Češi chtějí zachovat úroveň zdravotní péče i za cenu zvýšení výdajů ze státního rozpočtu. Dvě třetiny Čechů tvrdí, že se jich dotýkají problémy ve zdravotnictví, 42 % se dokonce už přímo setkalo s negativními důsledky nedostatku lékařského personálu v nemocnicích. Lidé si všímají, že se zhoršuje dostupnost zdravotní péče, že musí například déle čekat v ordinacích či na objednaný zákrok.

___

___

Pro pacienty je důležité zachovat současný standard zdravotní péče, i kdyby to znamenalo více peněz ze státního rozpočtu investovaných do zdravotnictví. Myslí si to 86 % respondentů. Zjistil to exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK pro Českou lékařskou komoru.

Doktory potřebujeme, zdravotnictví zajímá drtivou většinu z nás. Bojíme se omezení zdravotní péče a unavených doktorů.

 Na zdraví své a svých blízkých jsou lidé hákliví a citlivě vnímají jakékoliv změny zdravotní péče k horšímu. „Viditelné je to třeba v reakcích na úpravu zákona, která prodloužila maximální dobu dojezdu rychlé záchranné služby z 15 na 20 minut. Negativně ji vnímá 68 % Čechů,“ představuje výsledky průzkumu Kateřina Tučková z agentury STEM/MARK. Podle něj si lidé všímají i problémů lékařského personálu: na jeho nedostatek a následnou nutnost sloužit přesčasy. 

Tři čtvrtiny respondentů jsou přesvědčeny, že mnoho doktorů a sester pracuje déle, než dovoluje zákoník práce. S tím se přímo pojí strach, že může neodpočinutý personál udělat chybu a ohrozit zdraví pacienta. Takové obavy má 66 % respondentů. Pokud mají lidé zapřemýšlet nad tím, jak se zdravotní péče změnila během posledních pěti let, převládá dojem, že stav zůstal stejný. 28 % obyvatel si však všimlo, že se zhoršila dostupnost lékařské péče, například se prodloužilo čekání v ordinaci či na objednaný zákrok – což opět souvisí s nedostatkem personálu.

Téměř pětina lidí udává, že se v jejich okolí snížil počet ordinací nebo že za lékařem musí cestovat dále než dříve.

Polovina Čechů udává, že při sledování zpráv o českém zdravotnictví cítí obavy, zcela v klidu pak zůstává pouze 7 % respondentů. 

Populace vnímá jako zásadní, aby byla udržena lékařská péče na současné úrovni, přeje si to 86 % lidí – a to i za cenu, že by to znamenalo více peněz ze státního rozpočtu investovaných do zdravotnictví. Jen každý pátý respondent věří, že stát investuje do zdravotnictví dostatek prostředků, 44 % si myslí, že by se měly státní výdaje navýšit. Lidé chtějí především zabránit zavírání ordinací a nemocnic, zlepšit péči o pacienty, nakoupit moderní přístroje či vybavení a zlepšit odměňování zdravotnického personálu. Respondenti, kteří jsou pro zvýšení prostředků
do sektoru, také mají svůj názor, odkud peníze vzít. Více než třetina by zavedla daň na tabák a alkohol s přesvědčením, že lidé, kteří si jejich konzumací ničí zdraví, musí do systému přispívat vyšší částky. 29 % by podpořilo zvýšení platby za státní pojištěnce, ovšem přímá účast ve formě poplatků za ošetření a hospitalizaci či doplatků za léky už se zamlouvá jen 17 % z těch, kteří o způsobech navýšení uvažují. 57 % lidí je pak přesvědčeno, že s penězi by se ve zdravotnictví dalo také lépe hospodařit. 

ZAJÍMAVÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU AGENTURY STEM/MARK

 1. Potřeba lékařské péče

90 % lidí potřebuje lékaře alespoň jednou za rok.
• 11 % lidí potřebuje lékaře jednou měsíčně nebo častěji
• 55 % lidí navštěvuje lékaře alespoň jednou za půl roku či častěji
• 25 % lidí navštíví lékaře jednou za rok
• 9 % lidí lékaře nenavštěvuje téměř vůbec
• téměř vůbec nechodí k lékaři 14 % mužů a 4 % žen
• neexistují větší rozdíly v návštěvnosti lékaře mezi lidmi z vesnic, menších a větších měst

Téměř třetina Čechů byla v uplynulých 3 letech alespoň jednou hospitalizována.
• 8 % Čechů bylo hospitalizováno v posledních 3 letech opakovaně
• 24 % Čechů bylo hospitalizováno v posledních 3 letech jednou
• 68 % Čechů nebylo v posledních 3 letech hospitalizováno

2. Úroveň zdravotní péče

17 % respondentů odhaduje, že jejich praktický lékař je starší než 60 let.

• pouze 6 % lidí má praktického lékaře mladšího 35 let
• 41 % lidí odhaduje věk svých praktických lékařů v rozmezí 36–50 let
• 36 % lidí odhaduje věk svého praktického lékaře v rozmezí 51–60 let
• 15 % lidí odhaduje věk praktického lékaře v rozmezí 61–70 let
• 2 % dotázaných odhadují, že má praktického lékaře staršího 70 let

Každý sedmý člověk pociťuje, že se celková úroveň zdravotní péče za posledních 5 let zhoršila.

• téměř 37 % dotázaných si myslí, že se celková úroveň zdravotnictví za posledních pět let nezměnila
• třetina lidí má pocit, že se celková úroveň zdravotní péče zlepšila

Více než 28 % lidí je přesvědčeno, že se dostupnost zdravotní péče za posledních pět let zhoršila.
• pouze 15 % lidí si myslí, že je pro ně zdravotní péče dostupnější
• téměř polovina lidí si myslí, že se za posledních pět let dostupnost zdravotní péče nezměnila
• nejvíce pociťují zhoršení dostupnosti zdravotní péče lidé v Libereckém kraji (43 %)
• ve městech s více než 100 000 obyvateli pociťuje horší dostupnost zdravotní péče jen každý pátý respondent
• 36 % lidí, kteří využívají zdravotní péči hodně, si myslí, že se dostupnost zhoršila

Přes 60 % lidí si myslí, že se potřebný čas věnovaný lékařem pacientovi za posledních pět let nezměnil.
• 19 % lidí si myslí, že se lékař věnuje pacientovi déle
• 10 % lidí pociťuje, že má lékař na pacienta času méně

• téměř každý třetí člověk s osobním měsíčním příjmem do 5000 Kč si myslí, že má lékař na pacienta méně času

Více než pětina dotázaných tvrdí, že se za posledních pět let zvýšil počet případů zanedbání lékařské péče.
• pouze necelých 13 % lidí tvrdí, že se počet zanedbaných případů snížil
• 26 % lidí si myslí, že se situace za posledních 5 let nezměnila
• o zvýšeném počtu případů zanedbání lékařské péče je přesvědčena téměř třetina lidí, jejichž čistý měsíční příjem nepřesahuje 5000 korun
• 59 procentům lidí se vzdálenost, kterou musí k lékaři urazit, za posledních pět let nezměnila.
• téměř pětina lidí musí za lékařem urazit delší vzdálenost
• pouze 13 procentům dotázaných se cesta k lékaři zkrátila
• nejvíce lidem se docházková vzdálenost k lékaři zkrátila v Praze (21 %) a v městech s více než 100 000 obyvateli (22 %)
• nejvíce se zhoršila situace v Moravskoslezském kraji, vzdálenost k lékaři se zde prodloužila 24 % lidí

Přes tři čtvrtiny lidí si myslí, že kvůli nedostatku zdravotního personálu pracuje mnoho lékařů a zdravotních sester v českých nemocnicích přesčas. Nejvíce si to myslí lidé s čistým příjmem nad 30 000 Kč (83 %) a lidé, kteří hodně využívají zdravotnických služeb (83 %).
• tyto obavy jsou nejčastější u lidí ve věku 30–44 let (72 %)
• obavy má přes 70 % lidí, kteří často využívají zdravotní péči

Čtyři z 10 lidí pocítili při návštěvě nemocnice důsledky nedostatku zdravotnického personálu.
• důsledky zaznamenala více než polovina mladých lidí ve věku 18–29 let
• důsledky pociťují spíše ženy (48 %) než muži (37 %)
• v Karlovarském a Jihomoravském kraji to pocítila více než polovina respondentů

68 % lidí vadí prodloužení maximální doby dojezdu rychlé záchranné služby z 15 na 20 minut.
• prodloužení doby dojezdu vadí více ženám (72 %) než mužům (64 %)
• jednoznačně prodloužení doby dojezdu nevadí pouze 5 % lidí

• změna vadí třem čtvrtinám lidí, kteří využívají často zdravotní péči

Nemocniční lékař musí být dobře odpočinutý.
• téměř všichni lidé si myslí, že lékař by měl být ve své práci odpočinutý. Zdravotní sestra, podle lidí, překvapivě odpočinek tolik nepotřebuje.

Lidé měli hodnotit, pro které profese je dobrý odpočinek zásadní a pro které ne. U lékařů je o naprosté nutnosti kvalitního odpočinku přesvědčeno 96 % lidí, u sester jen 21,1 %.

Lékař........................................................ 96,2 %
Pilot..........................................................87,4 %
Řidič z povolání...................................... 85,6 %
Zdravotní sestra..................................... 21,1 %
Učitel...................................................... 4,3 %
Soudce................................................... 2,9 %
Hlídač..................................................... 2,0 %
Politik...................................................... 0,6 %

3. Vnímání situace ve zdravotnictví 78 % dotázaných zaznamenalo v médiích kampaň upozorňující na problémy zdravotnictví.

• 9 % lidí si kampaně nevšimlo
• nejvíce si zpráv v médiích všimli lidé

nad 60 let (85 %), nejméně lidé ve věku 30 až 44 let (74 %)
• nejvíce registrovali kampaň v médiích lidé s vysokoškolským vzděláním (82 %)
• zdravotní témata v médiích nejvíce zaznamenali obyvatelé Karlovarského (91 %) a Jihočeského (85 %) kraje, nejméně pak lidé v Praze (71 %)

Informace o situaci ve zdravotnictví v médiích vyvolávají obavy u poloviny obyvatel.
• zprávy vyvolávají obavy u 54 % žen a u 45 % mužů
• zprávy vyvolávají obavy u 60 % lidí nad 60 let
• obavy mají nejvíce obyvatelé Jihočeského (59 %), Ústeckého (58 %), Jihomoravského (57 %) a Zlínského (56 %) kraje, nejméně se obávají lidé v Praze (40 %) 
• obávají se hlavně lidé, kteří více využívají zdravotní péče (58 %)

51 % lidí považuje současnou situaci ve zdravotnictví za vážnou.
• pouze necelá třetina lidí si myslí, že zdravotnictví není v krizi

67 % lidí je přesvědčeno, že se jich problémy zdravotnictví týkají.

• pouze 21 % obyvatel má pocit, že se jich problémy zdravotnictví nedotýkají
• nejvíce neteční k problémům zdravotnictví jsou lidé ve věku 18–29 let (27 %)
• problémy ve zdravotnictví se nejvíce dotýkají obyvatel Královéhradeckého kraje (75 %)

80 % Čechů se o téma zdravotnictví zajímá.
• 13 % Čechů témata jako zdravotnictví nezajímají
• nejvíce se o zdravotnictví zajímají lidé starší 60 let (83 %)
• zdravotnictví více zajímá ženy (85 %) než muže (75 %)
• zdravotnictví zajímá 86 % lidí s vysokoškolským vzděláním
• 36 % lidí si myslí, že lékařům jde jen o zvýšení platů
• 14 % lidí neumí na otázku odpovědět
• o tom, že lékařům jde jen o platy, je nejvíce lidí přesvědčeno v Olomouckém kraji (49 %), nejméně lidí si to myslí v Jihočeském kraji (pouze 20  respondentů)

58 % lidí si myslí, že absolventům lékařských fakult nelze zakazovat, aby po studiu odešli pracovat do zahraničí.
• 35 % lidí je naopak pro zavedení povinnosti, aby absolventi lékařských fakult museli zůstat pracovat v Česku
• s omezováním práva lékařů odcházet do zahraničí za prací nesouhlasí zejména lidé do 30 let (76 %), naopak u lidí nad 60 let
je proti zákazu pouze 47 % respondentů 
• proti omezování práva lékařů odcházet do zahraničí za prací je 67 % lidí s vysokoškolským vzděláním

4. Financování zdravotnictví

Téměř 86 % obyvatel chce, aby byl v ČR zachován současný standard zdravotní péče, přestože by to vyžadovalo další peníze ze státního rozpočtu.
• pouhých 9 % lidí by souhlasilo se snížením současného standardu zdravotní péče
• pro zachování současné úrovně zdravotní péče jsou nejvíce ženy (89 %) a lidé starší 60 let (88 %)
• zachovat současnou péči chce 90 % lidí s maturitou a 88 % lidí s vysokoškolským vzděláním
• nejvíce chtějí zachovat péči lidé s čistým měsíčním příjmem nad 30 000 Kč (92 %) a lidé využívající často zdravotní péči (90 %)

44 % lidí si myslí, že stát vynakládá na zdravotnictví málo a že by mělo dojít k navýšení výdajů ze státního rozpočtu.
• pouze 22 % lidí si myslí, že stát vynakládá do zdravotnictví dostatek finančních prostředků
• pro navýšení prostředků do zdravotnictví je nejvíce mladých lidí ve věku 18–29 let (61 %), paradoxně oproti tomu „pouze“ 32 % lidí starších 60 let
• s navýšením souhlasí více ženy (49 %) než muži (39 %)
• lidé, kteří využívají zdravotnictví více, a lidé, kteří mají zkušenost s hospitalizací, více prosazují navýšení prostředků do zdravotnictví (54 %) a (51 %)

Jako důvod, proč by se měly zvyšovat výdaje na zdravotnictví, občané uvádí: (možno více odpovědí)
• aby se mohly nakoupit moderní přístroje a vybavení do zdravotnictví (64 %)
• aby se nemusely zavírat ordinace, oddělení či nemocnice (60 %)
• aby se zlepšila současná úroveň péče o pacienty (60 %)
• aby se zlepšilo odměňování zdravotnického personálu (47 %)
• na vývoj nových léků a léčebných metod (47 %)

Jako způsob, jak navýšit výdaje na zdravotnictví, občané uvádí:
(možno více odpovědí)
• 35 % lidí by bylo pro zavedení zdravotní daně na tabák a alkohol
• 29 % lidí souhlasí se zvýšením plateb státu za státní pojištěnce či navýšením podílu zdravotnictví na státním rozpočtu
• 17 % lidí je pro zavedení spoluúčasti pacientů, ať už formou doplatků za léky, ošetření, hospitalizaci nebo možností zaplatit si nadstandardní péči
• 57 % lidí se domnívá, že lze ve zdravotnictví hledat rezervy v hospodaření
• pro zavedení zdravotní daně z tabáku a alkoholu je 45 % lidí ve věku 18 až 29 let, 39 % vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale jen 29 % lidí bez maturity

Zdroj: Tempus medicorum 11/2016