Návrh na vydání platebního rozkazu
vzor

Okresní soud v ..............

......................

(adresa soudu dostupná na www.justice.cz)

Žalobce:        Jan Kos, narozen ............, bytem Beroun, Slezská 14

Žalovaný:       Petr Nový, narozen .............., bytem Louny, Krátká 6

o 4600 Kč s příslušenstvím

Dvojmo

Přílohy: dle textu

Žalovanému jsem dne 20. 12. 1999 prodal elektrickou vrtačku zn. Bosch s přídavným zařízením za 5000 Kč. Při koupi mi předal 400 Kč s tím, že zbytek mi zaplatí do konce ledna 2000. O tom mi vydal písemné potvrzení, které k důkazu přikládám.

Důkaz: písemné potvrzení žalovaného ze dne 20.12.1999

Dosud mi žalovaný dlužnou částku nezaplatil a když jsem ho upomenul, řekl mi, že teď nemá peníze.

Důkaz: upomínky o zaplacení včetně podacích lístků ze dne 15.1. 2000

Navrhuji proto, aby soud vydal platební rozkaz, podle kterého je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 4600 Kč s 11% úrokem z prodlení od 1. 2. 2000 do zaplacení a náklady řízení, to vše do 15 dnů od doručení platebního rozkazu.

V ................ 26. ledna 2001

Jan Kos

Místně příslušný je obecný soud žalovaného (§ 84 a násl. o. s. ř.). tedy okresní soud podle místa bydliště žalovaného. Krajský soud je příslušný v případech sporů mezi podnikateli týkající se sporů nad 100 000 Kč (§ 9 odst.3 písmeno r) bod 6. o.s.ř.).

Za návrh na zahájení řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 1000Kč; jde-li o částku vyšší, poplatek činí 5 % z této částky (z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích)

Podle nař. vlády č. 142/1994 Sb. výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení.

Máte-li elektronický podpis je možné podat formulářový elektronický platební rozkaz, jehož formulář je dostupný na stránkách www.justice.cz. Soudní poplatky v případě elektronického platebního rozkazu do částky 20.000 Kč včetně 800 Kč, v částce nad 20.000 Kč činí soudní poplatek 4%. Maximální výše peněnžitého plnění, kterou lze elektronickým platebním rozkazem nárokovat je částka ve výši 1 000 000 Kč.

Vydání platebního rozkazu lze navrhnout, uplatňuje-li žalobce právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutkových tvrzení v žalobě. Soud může platební rozkaz vydat i bez výslovné žádosti žalobce (v tom smyslu, že žalobce podá žalobu na plnění. Platební rozkaz nelze vydat, jestliže ve věci má jednat a rozhodovat senát nebo není-li znám pobyt žalovaného, nebo jestliže by platební rozkaz měl být doručen žalovanému do ciziny. Podá-li žalovaný, příp. jeden ze žalovaných, včas odpor, ruší se tím celý platební rozkaz a soud bude ve věci jednat. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku.

Evropským platebním rozkazem lze žalovat i peněžní plnění žalovaného, který žije v zahraničí. Jde o podání učiněné na formuláři. Do českého právního řádu byl tento institut zaveden na základě nařízení o evropském platebním rozkazu. Formuář je dostupný na stránkách: http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/epo_filling_cs.htm.

Kdy je tento vzor vhodný?

Soudní řízení ve sporných věcech se zahajuje podáním k soudu, které se nazývá žalobou. Je krokem, který zpravidla následuje poté, co mimosoudní řešení sporu mezi spotřebitelem a dodavatelem nebylo úspěšné.
Zvláštním druhem žaloby je návrh na vydání platebního rozkazu. Platební rozkaz je rozhodnutí soudu, který může být vydán jen v případě, kdy žalobce nárokuje zaplacení peněžité částky, a právo na její zaplacení vyplývá již z žalobcem uvedených skutečností. Pro platební rozkaz je charakteristické, že k jeho vydání dojde bez nařízení soudního jednání, bez vyjádření druhé strany a, aniž by se soud musel podrobněji zabývat skutečnou oprávněností nároku žalobce, a to v horizontu dní až týdnů od doručení návrhu na jeho vydání k soudu. Procesní obranou žalovaného proti již vydanému a řádně doručenému platebnímu rozkazu (do jeho vlastních rukou) je odpor, jehož doručením soudu v zákonné lhůtě (15 dnů od doručení platebního rozkazu) se platební rozkaz ruší a soudní řízení dále směřuje k vydání klasického rozsudku (viz vzor Odpor proti platebnímu rozkazu). Pokud žalovaný i přes doručení platebního rozkazu této obrany nevyužije, má platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku a žalobce tak získává vykonatelné rozhodnutí (exekuční titul), který může použít pro návrh na nařízení exekuce v případě, kdy žalovaný žalovanou částku dobrovolně nezaplatí.

Jak tento vzor využít?

Návrh na vydání platebního rozkazu podává žalobce k příslušnému soudu, tj. zpravidla k okresnímu soudu (v Praze k příslušnému obvodnímu soudu, v Brně k Městskému soudu), v němž se nachází místo podnikání obchodníka (žalovaného), je-li fyzickou osobou, či sídlo, je-li právnickou osobou. Návrh se zasílá písemně ve dvojím vyhotovení do podatelny soudu. Nezbytnou podmínkou řízení je zaplacení soudního poplatku, a to zpravidla vylepením kolku na jeden stejnopis návrhu v minimální hodnotě 1000Kč (u žalované částky nad 20 000,- Kč činí soudní poplatek 5% z žalované částky). Je-li žalobce držitelem zaručeného elektronického podpisu, může žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) poslat prostřednictvím internetových stránek www.justice.cz. V takovém případě platí soudní poplatek v poloviční výši. Pokud soudní poplatek nebude při podání žaloby uhrazen, soud žalobce k jeho zaplacení vyzve a stanoví mu k tomu lhůtu.
Náležitostmi žaloby jsou v obecné rovině označení soudu, kterému je podání určeno, označení žalobce a žalovaného (jméno, příjmení, bydliště, u obchodníka místo podnikání či sídlo nejlépe s uvedením identifikačního čísla podnikatele), které věci se podání týká, vylíčení všech rozhodujících skutečností, čeho se žalobce domáhá, to vše spolu s označením a připojením listinných důkazů, kterých se žalobce dovolává. Samozřejmostí je dále datum a podpis žalobce.

Upozornění

Soudní řízení je vždy spojeno s určitou mírou rizika, ať již ohledně výsledku sporu nebo vzniku souvisejících nákladů řízení, ať již na straně žalobce či žalovaného (tím spíše, jsou-li zastoupeni advokáty), k jejichž náhradě je rozhodnutím soudu zpravidla povinována strana, která ve sporu nebyla úspěšná. Přestože soud má vůči účastníkům řízení poučovací povinnost o jejich procesních právech, je třeba speciálních znalostí právních předpisů, které zajistí, že se účastník řízení ve zdánlivě snadném sporu nepřipraví o úspěch ve věci např. vinou procesního pochybení.
Proto bude pro většinu spotřebitelů tento vzor spíše ilustrativním návodem, který by ve svém vlastním zájmu neměli využít bez konzultace s právním zástupcem!

Související dokumenty

• Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., (§ 57 a násl.)
• Občanský soudní řád, č. 99/1963 Sb., (§ 172 a násl.)
• Zákon o soudních poplatcích, č. 549/1991 Sb.
• Vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby odměny za zastupování účastníků advokátem v občanském soudní řízení

Obecná doporučení

Před využitím tohoto vzoru je nutné si ověřit zejména podle výše uvedených podmínek, zda je vzor vhodný pro konkrétní situaci a konzultovat věc s právním zástupcem. Text vzoru je potřeba upravit podle skutečného případu. Výsledný text je nutné vždy vlastnoručně podepsat. Doporučujeme ho vytisknout ve třech kopiích – dvě pro soud a třetí pro vlastní potřebu.
Návrh je žádoucí zasílat doporučeně. V případě osobního předání na podatelně soudu si nechat na stejnopisu žaloby pro vlastní potřebu vyznačit převzetí. V případě přikládání různých dokladů k návrhu, je doporučujeme zasílat v kopii (v případě nutnosti ověřené) a originál si ponechat. Názvy příloh, včetně jejich dat (jsou-li datované), doporučujeme v dopisu uvést.
Tento vzor nemůže nahradit odbornou právní konzultaci. Není-li si spotřebitel jist ohledně svých práv a rizik při jejich prosazování, doporučujeme, aby oslovil advokáta.