Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Administrativa a zdravotnické právo Kvalifikační dohody lékařů v nemocnicích – stále aktuální problém

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7306
Kvalifikační dohody lékařů v nemocnicích – stále aktuální problém Email
Středa, 27. listopad 2013 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 6556x

kvalifikacni-dohody-lekaru-v-nemocnicich---stale-aktualni-problemKvalifikační dohody (dříve dohody o zvyšování kvalifikace) jsou ve zdravotnictví hojně využívaným institutem. V jeho rámci se zaměstnavatel, zpravidla nemocnice, zavazuje umožnit svému zaměstnanci-lékaři prohloubení jeho kvalifikace, a to nejčastěji formou absolvování specializačního vzdělávání za účelem dosažení specializované způsobilosti.

___

___

Tomuto závazku zaměstnavatele pak odpovídá povinnost zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu pěti let s tím, že nesplní-li zaměstnanec tuto svou smluvní povinnost a pracovní poměr ukončí předčasně, je zaměstnavatel oprávněn po něm požadovat náhradu nákladů, které na prohlubování kvalifikace lékaře vynaložil. Pokud se lékař rozhodne svůj pracovní poměr u zaměstnavatele ukončit a zaměstnavatel jej v této souvislosti vyzve k uhrazení nákladů specializačního vzdělávání (prohlubování jeho kvalifikace), měl by si před jejich případnou úhradou položit několik klíčových otázek:

1. Byla kvalifikační dohoda uzavřena platně?

2. Je požadované plnění z této dohody důvodné?

3. Není dán zákonný důvod zbavující lékaře povinnosti plnit?

 

K platnosti uzavření kvalifikační dohody

Základním předpokladem platnosti (tj. i účinnosti) kvalifikační dohody je skutečnost, že v dohodě jsou řádně uvedeny všechny její obsahové náležitosti definované ustanovením
§ 234 odst. 3 zákoníku práce, v němž se doslova uvádí, že: „Kvalifikační dohoda musí obsahovat

a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,

b) dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení, zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,

c) druhy nákladů a celkovou částku nákladů, kterou bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

Všechny tyto zákonem stanovené údaje musí být v dohodě vymezeny zcela určitě. Podle našeho názoru nelze považovat za splnění zákonného požadavku na obsah kvalifikační dohody, pokud je v dohodě obecně uvedeno např. pouze to, že zaměstnanec se zavazuje uhradit zaměstnavateli všechny druhy nákladů prohlubování kvalifikace, které mu vznikly, aniž by tyto náklady byly jakkoli blíže specifikovány. Stejně tak zakládá neplatnost kvalifikační dohody, pokud je v ní obdobně neurčitě uvedeno, že v případě předčasného ukončení pracovního poměru bude zaměstnanec povinen uhradit částku odpovídající všem nákladům prohlubování kvalifikace apod.
Za neplatnou je kromě kvalifikační dohody, v níž absentují či jsou nedostatečně uvedeny zákonné obsahové náležitosti, považována i dohoda uzavřená jinak než písemnou
formou. V ustanovení § 234 odst. 2 zákoníku práce je vyloučeno uzavření kvalifikační dohody u prohlubování kvalifikace (jímž je od 1. 7. 2008 i specializační vzdělávání lékařů), jehož předpokládané náklady nedosahují alespoň 75 000 Kč. Má-li tudíž lékař uzavřenu kvalifikační dohodu po zmíněném datu a výše nákladů, které bylo reálně možné v době uzavření dohody předpokládat, byla nižší než zmíněných 75 000 korun, pak dohoda nebyla uzavřena platně.

Stejně tak bylo-li specializační vzdělávání lékaři uloženo, není možné kvalifikační dohodu platně uzavřít. K těmto případům patří i situace, kdy má lékař povinnost získáníspecializované způsobilosti uvedenu přímo v pracovní smlouvě či je mu dána pokynem zaměstnavatele. O neplatnou kvalifikační dohodu, která zaměstnanci nezakládá žádné povinnosti, by se konečně mohlo jednat i tehdy, kdy by byla uzavřena selektivně pouze s vybraným lékařem či lékaři, zatímco ostatním lékařům by za stejných podmínek bylo prohlubování kvalifikace umožňováno (hrazeno) bez nutnosti podpisu kvalifikační dohody. Takto uzavřená kvalifikační dohoda by odporovala principu rovného přístupu k zaměstnancům a jako diskriminační by ji nebylo možno uplatňovat.

 

Důvodnost požadovaného plnění

Opakovaně se v praxi setkáváme s obavami lékařů, že v případě jejich předčasné výpovědi jim bude bez dalšího dána zaměstnavatelem k úhradě celá částka nákladů specializačního vzdělávání uvedená v kvalifikační dohodě. Tyto obavy ovšem zpravidla nejsou na místě. V dohodě se totiž uvádí pouze horní limit plnění, které by případně bylo možno na zaměstnanci žádat, přičemž skutečně vynaložené náklady bývají velmi často mnohem nižší. Částka, na jejíž úhradu by zaměstnavateli vzniklo právo, je dána prokazatelně vynaloženými náklady, které nemocnice na prohlubování kvalifikace lékaře vydala, nikoli částkou „pouze“ přepokládanou v dohodě.
Zatímco u poplatku za kurzovné, cestovné, ubytování apod. nevznikají co do zahrnutí těchto položek do nákladů prohlubování kvalifikace obvykle žádné pochybnosti, zcela jiná
je situace u nákladů spočívajících v náhradě mzdy (platu) vyplacené lékaři jeho zaměstnavatelem za dobu stáží vykonávaných v rámci specializačního vzdělávání na jiných pracovištích (tzv. „kolečko“), případně odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance po dobu stáže. Povaha těchto nákladů není z hlediska jejich vymahatelnosti na základě kvalifikační dohody obecně závaznými právními předpisy jednoznačně určena. Právně obhajitelný je názor, že pokud lékař absolvoval specializační přípravu spočívající ve výkonu činností lékaře bez specializace na jiných odděleních svého zaměstnavatele, nemůže po něm tento zaměstnavatel náhradu odměny vyplacené za takovou práci při jeho předčasném ukončení pracovního poměru požadovat, neboť fakticky by se nejednalo o náhradu mzdy, ale o odměnu za skutečně vykonanou práci lékaře s odbornou způsobilostí, kterou by zaměstnavatel i tak musel platit. Měl-li by lékař zaměstnavateli toto plnění po ukončení pracovního poměru vracet, šlo by o bezdůvodné obohacení na straně zaměstnavatele, což je nepřípustné. Z tohoto důvodu se také kvalifikační dohody příliš nevyskytují u fakultních nemocnic, kde se právě přidělování lékaře na jiná oddělení stejného zaměstnavatele v rámci specializačního vzdělávání lékaře pravidelně děje.

Totéž by platilo i tehdy, pokud by byl lékař zaměstnavatelem prokazatelně vyslán k absolvování specializačního vzdělávání formou praxe na pracovištích jiných zaměstnavatelů, kteří by pak zaměstnavateli vyplacenou mzdu nebo plat refundovali.

Poněkud komplikovanější situace by nastala tehdy, jestliže by specializační praxe byla vykonávána bez vědomí zaměstnavatele u jiných subjektů. Dle názoru právníků právní kanceláře ČLK by i za těchto okolností neměl být na vrácení náhrady mzdy ani odvodů zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění na základě kvalifikační dohody nárok. Ovšem nelze vyloučit ani opačný právní názor. Toho se aktuálně přidržel Krajský soud v Hradci Králové, který v odvolacím řízení lékaři uložil právě takovou náhradu mzdy zaměstnavateli vrátit.

Zásadní pro interpretaci zákoníku práce v tomto ohledu nicméně bude až rozhodnutí Nejvyššího soudu, které ovšem dosud vydáno nebylo. V souvislosti s výší hrazených nákladů je na místě zdůraznit, že zaměstnavatel má nárok pouze na poměrnou část nákladů prohlubování kvalifikace, tedy na náklady poměrně zkrácené o dobu, kdy lékař u zaměstnavatele v dohodnuté době setrvával v pracovním poměru. Celá částka vynaložených nákladů se hradí pouze tehdy, skončí-li pracovní poměr před absolvováním specializačního vzdělávání nebo současně s jeho ukončením. V každém případě by podmínkou úhrady nákladů prohlubování kvalifikace mělo být předchozí předložení vyúčtování těchto nákladů zaměstnavatelem. Při vzniku pochybností by měl být zaměstnavatel lékaři vždy schopen vyúčtování i řádně zdokladovat.

Jestliže je částka odpovídající nákladům na prohlubování kvalifikace nad momentální finanční možnosti lékaře, bývá většinou možné domluvit se se zaměstnavatelem na splátkovém kalendáři (tuto možnost doporučujeme zahrnout i do textu samotné kvalifikační dohody). Před podpisem splátkového kalendáře by si ovšem měl být lékař jistý že částka uvedená ve splátkovém kalendáři je důvodná, neboť tento kalendář je běžně koncipován jako uznání lékařova dluhu, proti němuž se dá následně jen dosti těžko brojit.

V praxi někdy dochází k postupu, kdy závazky z kvalifikační dohody převezme za lékaře jeho nový zaměstnavatel. V tomto ohledu je tedy jistě dobré před ukončením pracovního poměru právě z důvodu přechodu k novému zaměstnavateli s ním možnost úhrady nákladů prohlubování kvalifikace předjednat.

 

Zákonné průlomy do povinnosti lékaře plnit podle kvalifikační dohody

Poslední skupinou situací, na něž by si lékaři měli dát u hrazení nákladů specializačního vzdělávání, které vznikly za trvání kvalifikační dohody, pozor, jsou zákonem vyjmenované případy, kdy povinnost zaměstnance k úhradě těchto nákladů nevzniká. Tyto případy jsou uvedeny v ustanovení § 235 odst. 3 zákoníku práce takto:

a) zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavil poskytování plnění sjednaného v kvalifikační dohodě, protože zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci,

b) pracovní poměr skončil výpovědí danou zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících
se k vykonávané práci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nebo jestliže pracovní poměr skončil dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e),

c) zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti určeném pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

d) zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikaci zaměstnance, které zaměstnanec na základě kvalifikační dohody dosáhl.

 

Závěrem tohoto stručného rozboru aplikace kvalifikačních dohod v systému specializačního vzdělávání lékařů nezbývá než doporučit, aby lékař před uzavřením kvalifikační dohody v případě jakýchkoli pochyb vždy kontaktoval právní kancelář ČLK, eventuálně svého právního zástupce tak, aby se takto vyhnul právním úskalím, která se s tímto poměrně komplikovaným právním institutem pojí.

 

Zdroj informací: právní kancelář České lékařské komory

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny