Veřejná návštěvní kniha / dotazy
BL
čtvrtek 23. říjen 2008
Vážený pane , chtěla jsem Vás požádat o radu kam se obrátit s tím, že mi manžel odváží věci z bytu před rozvodem. Stání máme 29.10.2008 a on mi vyhrožuje, že pokud nebudeme do té doby majetkově vyrovnaní bude každý den něco odvážet.Máme při tom sporný rozvod.Moc vám děkuji a přeji pěkný den.
Dagmar
středa 22. říjen 2008
Dobrý den,prosím o radu.V roce 2002 jsem prodala nemovitost a daň z převodu nemovitosti byla 13000kč 8000kč jsem zaplatila 6.5.2004. Zůstatek jsem nezaplatila, tedy částku 5000 Kč. Nyní po 4 letech mi Finanční úřad stanovil exekuci na plat. Během 4 let mně nekontaktoval. Je zde možné hájit se promlčením? Děkuji
MUDr. Zbyněk Mlčoch - odpověď:
Dobrý den. Bohužel nejsem právník a promlčecí lhůtu u dluhu tohoto typu neznám. Doporučuji kontaktovat skutečného právníka.
Dobrý den. Bohužel nejsem právník a promlčecí lhůtu u dluhu tohoto typu neznám. Doporučuji kontaktovat skutečného právníka.
Martina
středa 22. říjen 2008
Vážený pane doktore,
Vaše stránky se mi velice líbí, pročítám to tu všechno a nemohu se od toho odtrhnout. Tolik lidí řeší svoje problémy a vy jím úžasným způsobem pomáháte, že odpovídáte na jejich dotazy a nejasnosti. Tak se k nim s dovolením přidám. Jsem vdaná 8 let máme dvě děti 7 a 2 roky. Manžel podniká, od začátku mu pomáhám a při mateřeské je to velice náročné. Už nějakou dobu vím, že nám to ve vstahu dost skřípe a že jsme se vzali možná trochu unáhleně. Nemáme moc společných zájmů vyjma práce a dětí. V létě jsem potkala báječného muže. Dva měsíce jsme se stýkali dlohou jsem odolávala ale nakonec jsme se stali milenci. Vídáme se velice málo. Dává mi v sexu to o čem jsem už doma ani nesnila. Děsí mě, že nemám ani výčitky svědomí. Nechci manželovi ublížit, ani brát dětem hodného tátu. Ale chci taky trochu žít. Možná ani sama nevím co chci. Jediné co vím, že se nedokážu vzdát něžné přízně mého \"milého\" která mě činí tak šťastnou. Ale zároveň vím, že to musím ukončit jen nevím jak. On ví vše o mě a že nemůžu být s ním protože svoji rodinu mám. Já zase vím, že ho k sobě nemůžu poutat měl by mít volnost založit si vlastní rodinu. Co teď dělat? Upřímně já si nikdy ani v duchu nepředstavila, že bych měla milence. Měla jsem jen dlouhodobé vztahy a byla jsem vždy věrná. Díky za odpověď a třeba i za malou radu. Martina
Vaše stránky se mi velice líbí, pročítám to tu všechno a nemohu se od toho odtrhnout. Tolik lidí řeší svoje problémy a vy jím úžasným způsobem pomáháte, že odpovídáte na jejich dotazy a nejasnosti. Tak se k nim s dovolením přidám. Jsem vdaná 8 let máme dvě děti 7 a 2 roky. Manžel podniká, od začátku mu pomáhám a při mateřeské je to velice náročné. Už nějakou dobu vím, že nám to ve vstahu dost skřípe a že jsme se vzali možná trochu unáhleně. Nemáme moc společných zájmů vyjma práce a dětí. V létě jsem potkala báječného muže. Dva měsíce jsme se stýkali dlohou jsem odolávala ale nakonec jsme se stali milenci. Vídáme se velice málo. Dává mi v sexu to o čem jsem už doma ani nesnila. Děsí mě, že nemám ani výčitky svědomí. Nechci manželovi ublížit, ani brát dětem hodného tátu. Ale chci taky trochu žít. Možná ani sama nevím co chci. Jediné co vím, že se nedokážu vzdát něžné přízně mého \"milého\" která mě činí tak šťastnou. Ale zároveň vím, že to musím ukončit jen nevím jak. On ví vše o mě a že nemůžu být s ním protože svoji rodinu mám. Já zase vím, že ho k sobě nemůžu poutat měl by mít volnost založit si vlastní rodinu. Co teď dělat? Upřímně já si nikdy ani v duchu nepředstavila, že bych měla milence. Měla jsem jen dlouhodobé vztahy a byla jsem vždy věrná. Díky za odpověď a třeba i za malou radu. Martina
MUDr. Zbyněk Mlčoch - odpověď:
Milá Martino, děkuji za vynášení do nebes ... nebyl bych to tak vážně, prostě si musíme pomáhat, že?
Asi opět začnu reagovat větou, že nejsem psycholog, takže to co napíšu není ani tak doporučení jako spíš můj názor. Jste na jakési hranici, kdy váháte, zda zvolit stabilní rodinu nebo nechat rozpadnout vztah s tím, že děti přijdou o jednoho rodiče a budou skutečného tátu jen navštěvovat. Správně volíte rodinu neničit, nerozvádět se, atd. Víte, tady je asi každá rada drahá. Ani nevíte, jak moc Vám rozumím. Chápu i to, že chcete být šťastná. Vždyť život je tak krátký, tak si ho chceme užít. Je to přirozené a já Vás za to určitě odsuzovat nebudu. Pokud píšete, že se vídáte málo, mohlo by se Vám stát, že byste odešla od svého manžela a milenec by mohl ucouvnout (třeba proto, že by nebyl ještě zralý a mohl se leknout závazku v podobě trvalého vztahu). Vy byste zůstala sama. A to nechcete. Zda setrvat v mileneckém vztahu - no co vám mám povídat - asi ano. Staráte se o děti, pomáháte v podnikání, jste vytížená, asi si zasloužíte něco hezkého i pro sebe. Jak se s tím vyrovná Vaše svědomí je věc druhá. Víte, ono se má asi občas udělat něco, co není správné, protože z těchto věcí má člověk největší radost a vzpomíná na ně i desítky let. A sexuologové a psychologové říkají, že lidé, kteřé mají milence, prý jsou klidnější a milejší i na své partnery (důvod je zřejmý - svědomí), takže jak se říká, vše zlé je zřejmě i pro něco dobré. Má odpověď je dlouhá, ale nejsem si jistý, jestli Vás plně uspokojí. Opatrně jsem se pokusil naznačit, že nemáte rozbíjet rodinu, ale současně se ani nemusíte nutně vzdávat milence, pokud to tak klape a všichni jste spokojení (samozřejmě manželovi nic neříkejte a dejte si pozor, aby vás dva neodhalil).
Milá Martino, děkuji za vynášení do nebes ... nebyl bych to tak vážně, prostě si musíme pomáhat, že?
Asi opět začnu reagovat větou, že nejsem psycholog, takže to co napíšu není ani tak doporučení jako spíš můj názor. Jste na jakési hranici, kdy váháte, zda zvolit stabilní rodinu nebo nechat rozpadnout vztah s tím, že děti přijdou o jednoho rodiče a budou skutečného tátu jen navštěvovat. Správně volíte rodinu neničit, nerozvádět se, atd. Víte, tady je asi každá rada drahá. Ani nevíte, jak moc Vám rozumím. Chápu i to, že chcete být šťastná. Vždyť život je tak krátký, tak si ho chceme užít. Je to přirozené a já Vás za to určitě odsuzovat nebudu. Pokud píšete, že se vídáte málo, mohlo by se Vám stát, že byste odešla od svého manžela a milenec by mohl ucouvnout (třeba proto, že by nebyl ještě zralý a mohl se leknout závazku v podobě trvalého vztahu). Vy byste zůstala sama. A to nechcete. Zda setrvat v mileneckém vztahu - no co vám mám povídat - asi ano. Staráte se o děti, pomáháte v podnikání, jste vytížená, asi si zasloužíte něco hezkého i pro sebe. Jak se s tím vyrovná Vaše svědomí je věc druhá. Víte, ono se má asi občas udělat něco, co není správné, protože z těchto věcí má člověk největší radost a vzpomíná na ně i desítky let. A sexuologové a psychologové říkají, že lidé, kteřé mají milence, prý jsou klidnější a milejší i na své partnery (důvod je zřejmý - svědomí), takže jak se říká, vše zlé je zřejmě i pro něco dobré. Má odpověď je dlouhá, ale nejsem si jistý, jestli Vás plně uspokojí. Opatrně jsem se pokusil naznačit, že nemáte rozbíjet rodinu, ale současně se ani nemusíte nutně vzdávat milence, pokud to tak klape a všichni jste spokojení (samozřejmě manželovi nic neříkejte a dejte si pozor, aby vás dva neodhalil).
Jakub Albrecht
středa 22. říjen 2008
Čest práci a rukám klid, pane doktore, nevím, jestli vzpomínáte, ale před lety jste si povšimnul hrubé chyby na mém webu, tak ji konečně mám možnost opravit. Zatím postupuju pomalu, snad správným směrem...
Díky!
Hezký den!
Díky!
Hezký den!
MUDr. Zbyněk Mlčoch - odpověď:
Abych pravdu řekl, tak mi za těch pár let přišlo a současně jsem odeslal dohromady několik tisíc emailů a obávám se, že si opravdu nepamatuji jednotlivé věci, které byly jejich obsahem. Každopádně přeji vysokou sledovanost Vašeho webu a co nejméně chyb :-) Rukám klid ... no kéž by, budu mít zanedlouho dovolenou, tak snad ruce chvilku spočnou, už se těším.
Abych pravdu řekl, tak mi za těch pár let přišlo a současně jsem odeslal dohromady několik tisíc emailů a obávám se, že si opravdu nepamatuji jednotlivé věci, které byly jejich obsahem. Každopádně přeji vysokou sledovanost Vašeho webu a co nejméně chyb :-) Rukám klid ... no kéž by, budu mít zanedlouho dovolenou, tak snad ruce chvilku spočnou, už se těším.
Jirka
úterý 21. říjen 2008
Ahoj doktore,
zdravím do Olomouce, máte báječný web, obdivuji Váš záběr. Je úúúúúžasný :o) Přeji hodně sil a elánu, ať Vám to vydrží. A až budete mít cestu okolo stavte se na kafe :o)))
zdravím do Olomouce, máte báječný web, obdivuji Váš záběr. Je úúúúúžasný :o) Přeji hodně sil a elánu, ať Vám to vydrží. A až budete mít cestu okolo stavte se na kafe :o)))
MUDr. Zbyněk Mlčoch - odpověď:
Díky za přání i za pozvání :-)
Díky za přání i za pozvání :-)
Romana
pondělí 20. říjen 2008
Dobrý den pane doktore
Jste jediný kdo se zabývá třesem rukou, můj přítel má problém kdykoli mu jde o něco zásadního nebo je jen ve větší společnosti lidí začnou se mu velmi třást ruce a to i tak, že má problém odnést byť jen hrnek kávy, najíst se lžicí či cokoli podržet. Tím pádem se pak bojí dát si kávu, najíst se či cokoli kdy má pocit, že mu někdo kouká na ruce, tento problém má už od svých 17 let tudíž 20 roků. Lze tó nějak řešit, dá se udělát nějaké vyšetření nebo co vlastně máme dělat. děkuji Romana
Jste jediný kdo se zabývá třesem rukou, můj přítel má problém kdykoli mu jde o něco zásadního nebo je jen ve větší společnosti lidí začnou se mu velmi třást ruce a to i tak, že má problém odnést byť jen hrnek kávy, najíst se lžicí či cokoli podržet. Tím pádem se pak bojí dát si kávu, najíst se či cokoli kdy má pocit, že mu někdo kouká na ruce, tento problém má už od svých 17 let tudíž 20 roků. Lze tó nějak řešit, dá se udělát nějaké vyšetření nebo co vlastně máme dělat. děkuji Romana
MUDr. Zbyněk Mlčoch - odpověď:
Určitě nejsem jediný. Co popisujete je zřejmě psychogenně podmíněný stres. Ten se dá vyřešit farmakologicky např. anxiolytiky - tj. léky uvolňující od úzkosti. Chápu, že třes rukou může být v určitých situacích diskvalifikující - např. při pohovoru do nového zaměstnání může člověk vypadat jako alkoholik. Ale anxiolytika ovlivňují i normální psychiku (člověk je uvolněnější), takže by to mohlo být ku prospěchu a nebyl rigidní právě při kontaktu s ostatními, když se mu to nehodí. Zvažte. Mezi anxiolytika např. patří Neurol, který má výborné účinky.
Určitě nejsem jediný. Co popisujete je zřejmě psychogenně podmíněný stres. Ten se dá vyřešit farmakologicky např. anxiolytiky - tj. léky uvolňující od úzkosti. Chápu, že třes rukou může být v určitých situacích diskvalifikující - např. při pohovoru do nového zaměstnání může člověk vypadat jako alkoholik. Ale anxiolytika ovlivňují i normální psychiku (člověk je uvolněnější), takže by to mohlo být ku prospěchu a nebyl rigidní právě při kontaktu s ostatními, když se mu to nehodí. Zvažte. Mezi anxiolytika např. patří Neurol, který má výborné účinky.
Ivan
neděle 19. říjen 2008
Zbynku. Mám silne podozrenie, že veľkú časť tzv, psychických poruch spôsobuje neurotoxicita. Ako to vnímaš Ty?
Ivan
neděle 19. říjen 2008
Nazdar doktore Mlčochu. Na fotke vyzeráš celkom sympaticky. Ak by Ti vadilo, že Ti tikám, daj vedieť, budem Ti vykať. Takže čo vlastne chcem. Pred pár dňami som začal s detoxikáciou od ortuti, lebo mám podozrenie na chronickú otravu ňou. Tu je moja stránka: http://derealizacia.wgz.cz/ . zaujímalo by máš názor na súčasné podchytenie neurotoxicity zo životného prostredia, potravín, atď. na súčasný zdravotný stav občanov, aj vzhľadom na psychické problémy. S pozdravom Ivan Vrzala.
MUDr. Zbyněk Mlčoch - odpověď:
Ahoj. Tykání mi nevadí a názor žádný nemám.
Ahoj. Tykání mi nevadí a názor žádný nemám.
Vendula
pátek 17. říjen 2008
Dobrý den,
Vaše stránky jsou opravdu povedené, výborné rady a zajímavosti. Chtěla bych vás poprosit také o malou radu. Nevím, co mám dělat. Mám přítele, jsme spolu skoro rok – teď. Byli jsme spolu i předtím, ale rozešel se se mnou, kvůli tomu, že stále miluje svoji bývalou a mě má jenom rád. (Byli spolu 4 roky, plánovali svatbu apod. Ale ona odešla za jiným.) Jenže po čase toho začal litovat, brečel všude kudy chodil, prosil mě, že zase miluje mě… Tak jsem se po půl roce zase vrátila. Začali jsme spolu i bydlet, všechno v pohodě. Jenže teď je ta bývalka ozvala (po 2 letech!), je sama. Řekl mi to. Prý neví, co má dělat, není si už zase ničím jistý, ale jsme spolu dál. Mě to ale ničí, nechová se ke mně jako dřív, vyloženě na mě kašle.. Rozejít se ale nechce. Bude to zase někdy dobré? Je pravda 4 roky jsem s nikým nebyla a asi si to nedovedu představit… Ale takhle vyvést z míry by ho pár esemesek taky nemělo, že? Asi bych měla odejít. Myslím si, že už mám taky věk na opravdový „normální“ vztah.
Vaše stránky jsou opravdu povedené, výborné rady a zajímavosti. Chtěla bych vás poprosit také o malou radu. Nevím, co mám dělat. Mám přítele, jsme spolu skoro rok – teď. Byli jsme spolu i předtím, ale rozešel se se mnou, kvůli tomu, že stále miluje svoji bývalou a mě má jenom rád. (Byli spolu 4 roky, plánovali svatbu apod. Ale ona odešla za jiným.) Jenže po čase toho začal litovat, brečel všude kudy chodil, prosil mě, že zase miluje mě… Tak jsem se po půl roce zase vrátila. Začali jsme spolu i bydlet, všechno v pohodě. Jenže teď je ta bývalka ozvala (po 2 letech!), je sama. Řekl mi to. Prý neví, co má dělat, není si už zase ničím jistý, ale jsme spolu dál. Mě to ale ničí, nechová se ke mně jako dřív, vyloženě na mě kašle.. Rozejít se ale nechce. Bude to zase někdy dobré? Je pravda 4 roky jsem s nikým nebyla a asi si to nedovedu představit… Ale takhle vyvést z míry by ho pár esemesek taky nemělo, že? Asi bych měla odejít. Myslím si, že už mám taky věk na opravdový „normální“ vztah.
MUDr. Zbyněk Mlčoch - odpověď:
Myslím si, že Váš přítel přesně neví co vlastně chce a dělá mu problém se rozhodnout. Asi Vy ani jeho bývalá přítelkyně nebudete akceptovat vztah "jen napůl" a on se bude muset definitivně a jednoznačně vyjádřit (na tom trvejte). A to nejlépe bez zbytečných odkladů, protože je tento stav nejistoty pro Vás stresující a vztahu jako takovému to zajisté také neprospívá. Nevím, jaký je Váš věk, takže se k poslední větě nemůžu vyjádřit. Stejně tak nelze odpovědět, jestli to jednou bude dobré. Bohužel nejsem vědma, takže do budoucnosti nevidím. Z mého pohledu je ale vztah neperspektivní a nestabilní, protože pokud ho takhle dokáže rozhodit jedna SMSka, jak byste to řešili, když byste měli třeba děti??? To už by nebyla taková sranda. Takže zvažujte.
Myslím si, že Váš přítel přesně neví co vlastně chce a dělá mu problém se rozhodnout. Asi Vy ani jeho bývalá přítelkyně nebudete akceptovat vztah "jen napůl" a on se bude muset definitivně a jednoznačně vyjádřit (na tom trvejte). A to nejlépe bez zbytečných odkladů, protože je tento stav nejistoty pro Vás stresující a vztahu jako takovému to zajisté také neprospívá. Nevím, jaký je Váš věk, takže se k poslední větě nemůžu vyjádřit. Stejně tak nelze odpovědět, jestli to jednou bude dobré. Bohužel nejsem vědma, takže do budoucnosti nevidím. Z mého pohledu je ale vztah neperspektivní a nestabilní, protože pokud ho takhle dokáže rozhodit jedna SMSka, jak byste to řešili, když byste měli třeba děti??? To už by nebyla taková sranda. Takže zvažujte.
Eliška
středa 15. říjen 2008
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
POKUD BY NA INTERNETU NEBYLY JINÉ STRÁNKY, NEŽ VAŠE - BUDU NAPROSTO SPOKOJENA! NEMÁ TO CHYBU - JSTE NEJLEPŠÍ
MUDr. Zbyněk Mlčoch - odpověď:
Děkuji, ale přeháníte :-)
Děkuji, ale přeháníte :-)
1205 záznamy v návštěvní knize
Hezký den přeji.
O této otázce jsem v minulosti četl v jedné knize. Manželé před rozvodem mají oba právo užívat věci, tzn. mohou věci převážet a brát. Bohužel tady platí pravidlo, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. Právo na vlastnictví věcí budete nárokovat samozřejmě u soudu. Rozhodně rada nad zlato: SCHOVÁVAT PARAGONY, případně fotografie věcí. Bylo by pak složité chtít třeba hifi-věž, u které by nebylo jasné, zda jste ji vůbec vlastnili, protože by to manžel popíral a Vy neměla žádný doklad.
No držím palce a mějte pevné nervy - u sporného rozvodu je to vždy tahanice buď o peníze, majetek nebo o děti (to asi není váš případ).