V roce 2013 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovisko k odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, který mimo jiné zrušil i vyhl. č. 440/2001 Sb. , ve znění vyhl. č. 50/2003 Sb.
___
___
Vzhledem k poměrně malé informovanosti lékařů o tomto stanovisku ústředního správního orgánu považujeme i přes relativně dlouhý časový odstup, který od jeho vydání uplynul, za žádoucí lékaře s jeho obsahem seznámit, neboť na základě tohoto stanoviska, č. j. 2013/12793, ze dne 7. 3. 2013, postupují lékaři při hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, které vzniknou jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, i po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku podle vyhl. 440/2001 Sb. , o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění s odkazem na § 394 odst. 2 zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb.). Citované stanovisko se vztahuje pouze k hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, jež vznikly jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V ostatních případech, kdy lékař hodnotí bolest či ztížení společenského uplatnění, se vyhl. č. 440/2001 Sb. , neuplatní, resp. lékař k ní může v obecné rovině přihlédnout, avšak případné hodnocení není závazné a tuto skutečnost by měl lékař v posudku písemně uvést.
V těchto ostatních případech lze odkázat na Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku), kterou vydal Nejvyšší soud ČR a je k dispozici na jeho webových stránkách (www.nsoud.cz ). Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR může podle této nezávazné metodiky hodnotit bolestné kterýkoli ošetřující lékař, obdobně jako v době účinnosti vyhl. č. 440/2001 Sb. Pouze v případech hodnocení ztížení společenského uplatnění, kde je metodika zcela nová a nejde již o bodové, ale procentní hodnocení, mohou podle názoru NS ČR a MS ČR hodnocení provádět pouze znalci, kteří absolvovali povinné školení v novém znaleckém odvětví „odškodňování nemateriálních újem na zdraví“.
V této souvislosti je nutno zmínit postoj České lékařské komory, která od počátku nesouhlasila s ustanovením nového znaleckého odvětví „odškodňování nemateriálních újem na zdraví“ a doporučovala, aby nadále k příslušnému ohodnocení bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, byť podle metodiky vydané Nejvyšším soudem ČR, byl kompetentní kterýkoli ošetřující nebo registrující všeobecný praktický lékař, který si příslušnou metodiku prostuduje a osvojí. Postoj České lékařské komory nebyl kompetentními orgány vyslyšen.
Závěrem tedy uvádíme, že podle vyhl. č. 440/2001 Sb. se v souladu se stanoviskem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, č. j. 2013/12793, postupuje pouze v případech, kdy je hodnocena bolest či ztížení společenského uplatnění jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Ministerstvo práce a sociálních věcí č. j. 2013/12793 ze dne 7. 3. 2013 sdělilo:
„Podle § 394 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, platí, že do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb. Vzhledem k tomu, že zákonem č. 463/2012 Sb. byla účinnost zákona č. 266/2006 Sb. , o úrazovém pojištění zaměstnanců, odložena na 1. leden 2015, bude se podle pracovněprávní úpravy odškodňování tohoto druhu škody řídit podle předmětné vyhlášky, přestože bude novým občanským zákoníkem zrušena. Jedná se v zásadě o obdobný postup, který je upraven v § 365 zákoníku práce odkazující na § 205d zrušeného zákona č. 65/1965 Sb. , zákoník práce, ve věci zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Od doby nabytí účinnosti nového občanského zákoníku tedy nastane situace, že odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění příslušející podle zákoníku práce bude realizováno podle předmětné vyhlášky, zatímco podle občanského zákoníku nikoli. “
Zdroj: Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK