Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Administrativa a zdravotnické právo Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví způsobenou věcí (přístrojem, nástrojem, lékem) podle nového občanského zákoníku

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7306
Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví způsobenou věcí (přístrojem, nástrojem, lékem) podle nového občanského zákoníku Email
Úterý, 04. srpen 2015 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 1872x

 

odpovednost-za-skodu-ve-zdravotnictvi-zpusobenou-veci-pristrojem-nastrojem-lekem-podle-noveho-obcanskeho-zakonikuOdpovědnost za škodu  Podle občanského zákoníku  účinného do 31. prosince 2013  existovala absolutní objektivní  odpovědnost za výsledek pro  toho, kdo při poskytování zdravotních  služeb použil věc – přístroj, nástroj nebo  léčivý přípravek – a povahou této věci  byla způsobena škoda na zdraví. Této povinnosti  se poskytovatel zdravotní služby  nemohl zprostit tím, že by prokázal,   že škodu nezavinil.

___

___

Postupoval-li tedy  lékař naprosto správně, použil přístroj,   nástroj nebo lék indikovaně a v souladu  s postupem, který byl pro takové použití  určen, nehrálo to roli, pokud kvůli povaze  přístroje, nástroje nebo léku vznikla  pacientovi škoda na zdraví. Poskytovatel  za tuto škodu odpovídal vždy a nemohl  se jí zprostit.

Ustanovení bývalého § 421a občanského  zákoníku účinného do 31. prosince 2013 bylo  v tomto směru pro poskytovatele zdravotních  služeb poměrně nespravedlivé. I při naprosto  správném postupu, ve snaze co nejvíce pomoci  pacientovi, se mohl poskytovatel dočkat  toho, že bude hradit škodu, pokud soud  posoudí, že škoda na zdraví pacienta byla  způsobena povahou použité věci.  

Typickým příkladem škody způsobené  v důsledku lékařského zákroku okolnostmi,   které mají původ v povaze přístroje nebo jiné  věci, byl případ řešen Nejvyšším soudem  25. 10. 2006 sp. zn. 25 Cdo 1129/2005: Nejvyšší  soud tehdy konstatoval, že okolností,   jež má původ v povaze věci, je tlak na míchu  v důsledku působení drátěné kličky užité při  lékařském zákroku. Pacient tehdy utrpěl při  operaci páteře poškození míchy s trvalými  následky spočívajícími v těžké poruše hybnosti  všech končetin – spastické kvadruparéze  a v těžké poruše vyprazdňování. Operující  lékaři zvolili správný způsob operace s použitím  tzv. drátěných kliček, který byl u žalobce  trpícího vrozenou vadou páteře jediným řešením,   a všechny výkony provedli standardním  způsobem v souladu s dostupnými poznatky  vědy. K poškození míchy došlo při podsouvání  pravé drátěné kličky pod oblouky prvního  a druhého krčního obratle, neboť vzhledem  k anatomickým dispozicím pacienta klička začala  míchu utlačovat. Lékaři vyjmuli drátěné  kličky bezprostředně po zjištění, že utlačují  míchu. Soudy případ uzavřely tak, že operace  byla správně indikována i správně provedena,   byla však spojena s rizikem, že právě při  podsouvání drátěné kličky pod oblouk obratle  může dojít k poškození míchy. Požadavkům  lege artis odpovídalo i to, že klička se zasouvala  do páteřního kanálu prakticky naslepo,   protože pod oblouk obratle není vidět. Přes  nesporně správný postup všech lékařů ve  snaze maximálně pomoci pacientovi bylo  nakonec povinností poskytovatele zdravotních  služeb nahradit pacientovi škodu, a to  odškodnění bolesti a ztížení společenského  uplatnění, protože škoda na zdraví vznikla
povahou použité věci bez ohledu na skutečnost,   že věc byla použita správně, indikovaně  a postup byl lege artis.  

Nový občanský zákoník – zákon č. 89/2012  Sb. opustil naštěstí princip této absolutní  objektivní odpovědnosti za výsledek při použití  věci v rámci poskytování zdravotních  služeb. Nový občanský zákoník stanoví, že  kdo je povinen někomu něco plnit a použije  přitom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou  vadou věci. Výslovně stanoví, že to platí  i v případě poskytnutí zdravotních, sociálních  veterinárních a jiných biologických služeb.

Nebude tedy povinností pacienta pátrat po  výrobci vadné věci, která byla použita při poskytnutí  zdravotní služby, ale za škodu způsobenou  vadným výrobkem, tedy vadnou věcí,   odpovídá poskytovatel zdravotní služby, který  vadnou věc použil. Může pak uplatnit nárok
na náhradu škody, která mu vznikla tím, že  musel hradit škodu pacientovi, na výrobci  příslušného přístroje, nástroje, nebo léku,   byl-li tento vadný.   Dále nový občanský zákoník stanoví, že  způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí  škodu ten, kdo nad ní měl mít dohled, nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že škodu  hradí vlastník věci. Kdo však prokáže, že náležitý  dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti  k náhradě. Jinými slovy: pokud nebylo  prokázáno, že byl zanedbán náležitý dohled  a náležitá péče o příslušnou věc – přístroj,   nástroj nebo lék –, tedy že poskytovatel zdravotní  služby „nezanedbal náležitý dohled nad  věcí“, nebude za škodu odpovídat.  

Za škodu pak pochopitelně bude odpovídat  poskytovatel zdravotních služeb, pokud  použil přístroj, nástroj nebo indikoval  léčivý přípravek v rozporu s požadavky na  náležitou odbornou úroveň zdravotních  služeb – tedy non lege artis. V takovém případě  nejde o zvláštní odpovědnost za škodu  způsobenou věcí, ale jde o odpovědnost za  škodu způsobenou porušením právní povinnosti  poskytovatele postupovat na náležité
odborné úrovni.  

 

Co z uvedeného vyplývá?  

1. Od 1. 1. 2014 již neexistuje absolutní  objektivní odpovědnost za výsledek  v případě, že škoda na zdraví pacienta  je způsobena povahou použité věci –  léčivého přípravku, přístroje nebo nástroje.   Toto však neplatí retroaktivně,   a jde-li o škodu, která nastala před  31. prosincem 2013, řídí se náhrada  občanským zákoníkem platným v té  době.

2. Za škodu způsobenou věcí – přístrojem,   nástrojem nebo lékem – odpovídá  poskytovatel zdravotních služeb pouze  v případě, že:

a) porušil svou právní povinnost tím, že  použil věc chybně, non lege artis, ať již  neindikovaně, nebo nesprávným způsobem,   a tím způsobil újmu na zdraví;

b) zanedbal náležitý dohled nebo ošetřováním  příslušné věci, kterou měl v péči,   a vinou tohoto zanedbání došlo k újmě  na zdraví pacienta;

c) výrobek, který použil, byl vadný – ať  již šlo o přístroj, nástroj, nebo léčivý  přípravek. V takovém případě za škodu  způsobenou pacientovi poskytovatel  zdravotní služby odpovídá, ale má pak  možnost uplatnit následně nárok na  náhradu škody vůči výrobci.

Pokud však poskytovatel zdravotní  služby použil věc – přístroj, nástroj nebo  lék –, který nebyl vadný, správně a lege  artis, aniž nad jeho uskladněním a ošetřováním  zanedbal potřebný dohled, a přesto  vznikla povahou této věci škoda na zdraví  pacienta (např. nepředvídaná alergická  reakce na léčivý přípravek), pak již podle  nového občanského zákoníku, nastala-li  tato událost po 31. prosinci 2013, poskytovatel
zdravotní služby za tuto škodu  neodpovídá.

 

Zdroj: Česká lékařská komora, JUDr. Jan Mach,   ředitel právní kanceláře ČLK

 

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny