Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Medicína Administrativa a zdravotnické právo Kompetence a pravomoci české lékařské komory ČLK 2015

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7306
Kompetence a pravomoci české lékařské komory ČLK 2015 Email
Neděle, 09. srpen 2015 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 2474x

 

kompetence-a-pravomoci-ceske-lekarske-komory-clk-2015V návaznosti na jednání s předsedou  vlády (3. března) se dne  29. 4. 2015 konalo jednání prezidentů  profesních samospráv  s předsedou Legislativní rady vlády, ministrem  Jiřím Dienstbierem. Na základě  jeho výzvy předložila Česká lékařská  komora jako podklad pro jednání analýzu  svých současných kompetencí s návrhy  na jejich rozšíření.

___

___

Stávající kompetence ČLK

Přestože zákon č. 220/1991 Sb. je v účinnosti  již od 1. června 1991 a nebyl předmětem  rozsáhlejších novel, lze konstatovat, že v zásadě  tento zákon vyhovuje i v současné době  a v nynějších podmínkách.   V praxi se ukazuje, že zásadním nedostatkem  je skutečnost, že návrh na zahájení  disciplinárního řízení může na člena komory  podat pouze revizní komise okresního sdružení  komory, nikoli revizní komise komory  jako takové, což často činí disciplinární řízení  málo pružným, zvláště když disciplinární  orgány komory pracují na okresním  principu, kde se lékaři většinou mezi sebou  znají a je problémem proti kolegovi zahajovat  disciplinární řízení. Veřejnost a média přitom  v případě závažného problému právem  očekávají rychlou reakci právě od profesní  komory, která však nemůže revizní komisi  okresního sdružení nijak úkolovat k rychlejšímu
postupu.  

Také okresní struktura disciplinárních orgánů  komory se jeví jako málo efektivní a bylo  by vhodnější přejít na krajskou strukturu tak,   že pro účel disciplinárního řízení by návrh na  zahájení disciplinárního řízení mohla podávat  krajská revizní komise komory a o disciplinárních  opatřeních by případně rozhodovala  krajská čestná rada komory (které by bylo  nutno na základě novely zákona ustavit).   Pokud podle dosavadní dikce zákona je  člen komory zavázán dodržovat organizační,   jednací, volební a disciplinární řád komory,   bylo by žádoucí rozšířit tyto povinnosti tak,   že člen komory je povinen řídit se všemi řády  komory, které komora v souladu se zákonem  vydá, a současně se řídit i závaznými stanovisky  komory vydanými dle § 2 odst. 2 písm. i)   zákona č. 220/1991 Sb.  

Kromě disciplinárních orgánů komory,   které by měly podle našeho názoru fungovat  spíše na krajském principu, se však okresní  princip, kdy základním článkem komory  jsou okresní sdružení, jejich představenstva,   předsedové a revizní komise kontrolující  hospodaření okresního sdružení, jeví jako  opodstatněný, bez ohledu na skutečnost, že  územní uspořádání státu je v současné době  na krajském principu (okresní princip zůstal  například zachován pro soudní soustavu).   Lze doporučit zachovat tento princip,   neboť lékaři jednoho okresu se spolu lépe  znají a raději se scházejí v užším kruhu než  lékaři celého kraje, kdy by společná schůze  či setkání mohla být problematické. Také  místní znalost při posuzování různých žádostí  v okresním měřítku hraje významnou  úlohu.

V rámci disciplinárního řízení se jeví  jako méně vhodné, že proti rozhodnutí  čestné rady komory o uložení disciplinárního  opatření lze podat opravný prostředek  pouze přímo k soudu a do té doby je rozhodnutí  (často několik let) nepravomocné  a nevykonatelné, ač by bylo žádoucí, aby  bylo co nejrychleji vykonáváno, zvláště v závažných  případech (ordinování pod vlivem  návykových látek, úmyslné ublížení pacientovi  apod.). Stejně jako je tomu v České  advokátní komoře, i v rámci České lékařské  komory by bylo vhodné rozdělit disciplinární  kompetenci nejvyššího disciplinárního orgánu  – čestné rady komory na kárný senát 1.   stupně a odvolací senát tak, aby řízení o odvolání  proti uložení přísnějších disciplinárních  prostředků mohlo proběhnout v rámci  vnitřních orgánů komory a rozhodnutí bylo  pravomocné a vykonatelné, byť pochopitelně  přezkoumatelné soudem, aniž by však žaloba  podaná u soudu měla odkladný účinek.   Tento postup dosavadní zákon č. 220/1991  Sb. neumožňuje.  

Celkově však lze konstatovat, že dosavadní  kompetence komory uvedené v zákoně  č. 220/1991 Sb. tak, jak jsou tam formulovány,   kromě shora uvedených výhrad, jsou  vyhovující a v praxi umožňují, aby Česká  lékařská komora plnila své poslání, které  mají profesní komory v demokratickém  právním státě.  

 

Vhodné rozšíření kompetencí ČLK

Některé možné změny jsou již naznačeny  shora. V rámci disciplinárního řízení by bylo  žádoucí, aby komora vedle funkce represivní  mohla v disciplinárním řízení uplatnit také  funkci výchovnou a preventivní a ukládat v disciplinárním  řízení nejen pokuty, ale i povinnost  po určitou dobu pracovat pod odborným dohledem  jiného lékaře, po určitou dobu nevykonávat  samostatně lékařské povolání nebo funkci  vedoucího lékaře a primáře, stanovit povinnost  doškolení, případně přezkoušení k tomu, aby  se lékař mohl vrátit k samostatnému výkonu  povolání v případě, že se dopustil závažného  odborného pochybení, případně umožnit disciplinární  opatření spočívající v povinnosti  účastnit se psychologického výcviku při porušení  etických norem, při jednání s pacienty  nebo jejich příbuznými, případně pozůstalými.   Zákon by měl jasně stanovit kompetenci  komory realizovat celoživotní vzdělávání  lékařů a povinnost vedoucích lékařů – primářů, jejich zástupců a odborných zástupců  poskytovatelů zdravotních služeb celoživotní  vzdělávání organizované komorou absolvovat.   Pokud komora koná disciplinární řízení  s lékaři, při kterém zjistí, že poskytovatel zdravotních  služeb má závažné nedostatky v řízení,   organizaci nebo kontrole, měla by mít profesní  komora rovněž právo v rámci disciplinárního  řízení se svými členy uložit též přiměřená  nápravná opatření poskytovateli zdravotních  služeb, který poskytuje lékařské, stomatologické  nebo lékárnické zdravotní služby a v jehož  činnosti byly zjištěny nedostatky příslušnou  profesní komorou v rámci disciplinárního  řízení.

Profesní komora v minulosti naprosto  bezdůvodně a nesystémově ztratila oprávnění  posuzovat a schvalovat personální zabezpečení  poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího  lékařské, sto atologické nebo lékárnickézdravotní služby. Bylo by žádoucí, aby tato  kompetence komory byla znovu zahrnuta do  zákona.

Navrhujeme, aby profesní komora zřízená  zákonem č. 220/1991 Sb. měla právo jako přizvaná  osoba se účastnit kontrol poskytovatelů  zdravotních služeb, ve kterých je poskytována  lékařská, stomatologická nebo lékárenská  péče.

Navrhujeme, aby profesní komory zřízené   zákonem č. 220/1991 Sb. byly ze zákona oprávněny  posuzovat a akreditovat kvalitu a bezpečí  poskytování zdravotních služeb. V současné  době tuto činnost provádějí většinou soukromé  firmy za pro ně velmi příznivých finančních

 

podmínek, a to na úkor finančních prostředků  nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.   Akreditační procesy přitom podle poznatků  našich členů provádějí často nekompetentní  pracovníci (mladé bakalářky práva bez zkušeností  se zdravotnickým zařízením, kontrolující  spíše písemné dokumenty než skutečnou organizaci,   řízení, bezpečnost a kvalitu zdravotních  služeb na konkrétním pracovišti). Profesní  komora zřízená zákonem by byla mnohem  lépe schopna zabezpečit provádění kvalitního  akreditačního řízení, patrně též za mnohem  příznivějších finančních podmínek pro poskytovatele  zdravotních služeb, než to nyní  činí soukromé firmy, které z toho mají velmi  výhodný byznys.

Profesní komora zřízená zákonem by  v rámci řešení stížností či podnětů měla mít  právo předběžně pozastavit výkon povolání  členovi komory, je-li odůvodněna obava, že by  další činností tohoto člena komory v daném  povolání mohly být ohroženy životy a zdraví  lidí. Toto opatření by se zejména týkalo lékařů,   stomatologů a farmaceutů, kteří projevili  opakovaně nebo závažným způsobem sklony  k nadměrnému požívání alkoholických nápojů  nebo jiných návykových látek při výkonu  povolání.

Zákon č. 220/1991 Sb. sice obsahuje pravomoc  komory vydávat osvědčení k výkonu  funkce odborného zástupce poskytovatele  zdravotních služeb a k výkonu funkce vedoucíholékaře a primáře ve zdravotnickém zařízení.   Není však blíže definováno, koho lze považovat  za vedoucího lékaře a primáře, případně jeho  zástupce, ani není stanovena sankce, pokud  poskytovatel zdravotní služby pověří touto  funkcí někoho, kdo osvědčení komory k výkonu  této funkce nemá. Přitom existuje pravomocné  rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které  konstatuje oprávnění České lékařské komory,   nad rámec pravidel stanovených zákonem č.   95/2004 Sb. , stanovit další přísnější podmínky,   než stanoví tento zákon, právě pro výkon funkce  vedoucích lékařů a primářů a jejich zástupců  (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne  16. 4. 2008 sp. zn. 3 Ads 8/2008). V tomto směru  by bylo třeba doplnit nejen ustanovení zákona  č. 220/1991 Sb. , ale i zákona č. 372/2011 Sb. ,   o zdravotních službách.
Česká lékařská komora by dále měla mít  oprávnění analogické kompetenci České advokátní  komory, v případě provádění prohlídek  nebytových prostor v ordinacích lékařů v rámci  úkonů trestního řízení, v případě, že má být zajištěna  zdravotnická dokumentace nebo jakékoli  jiné dokumenty o pacientech a jejich léčbě  pro účely trestního řízení, měla by být povinná  účast zástupců profesní komory zřízené zákonem,   jejímž úkolem bude, stejně jako je tomu  v případě České advokátní komory, chránit  osobní údaje osob, kterým byla poskytována  zdravotní péče lékařem, stomatologem nebo  farmaceutem, a chránit lékařské tajemství.

Vzhledem k opakujícím se závažným problémům  v činnosti soudních znalců v oboru  zdravotnictví, posuzujících činnost jiných lékařů,   by bylo nanejvýš žádoucí, aby profesní  komora zřízená zákonem č. 220/1991 Sb. měla  právo garantovat odbornost a způsobilost soudních  znalců v oboru zdravotnictví v lékařských,   stomatologických a farmaceutických znaleckých  odvětvích a byla oprávněna tuto garanci  odejmout, pokud znalec opakovaně závažně  porušuje své povinnosti nebo opakovaně vypracoval  odborně chybné znalecké posudky.


Zdroj: Česká lékařská komora,
JUDr. Jan Mach, ředitel právní kanceláře ČLK,  
MUDr. Milan Kubek, prezident ČLK

 

 

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny