Náhodné stránky webu
- (06.01.2015) Otužování dětí vzduchem, vodou a sauna u dětí - postup, teploty, rady, tipy
- (08.09.2012) Dopravní omyly, mýty a fakta - jaká je pravda?
- (16.02.2014) Reklamace věci s požadavkem výměny za novou - vzor zdarma ke stažení - nový občanský zákoník 2014
- (09.12.2009) Kdo musí platit daň z přidané hodnoty (DPH) ze zákona - informace
- (16.02.2016) Dítě ve 44 letech věku ženy - hrozí vrozené vývojové vady nebo jiná genetická porucha?
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
Češi se bojí omezení zdravotní péče a unavených lékařů - souhlasí se zvýšením výdajů na zdravotnictví (průzkum ag. STEM/MARK) |
![]() |
Pondělí, 28. listopad 2016 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 1798x |
___ ___ Pro pacienty je důležité zachovat současný standard zdravotní péče, i kdyby to znamenalo více peněz ze státního rozpočtu investovaných do zdravotnictví. Myslí si to 86 % respondentů. Zjistil to exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK pro Českou lékařskou komoru.
Doktory potřebujeme, zdravotnictví zajímá drtivou většinu z nás. Bojíme se omezení zdravotní péče a unavených doktorů.Na zdraví své a svých blízkých jsou lidé hákliví a citlivě vnímají jakékoliv změny zdravotní péče k horšímu. „Viditelné je to třeba v reakcích na úpravu zákona, která prodloužila maximální dobu dojezdu rychlé záchranné služby z 15 na 20 minut. Negativně ji vnímá 68 % Čechů,“ představuje výsledky průzkumu Kateřina Tučková z agentury STEM/MARK. Podle něj si lidé všímají i problémů lékařského personálu: na jeho nedostatek a následnou nutnost sloužit přesčasy. Tři čtvrtiny respondentů jsou přesvědčeny, že mnoho doktorů a sester pracuje déle, než dovoluje zákoník práce. S tím se přímo pojí strach, že může neodpočinutý personál udělat chybu a ohrozit zdraví pacienta. Takové obavy má 66 % respondentů. Pokud mají lidé zapřemýšlet nad tím, jak se zdravotní péče změnila během posledních pěti let, převládá dojem, že stav zůstal stejný. 28 % obyvatel si však všimlo, že se zhoršila dostupnost lékařské péče, například se prodloužilo čekání v ordinaci či na objednaný zákrok – což opět souvisí s nedostatkem personálu. Téměř pětina lidí udává, že se v jejich okolí snížil počet ordinací nebo že za lékařem musí cestovat dále než dříve. Polovina Čechů udává, že při sledování zpráv o českém zdravotnictví cítí obavy, zcela v klidu pak zůstává pouze 7 % respondentů. Populace vnímá jako zásadní, aby byla udržena lékařská péče na současné úrovni, přeje si to 86 % lidí – a to i za cenu, že by to znamenalo více peněz ze státního rozpočtu investovaných do zdravotnictví. Jen každý pátý respondent věří, že stát investuje do zdravotnictví dostatek prostředků, 44 % si myslí, že by se měly státní výdaje navýšit. Lidé chtějí především zabránit zavírání ordinací a nemocnic, zlepšit péči o pacienty, nakoupit moderní přístroje či vybavení a zlepšit odměňování zdravotnického personálu. Respondenti, kteří jsou pro zvýšení prostředků
ZAJÍMAVÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU AGENTURY STEM/MARK1. Potřeba lékařské péče90 % lidí potřebuje lékaře alespoň jednou za rok.
Téměř třetina Čechů byla v uplynulých 3 letech alespoň jednou hospitalizována.
2. Úroveň zdravotní péče17 % respondentů odhaduje, že jejich praktický lékař je starší než 60 let. • pouze 6 % lidí má praktického lékaře mladšího 35 let
Každý sedmý člověk pociťuje, že se celková úroveň zdravotní péče za posledních 5 let zhoršila. • téměř 37 % dotázaných si myslí, že se celková úroveň zdravotnictví za posledních pět let nezměnila
Více než 28 % lidí je přesvědčeno, že se dostupnost zdravotní péče za posledních pět let zhoršila.
Přes 60 % lidí si myslí, že se potřebný čas věnovaný lékařem pacientovi za posledních pět let nezměnil. • téměř každý třetí člověk s osobním měsíčním příjmem do 5000 Kč si myslí, že má lékař na pacienta méně času
Více než pětina dotázaných tvrdí, že se za posledních pět let zvýšil počet případů zanedbání lékařské péče.
Přes tři čtvrtiny lidí si myslí, že kvůli nedostatku zdravotního personálu pracuje mnoho lékařů a zdravotních sester v českých nemocnicích přesčas. Nejvíce si to myslí lidé s čistým příjmem nad 30 000 Kč (83 %) a lidé, kteří hodně využívají zdravotnických služeb (83 %).
Čtyři z 10 lidí pocítili při návštěvě nemocnice důsledky nedostatku zdravotnického personálu.
68 % lidí vadí prodloužení maximální doby dojezdu rychlé záchranné služby z 15 na 20 minut. • změna vadí třem čtvrtinám lidí, kteří využívají často zdravotní péči
Nemocniční lékař musí být dobře odpočinutý. Lidé měli hodnotit, pro které profese je dobrý odpočinek zásadní a pro které ne. U lékařů je o naprosté nutnosti kvalitního odpočinku přesvědčeno 96 % lidí, u sester jen 21,1 %.
3. Vnímání situace ve zdravotnictví 78 % dotázaných zaznamenalo v médiích kampaň upozorňující na problémy zdravotnictví.• 9 % lidí si kampaně nevšimlo
nad 60 let (85 %), nejméně lidé ve věku 30 až 44 let (74 %)
Informace o situaci ve zdravotnictví v médiích vyvolávají obavy u poloviny obyvatel.
51 % lidí považuje současnou situaci ve zdravotnictví za vážnou.
67 % lidí je přesvědčeno, že se jich problémy zdravotnictví týkají. • pouze 21 % obyvatel má pocit, že se jich problémy zdravotnictví nedotýkají
80 % Čechů se o téma zdravotnictví zajímá.
58 % lidí si myslí, že absolventům lékařských fakult nelze zakazovat, aby po studiu odešli pracovat do zahraničí.
4. Financování zdravotnictvíTéměř 86 % obyvatel chce, aby byl v ČR zachován současný standard zdravotní péče, přestože by to vyžadovalo další peníze ze státního rozpočtu.
44 % lidí si myslí, že stát vynakládá na zdravotnictví málo a že by mělo dojít k navýšení výdajů ze státního rozpočtu.
Jako důvod, proč by se měly zvyšovat výdaje na zdravotnictví, občané uvádí: (možno více odpovědí)
Jako způsob, jak navýšit výdaje na zdravotnictví, občané uvádí:
Zdroj: Tempus medicorum 11/2016 |