádu, tedy potřeby nahlédnutí do spisu k uplatnění stěžovatelových práv, jako nezbytné podmínky zpřístupnění jinak neveřejného spisu policejního orgánu. Stejně tak státní zástupce či policejní orgán musí odůvodnit, proč to neumožní. Tato stěžovatelova práva nelze omezit jen na probíhající vyšetřování nebo možnost jeho obnovení. K zásahu do základních práv však může dojít rovněž tehdy, kdy podezřelý bude nezpřístupnění předmětného spisu pociťovat jako konkrétní újmu na své právní pozici, např. v důsledku oslabení svého procesního postavení vyplývajícího z nemožnosti splnit základní procesní povinnost (břemeno tvrzení, břemeno důkazní), při uplatňování svých práv a oprávněných zájmů.“

S odkazem na tento nález Ústavního soudu ČR lze tedy již v současné době zcela legitimně požadovat od vyšetřujícího policisty informaci, zda věc je odložena, nebo je dosud prošetřována, zda již byl, či nebyl vypracován znalecký posudek včetně žádosti, aby „podezřelý lékař“ mohl do trestního spisu nahlédnout, a znalecký posudek, případně výpovědi dalších osob si prostudovat, eventuálně i okopírovat. Stejně tak má právo vědět, zda věc je již odložena, zda proti odložení byla podána stížnost a jak o stížnosti rozhodlo státní zastupitelství. Skutečnost, že to zákon
výslovně neumožňuje, ale ani výslovně nezakazuje, není v podmínkách demokratického právního státu tou nejvýznamnější, protože orgány činné v trestním řízení musí postupovat v souladu s ústavním pořádkem, v němž práva občanů hrají významnou roli. Proto také Ústava České republiky stanoví, že nálezy Ústavního soudu ČR jsou závazné pro všechny orgány a osoby na území České republiky. Lékař, jehož případ je prověřován a který si přeje zjistit, jak dopadl znalecký posudek nebo zda již je kauza odložena, nebo ještě nadále prošetřována, případně jak vypovídaly osoby, které podávaly vysvětlení, má tedy právo odkázat na toto rozhodnutí Ústavního soudu ČR a žádat, aby mu informace, které se bytostně týkají jeho osoby a jeho odborného postupu, byly sděleny, není-li zde závažný důvod k tomu, aby mu podání informace bylo odepřeno. Takový závažný důvod lze však spíše očekávat v případech organizovaného zločinu, kdy vyzrazení určitých skutečností by mohlo mařit vyšetřování, než v případech, kdy je prošetřováno trestní oznámení, zda se lékař dopustil odborného pochybení, či nikoli. V těchto případech si naopak těžko lze představit, že by policejní orgán měl legitimní důvod odmítnout žadateli – lékaři – nahlédnutí do spisu, prostudování znaleckého posudku a informaci o tom, zda již byl případ ukončen a jak. 

 

Kdy přizvat právního zástupce?

Lékaři se často ptají, zda je, či není vhodné brát si s sebou k podání vysvětlení u policejního orgánu „obhájce“. V daném případě nemůže jít ještě o „obhájce“, protože lékař není v postavení trestně stíhaného, ale má právo na doprovod advokáta, který však není oprávněn jakkoli do podání vysvětlení zasahovat a může být pouze přítomen a eventuálně „hlídat protokolaci“. Ve většině případů tedy zaujímáme stanovisko, že pokud policista postupuje standardně, nemusí lékař, který podává na policii vysvětlení, mít s sebou doprovod právního zástupce, který stejně
do podání vysvětlení zasahovat nemůže. 

 Zcela opačná je pak situace, kdy proti lékaři je zahájeno trestní stíhání a je obviněn z trestného činu, např. z usmrcení z nedbalosti nebo z ublížení na zdraví z nedbalosti. Zde je třeba, aby od počátku lékař obhájce měl a aby se obhájce účastnil úkonů trestního řízení. V těchto případech je také vhodné, aby se obrátil na právní kancelář České lékařské komory, která mu poskytne bezplatnou právní podporu, případně bude-li si to přát, pomůže s výběrem obhájce a povede nad případem jakousi odbornou „supervizi“, tedy bude poskytovat příslušnému obhájci
odbornou pomoc, na základě hlubších znalostí judikatury Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu ČR i odborné literatury z problematiky právní odpovědnosti ve zdravotnictví. 

Zahájení trestního stíhání samo o sobě není ještě žádným „rozhodnutím o vině“, je pouze obviněním, a další vyšetřování případu může vést k jeho postoupení ČLK nebo i k zastavení trestního stíhání a v případech, které sám znám, nejčastěji ke zproštění obžaloby před soudem. Lékař, který je obviněn, tedy rozhodně není odsouzen. 

Citovaný nález Ústavního soudu ČR však otevírá nové, výrazné možnosti, jak být informován o probíhajícím prověřování trestního oznámení a být např. vnitřně klidnější poté, co se dozvím, jaké byly výsledky znaleckého posudku nebo i to, že případ je již odložen. Do současné doby toto lékař zjišťoval spíše neoficiálními cestami, ač z hlediska ústavních práv nic nebrání tomu, aby mu tyto skutečnosti byly sděleny oficiálně. Třebaže samotné podání trestního oznámení není v českých poměrech nic tak neobvyklého a neznamená ještě žádné reálné nebezpečí, jistě nepřispěje k psychickému klidu a vyrovnanosti lékaře, na kterého bylo trestní oznámení podáno. Proto je velmi důležité, že má podle nálezu Ústavního soudu ČR zpravidla právo být informován o průběhu prošetřování případu, včetně obsahu znaleckého posudku a výsledku prošetřování. 

 

Zdroj: JUDr. Jan Mach, ředitel právní kanceláře ČLK

 

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny