Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Administrativa a zdravotnické právo Hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění lékařem dle nového občanského zákoníku

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7306
Hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění lékařem dle nového občanského zákoníku Email
Úterý, 18. srpen 2015 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 10690x

hodnoceni-bolestneho-a-ztizeni-spolecenskeho-uplatneni-lekarem-dle-noveho-obcanskeho-zakonikuJiž jsme několikrát poukazovali  na současný  neutěšený stav české legislativy,   kdy nový občanský zákoník  zrušil vyhlášku č. 440/2001  Sb. , o bodovém ohodnocení  bolestného a ztížení společenského  uplatnění, aniž ji jakkoli  nahradil. Zcela bez zákonné  opory pak z iniciativy soudců  a Společnosti medicínského  práva z. s. vychází nezávazná  Metodika.

___

___

 

Dle ní se do  budoucna mělo sjednocovat  poskytování náhrady nemajetkové  újmy za bolestné a ztížení  společenského uplatnění,   ke kterému došlo po účinnosti  nového občanského zákoníku,   tedy po 1. 1. 2014.  

Účelem tohoto článku není  hodnotit, zda tento přístup a tato  zavedená praxe je, či není správná.   Důležitá je realita a otázka,   jak konkrétně má v praxi lékař  postupovat, je-li pacientem nebo  někým jiným se souhlasem pacienta  žádán o ohodnocení bolestného  nebo ztížení společenského  uplatnění.   Dále uvedeme konkrétní situace,   úvodem pouze konstatujeme,   že ač nový občanský zákoník  zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného  a ztížení společenského  uplatnění, pro účely pracovního  práva, pracovních úrazů a nemocí  z povolání se v praxi ustálilo, že  se tato vyhláška nadále používá,   a do budoucna má být vydána  nová vyhláška, která stanoví  zvláštní hodnocení nemajetkové  újmy v podobě bolestného a ztížení  společenského uplatnění  v případě, že k nim došlo v důsledku  pracovního úrazu nebo  nemoci z povolání.

Zatímco vyhláška č. 440/2001  Sb. , jakož i předchozí vyhlášky  postihovaly jak pracovní úrazy  a nemoci z povolání, tak i jiné  případy poškození zdraví (dopravní  nehody, fyzická napadení,   poškození v důsledku nesprávné  léčby), v současné době nastává  dvoukolejnost, kdy na straně
jedné budou podle jiných kritérií  hodnoceny náhrady nemajetkové  újmy za pracovní úraz a nemoc  z povolání a podle jiných kritérií  ostatní případy poškození zdraví.   Smysl této dvoukolejnosti není  pochopitelný a je spíše výrazem  legislativní pokleslosti českého  právního prostředí, což však není  účelem této informace, která má  dát běžnému lékaři praktický  návod, jak postupovat, pokud  je o hodnocení bolestného nebo  ztížení společenského uplatnění  v současné situaci žádán.  

Zásady pro hodnocení bolestného  a ztížení společenského  uplatnění po 1. lednu  2014, kdy nabyl účinnosti  nový občanský zákoník, jsou  následující:

1. Pro účely bolestného a ztížení  společenského uplatnění  za úraz, nemoc z povolání, dopravní  nehodu či jiné poškození  zdraví, které nastalo před 1. 1.   2014, se poskytne náhrada dle  bodového ohodnocení bolestného  a ztížení společenského  uplatnění podle vyhlášky číslo  440/2001 Sb. Také náhrada za  bolestné, pokud šlo o lékařské  zákroky provedené do 31. 12.   2013, se provede podle vyhlášky  č. 440/2001 Sb. Posouzení bodového  ohodnocení bolestného  a ztížení společenského uplatnění  za tato poškození zdraví, která  nastala před 1. 1. 2014, může provést  kterýkoli ošetřující lékař  pacienta. Může jej provést také  kterýkoli soudní znalec, který je  k tomu odborně kompetentní.  

2. Pro účely pracovních  úrazů a nemocí z povolání, byť  by k nim došlo po 1. 1. 2014, se  při hodnocení bodového ohodnocení  bolestného a ztížení společenského  uplatnění nadále použije  vyhláška č. 440/2001 Sb. ,   byť zrušená novým občanským  zákoníkem. Do budoucna ji má  nahradit nová vyhláška, která se  připravuje a bude se týkat pouze  poškození zdraví, které nastalo  v důsledku pracovního úrazu  nebo nemoci z povolání.  

3. Jde-li o bolestné za poškození  zdraví, které nastalo po  1. 1. 2014, nebo bolestné za zákroky  a úrazy, které nastaly po  1. 1. 2014, nepoužije se již vyhláška  č. 440/2001 Sb. , o bodovém  ohodnocení bolestného a ztížení  společenského uplatnění, ale použije  se Metodika Nejvyššího
soudu k náhradě nemajetkové  újmy na zdraví, která je zveřejněna  nejen na webových stránkách  Nejvyššího soudu ČR, ale  v současné době i na webových  stránkách České lékařské komory  www.lkcr.cz. Bolestné podle  této Metodiky, která se řídí  rovněž bodovým ohodnocením  jednotlivých úrazů, podobně jako  zrušená vyhláška č. 440/2001 Sb. ,   může posoudit podle stanoviska  Nejvyššího soudu ČR opět
kterýkoli ošetřující lékař nebo  soudní znalec, aniž by k tomu  musel mít zvláštní kvalifikaci.  

4. Jde-li však o náhradu za  ztížení společenského uplatnění  v důsledku události, která  nastala po 1. 1. 2014, tedy v režimu  nového občanského zákoníku,   pak ztížení společenského  uplatnění, nejde-li o pracovní  úraz nebo nemoc z povolání, se  již neposuzuje podle vyhlášky  č. 440/2001 Sb. , ale podle nové  Metodiky Nejvyššího soudu ČR,   jak je shora uvedeno, přičemž toto  posouzení nemůže provést již  ošetřující lékař, ale pouze znalec  z oboru stanovení majetkové  újmy na zdraví, což je nová znalecká  odbornost, pro kterou musí  být příslušný znalec proškolen  a získat osvědčení o kvalifikaci  v této nové odbornosti.  

 

Jaké situace mohou  tedy v praxi nastat?

1. Policie, komerční pojišťovna  nebo jiný orgán státní  správy, fyzická či právnická  osoba se souhlasem pacienta  požaduje ohodnocení bolestného  od ošetřujícího lékaře.  

Řešení:   Lékař se dotáže, zda bodové  ohodnocení má být provedeno  podle vyhlášky č. 440/2001  Sb. , nebo podle nové Metodiky  Nejvyššího soudu ČR k náhradě  nemajetkové újmy na zdraví.   Žádající by měl vědět, podle jakého  právního předpisu si přeje  bodové ohodnocení bolestného  provést. V zásadě platí, že jde-li o bolest utrpěnou před 1.1.2014, provede se bodové ohodnocení  bolestného dle vyhlášky  č. 440/2001 Sb. , jde-li o bolest,   kterou pacient utrpěl po  1. 1. 2014, provede se bodové  ohodnocení bolestného podle  Metodiky Nejvyššího soudu
ČR. Jde-li o pracovní úraz,   provede se bodové ohodnocení  bolestného vždy podle vyhlášky  č. 440/2001 Sb. , i kdyby k němu  došlo po 1. 1. 2014. Do budoucna   se provede podle nové vyhlášky,   která se připravuje.   Lékař pochopitelně může  vyžadovat přiměřenou odměnu  za provedení tohoto výkonu,   kterou lze žádat i předem  formou zálohy. Výši přiměřené  odměny si určuje lékař,   neurčuje ji dožadující orgán.   Cenu si stanoví individuálně  (jakékoli paušální doporučení  ceny by bylo v rozporu s antimonopolními  zákony) a měla  by odpovídat vynaloženému  času, který musel lékař tomuto  ohodnocení věnovat. To  platí i pro další dále uvedené  situace.  

2. Pacient si přeje bodové  ohodnocení bolestného, ale  neví, podle kterého předpisu.  

Řešení:   Samozřejmě lékař je oprávněn  pacienta odkázat na to, aby  si sám ujasnil, co si vlastně od  lékaře přeje, a teprve podle jeho  „objednávky“ učinit posouzení  bolestného buď podle vyhlášky  č. 440/2001 Sb. , nebo podle nové  Metodiky Nejvyššího soudu ČR.   Chce-li však lékař pacientovi pomoci,   aby se dobře orientoval, co  vlastně od lékaře žádá, pak musí  zjistit, zda jde:  

  • o pracovní úraz – pak provede  bodové ohodnocení podle  vyhlášky č. 440/2001 Sb. , a až  vyjde nová vyhláška, pak podle  této nové vyhlášky;
  • o bolest utrpěnou před 1. 1.2014 – pak provede bodové ohodnocení  bolestného podle vyhlášky  č. 440/2001 Sb. ;
  • o bolest utrpěnou po 1. 1. 2014  – pak provede bodové ohodnocení  bolestného podle Metodiky  Nejvyššího soudu ČR.

3. Některý orgán nebo organizace  se souhlasem pacienta  nebo sám pacient požadují  ohodnocení ztížení společenského  uplatnění za pracovní  úraz nebo nemoc z povolání.  

Řešení:   Jde-li o hodnocení bolestnéhonebo ztížení společenského  uplatnění za pracovní úraz nebo  nemoc z povolání, je oprávněn  provést toto bodové ohodnocení  kterýkoli ošetřující lékař pacienta,   a to nadále dle vyhlášky  č. 440/2001 Sb. , neboť jde o pracovněprávní  nároky. Do budoucna  pak provede toto bodové  ohodnocení podle nově vydané  vyhlášky, která se nyní připravuje.

4. Je požadováno bodové  ohodnocení ztížení společenského  uplatnění za  jiné poškození zdraví než  pracovní úraz nebo nemoc  z povolání, např. za dopravní  nehodu, fyzické napadení  nebo pochybení při léčbě,   které nastalo před 1. 1. 2014.  

Řešení:   Pokud došlo k události,   která je předmětem ztížení  společenského uplatnění, před  1. 1. 2014 a příslušný orgán či  pacient si přeje provést bodové  ohodnocení dle tehdy  platných právních předpisů,   provede jej kterýkoli ošetřující  lékař podle vyhlášky  č. 440/2001 Sb. , která platila  v době, kdy k události, která  vedla ke ztížení společenského  uplatnění, došlo. Může se stát,   že z určitých důvodů bude požadováno  ohodnocení ztížení  společenského uplatnění např.   pacientem nebo jeho advokátem  již podle nové Metodiky Nejvyššího  soudu ČR. Žádá-li žadatel  o ohodnocení ztížení společenského  uplatnění podle právní  úpravy po 1. 1. 2014, ošetřující  lékař takové ohodnocení ztížení
společenského uplatnění  provést nemůže a musí pacienta  odkázat na znalce z oboru  stanovení nemajetkové újmy  na zdraví.

5. Je požadováno zhodnocení  ztížení společenského  uplatnění za poškození zdraví,   které nevzniklo pracovním  úrazem nebo nemocí z povolání,   např. za dopravní nehodu,   fyzické napadení nebo pochybení  při léčbě, ke kterému došlo  po 1. 1. 2014.  

Řešení:   V takovém případě nelze provést  bodové ohodnocení ztížení  společenského uplatnění podle  zrušené vyhlášky č. 440/2001 Sb. ,   ale podle Metodiky Nejvyššího  soudu ČR pro stanovení náhrady  za nemajetkovou újmu na zdraví,   která je zveřejněna na webových  stránkách Nejvyššího soudu ČR  a České lékařské komory, přičemž  ohodnocení může provést  opět pouze znalec z oboru stanovení  nemajetkové újmy na
zdraví. Pokud však pacient, jeho  právní zástupce nebo dožadující  orgán se souhlasem pacienta požadují  výslovně, aby ohodnocení  bylo provedeno podle zrušené  vyhlášky č. 440/2001 Sb. , může  lékař takové bodové ohodnocení  provést, aniž by byl znalcem  z uvedeného oboru, a je vhodné,   aby do posudku o výši bodového  ohodnocení výslovně uvedl:  

„Hodnocení bodového ohodnocení  ztížení společenského uplatnění  bylo na výslovnou žádost  pacienta (jiného žadatele) provedeno  podle již zrušené vyhlášky  č. 440/2001 Sb. “

 

 


 

Tolik snad k praktickému návodu,   jak v těchto situacích může  postupovat ošetřující lékař, kterého  pacient nebo někdo jiný se  souhlasem pacienta nebo k tomu  oprávněný žádá o ohodnocení nemajetkové  újmy na zdraví – tedy  bolestného nebo ztížení společenského  uplatnění. Stejně jako  ošetřující lékař může postupovat  i soudní znalec, který je odborně  kompetentní posoudit povahu  újmy na zdraví, byť není znalcem
z oboru stanovení nemajetkové  újmy na zdraví.   Česká lékařská komora zaujímala  stanovisko, že stanovení  nemajetkové újmy na zdraví za  ztížení společenského uplatnění  by měl mít možnost posoudit  kterýkoli znalec z příslušné  odbornosti, které se poškození  zdraví týká nebo které se týká  převážně (např. chirurgické poškození  by měl hodnotit chirurg,   gynekologické gynekolog, oční  oftalmolog apod.). Metodika  Nejvyššího soudu ČR a praxe,   kterou zavádí do praxe i Ministerstvo  spravedlnosti ČR, je  však jiná a podle této Metodiky  může zhodnotit ztížení  společenského uplatnění při  jakémkoli poškození zdraví  lékař jakékoli specializace  či odbornosti a postačí, když  je jmenován znalcem z oboru  stanovení nemajetkové  újmy na zdraví, přičemž je  oprávněn kompletně zhodnotit  ztížení společenského  uplatnění, ať se týká jakéhokoli  poškození zdraví. Taková  je tedy realita.   Naopak nejde-li o hodnocení  ztížení společenského uplatnění,   ale jde-li o pouhé bodové ohodnocení  bolestného podle nové  Metodiky Nejvyššího soudu ČR,   pak může toto bodové ohodnocení  podle názoru Nejvyššího  soudu ČR provést kterýkoli ošetřující  lékař.


Zdroj: Česká lékařská komora,
JUDr. Jan Mach,   ředitel právní kanceláře ČLK

 

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny