Komora nesouhlasí, aby lékaři suplovali práci policie  Česká lékařská komora obdržela  návrh novely zákona o zbraních,   která mimo jiné poměrně  široce stanoví oprávnění, resp.   povinnost lékaře ověřit v Centrálním  registru zbraní (dále jen „CRZ“), zda je  posuzovaná osoba (pacient) držitelem  zbrojního průkazu.  

___

___

Z navrhovaného znění novely zákona  o zbraních vyplývá:

• Zákon o zbraních (dále jen „zákon“) počítá  v jistých případech s uložením povinnosti  a v jistých případech se stanovením oprávnění  lékařů získávat informace o pacientech  z Centrálního registru zbraní – podrobněji  níže.
• Zákon umožňuje Policii ČR zjistit, kdo je  registrujícím lékařem držitele zbrojního  průkazu, nemá-li držitel registrujícího lékaře,   může Policie ČR určit lékaře, který je  povinen posudek vystavit. Informace o registrujícím  lékaři poskytne Ministerstvo  zdravotnictví ČR.
• Zjistí-li nebo nabude-li lékař podezření,   že pacient trpí nemocí, vadou či stavem  vylučujícím nebo omezujícím zdravotní  způsobilost podle tohoto zákona (vyhl.   č. 493/2002 Sb. , o posuzování zdravotní způsobilosti  k vydání nebo platnosti zbrojního  průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci  provozovatele střelnice, v platném znění),   je oprávněn ověřit v Centrálním registru  zbraní, zda se jedná o držitele zbrojního  průkazu, a informuje registrujícího lékaře.  
• Pokud pacient v souvislosti s nakládáním se  zbraní může bezprostředně ohrozit život či  zdraví vlastní anebo jiných osob, má lékař  povinnost ověřit v Centrálním registru zbraní,   zda se jedná o držitele zbrojního průkazu.   Je-li držitelem zbraně, vzniká oznamovací  povinnost Policii ČR a informuje registrujícího  lékaře.
• Má-li Policie ČR pochybnosti o zdravotní  způsobilosti držitele zbrojního průkazu,   může požádat registrujícího lékaře o přezkoumání  způsobilosti ve lhůtě jednohoměsíce, nestanoví-li Policie ČR jinou lhůtu  (tuto možnost má Policie ČR i dle současného  znění).
• Zjistí-li registrující lékař změnu zdravotního  stavu vylučující nebo omezující  zdravotní způsobilost, je povinen vydat  nový posudek, jež předá současně Policii  ČR, případně zaměstnavateli. Je-li potřeba  odborných vyšetření, informuje rovněž Policii  ČR a uvede závěr, zda pacient ohrožuje  na životě nebo zdraví v případech držení  zbraně sebe či jiné osoby.  

Oprávnění nahlédnout do CRZ má podle  novely každý lékař, který nabude důvodné  podezření, že pacient trpí nemocí, vadou nebo  stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní  způsobilost držitele zbrojního průkazu,   zatímco povinnost nahlédnout do CRZ nastává  podle navrhovaného znění v případech,   kdy lékař zjistí, že zdravotní stav pacienta  může v souvislosti s nakládáním se zbraní  představovat bezprostřední ohrožení jeho  života nebo zdraví anebo života nebo zdraví  jiných osob.  

Velmi komplikovaný  technický systém  Takto neurčitě a obecně formulované  oprávnění kteréhokoli lékaře ve skutečnosti  povede k tomu, že každý pacient, u něhož  na základě lékařského vyšetření ošetřující  lékař nabude důvodné podezření, že trpí  nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují  nebo omezují zdravotní způsobilost držitele  zbrojního průkazu, bude bez ohledu  na skutečnost, zda je držitelem zbrojního  průkazu, lékařem prověřen v CRZ, aby lékař  předešel možnému postihu pro případ, že by  tvrzení posuzované osoby o tom, že tento  průkaz nedrží, nebylo pravdivé. Důsledkem  navrhované novely bude nutnost prověřovat  v centrálním registru zbraní CRZ každého pacienta, jehož zdravotní  stav neodpovídá podmínkám stanoveným  prováděcím předpisem upravujícím zdravotní  způsobilost držitele zbrojního průkazu,   což mimo jiné povede k prodloužení času  určeného k vyšetření, které s touto oblastí  v drtivé většině případů nebude vůbec  souviset.

Za závažný nedostatek novely je možno  považovat i to, že její navrhovatel neřeší  problematiku technického přístupu poskytovatelů  zdravotních služeb do CRZ. V této souvislosti  je třeba zdůraznit, že procentuální vybavenost  ordinací v ČR výpočetní technikou  a možnosti dálkového přístupu nejsou v současnosti  optimální. V primární péči je pouze  80 % lékařských praxí vybaveno příslušným  SW a HW. V sekundární péči (psychiatři  a jiní ambulantní specialisté) není aktuální  situace známa, ale lze zde předpokládat ještě  nižší vybavenost. Rovněž je nutno namítat nedostatečné síťové pokrytí (internet) ČR,   které není dostupné ve všech oblastech ČR.   Dále je sporné, zda je centrální registra zbraní CRZ i jinak připraven  a technicky zajištěn k dálkovému přístupu  poskytovatelů zdravotních služeb (např. limity  současně přihlášených oprávněných  uživatelů-poskytovatelů).
Jakým způsobem bude zajištěn on-line  provoz? Jakým způsobem má postupovat  lékař v případě technické nemožnosti do  CRZ nahlédnout? Jakým způsobem se poskytovatelé  zdravotních služeb budou do CRZ  přihlašovat? Bude vedena evidence přístupů  do CRZ? Jedná se o zcela zásadní dotazy,   které s ohledem na odpovědnost, která je na  lékaře a poskytovatele zdravotních služeb  přenášena, musí být dostatečně uspokojivě  zodpovězeny.   Navrhovatel novely rovněž neřeší úhradu  nákladů spojených se zřízením dálkového  přístupu do CRZ ani náhradu nákladů, které  poskytovatelům zdravotních služeb v důsledku  plnění této nové zákonem uložené povinnosti  vzniknou.

Rovněž je nutno zdůraznit, že podle navrhovaného znění by do CRZ měl mít přístup  každý lékař v České republice. Jedná se tedy  o velmi komplikovaný technický systém, který  klade zejména vysoké technické nároky  na umístění dat (server) a jejich dostupnost  v reálném čase oprávněným uživatelům.  

Současně není znám mechanismus, jakým by Policie ČR získávala informace o registrujících  lékařích žadatelů či držitelů zbrojního  průkazu od Ministerstva zdravotnictví ČR, když MZ ČR těmito informacemi v současnosti  nedisponuje. I z tohoto důvodu lze návrh  považovat za nepromyšlený a nereflektující  současný stav a možnosti jednotlivých subjektů  podílejících se na plnění povinností dle  zákona o zbraních.

V neposlední řadě je namístě vytknout  návrhu zbytečnou komplikovanost, když  požaduje, aby ověřování dat v CRZ prováděl  lékař prostřednictvím poskytovatele zdravotní  péče. Tato povinnost (resp. oprávnění) by  měla být dána přímo poskytovateli zdravotní  péče (legislativně správným by byl termín  „poskytovatel zdravotních služeb“), neboť  každý lékař poskytující zdravotní péči je buď  sám tímto poskytovatelem, nebo zaměstnancem  tohoto poskytovatele. Ve stávající  podobě návrhu není ani konkretizováno, prostřednictvím  jakého poskytovatele by mělo  být ověření dat v centrálním registru zbarní CRZ realizováno.

Česká lékařská komora odmítá navrhované znění novely

ČLK odmítá navrhované znění  Česká lékařská komora zcela odmítá  navrhované znění, aby lékaři byli povinni  prostřednictvím centrálního registru  zbraní kontrolovat, zda jejich pacienti  jsou, či nejsou držiteli zbrojního průkazu,   a považuje za nepřijatelné, aby stát,   respektive Policie ČR přenášely své povinnosti  na lékaře. Komora navrhuje  přepracovat navrhované znění zákona  o zbraních týkající se postupu posuzování  zdravotní způsobilosti držitelů zbrojního  průkazu. Kontrolní a informační mechanismy  by měly být v kompetenci zejména  příslušného orgánu, do jehož činnosti  tato agenda spadá, tj. Policie ČR. Lékaři  by měli v doposud stanoveném rozsahu  posoudit zdravotní způsobilost žadatele  či držitele na základě konkrétního podnětu  anebo vlastního uvážení. Současně  komora nabízí Ministerstvu vnitra
spolupráci při přípravě novely zákona  o zbraních a střelivu.  

Návrh České lékařské komory k novele zákona o zbraních:

• Upravit dobu platnosti posudku o zdravotní způsobilosti držitelů zbrojního průkazu.   Pro skupiny A, B, C by doba platnosti posudku  o zdravotní způsobilosti nebyla delší  než 5 let a pro skupiny D, E by doba platnosti  posudku o zdravotní způsobilosti nepřesahovala  2,5 roku.
• Uvádět informaci o držení zbrojního průkazu  jako povinnou informaci v průkazech  totožnosti s právem lékaře tuto skutečnost  ověřit.
• Zkrácení lhůty pro dostavení se držitele  zbrojního průkazu ke zdravotní prohlídce  v případech důvodného podezření Policie  ČR, že došlo ke změně zdravotního stavu,   která by mohla mít za následek ztrátu způsobilosti  z 1 měsíce na 10 pracovních dnů.  
• Zjistí-li registrující lékař u držitele zbrojního  průkazu změnu zdravotního stavu, která  má za následek ztrátu jeho zdravotní způsobilosti,   anebo bude důvodné podezření, že  držitel trpí nemocí, vadou nebo stavem, které  vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost  držitele zbrojního průkazu, informuje příslušný  útvar policie, který ve lhůtě 10 dnů vyzve  držitele zbrojního průkazu k absolvování  mimořádné lékařské prohlídky. Nedostaví-li  se držitel zbrojního průkazu ve lhůtě stanovené  příslušným útvarem policie, která nesmí  být delší než 10 pracovních dnů, oznámí tuto  skutečnost registrující lékař příslušnému  útvaru policie. U držitele zbrojního průkazu  skupiny D informuje příslušný útvar policie  též bez zbytečného odkladu zaměstnavatele.

Česka lékařská komora odmítla novelu  jako celek, neboť považuje za nepřijatelné  a v praxi neproveditelné, aby lékaři nahlíželi  v odůvodněných či zákonem vymezených  případech do Centrálního registru zbraní,   když tato činnost zcela nepochybně spadá  do kompetence Policie ČR. Komora odmítá  ukládání dalších povinností lékařům nad  rámec poskytované zdravotní péče. V této  souvislosti je nutno zmínit i nepříznivý postoj státu, který se v posledních letech snaží některé  povinnosti, které by měly plnit příslušné  správní či jiné orgány, přenášet bezplatně,   stanovením povinnosti, na lékaře, s čímž  komora dlouhodobě nesouhlasí a vyvíjí veškerou  snahu k ochraně svých členů.  

Zdroj: Česká lékařská komora,
Mgr. Daniel Valášek, právní kancelář ČLK

Registr zbraní po druhé (aktualizace léto 2016)

Při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (sněmovní tisk č. 677), Poslaneckou sněmovnou ČR uplatnil ministr zemědělství a poslanec Marian Jurečka pozměňovací návrh, kterým se opětovně snaží v § 20a uložit lékařům povinnost nahlížet do Centrálního registru zbraní v případech, kdy lékař nabyde důvodné podezření, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost podle zákona o zbraních.

Na jaře 2015 před projednáním návrhu zákona ve vládě se ČLK podařilo přesvědčit ministra vnitra o nereálnosti takového požadavku vůči lékařům. Novela zákona prošla řádným připomínkovým řízením a byla vládou ČR schválena v podobě, že lékař má mít možnost, nikoliv však povinnost do tohoto registru nahlížet. Postup, kdy ministr podává jako poslanec pozměňovací návrh k textu schválenému vládou, není obvyklý. ČLK nemá žádný důvod měnit svůj nesouhlasný postoj s uložením této povinnosti lékařům. Dne 19. 4. 2016 informoval prezident ČLK písemně ministra vnitra Chovance o skutečnosti, že ČLK s pozměňovacím návrhem poslance Jurečky nesouhlasí.

Posléze tuto věc s ministrem vnitra konzultoval osobně. Dne 5. 5. 2016 obdržela ČLK písemnou informaci ministra vnitra Chovance, že s návrhem poslance Jurečky nesouhlasilo ani Ministerstvo vnitra ČR, ani Výbor pro bezpečnost PS. Naopak byl předložen pozměňovací návrh, aby lékaři ověřovali své podezření, zda osoba nezpůsobilá k držení zbraně je, či není držitelem zbrojního průkazu, prostřednictvím Policie ČR. Pokud by tento návrh byl schválen, pak by lékaři neměli přístup do Centrálního registru zbraní vůbec.

Zdroj: MUDr. Milan Kubek,
prezident České lékařské komory