Návrh na zvýšení alimentů (výživného) - vzor (formulář, tiskopis) ke stažení zdarma online

Vzor je opraven dle nového občanského zákoníku 2014
___

NÁVRH NA ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO PRO NEZLETILÉ DÍTĚ

Okresnímu soudu v
(přesná adresa dostupná na stránkách www.justice.cz)

Ke sp. zn: ..................

Matka:     ................nar. .................. bytem ..........................

Otec:    ................nar. .................. bytem ..........................

Nezletilý:    ................nar. .................. bytem ..........................

návrh matky na zahájení řízení o zvýšení výživného pro
nezl.  ..................... , nar. ................, bytem .....................

Přílohy: dle textu

 
I.

Výživné pro nezletilého ........... bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu v ................ ze dne ................., č.j. .............-...., na základě něhož byl nezletilý ............... svěřen do péče matky a otci bylo uloženo přispívat na jeho výživu částkou ......... Kč měsíčně.

Důkaz : výslech účastníků
             spis Okresního soudu v ............... ze dne ..............,  č.j. ................. 

           
II.

Výživné ve výši ............ Kč, které bylo otci stanoveno před ....... lety, bylo stanovené v době, kdy nezletilý navštěvoval základní školu a měl běžné zájmy odpovídající jeho tehdejšímu věku. Nezletilý v současné době studuje na prestižním soukromém jazykovém gymnáziu, na kterém je stanoveno školné ve výši ............ ročně. Ve škole patří mezi nejlepší studenty. Tento rok se umístil na 2. místě celorepublikové soutěže. Syna studium velice baví, ale bohužel náklady na studium a pomůcky jsou velmi vysoké. Vzhledem k výuce je třeba kupovat drahé učební pomůcky a literaturu. Stejně tak mimoškolní aktivity nezletilého se značně rozrostly. Pravidelně se věnuje .............., dále ............ a rekreačně se věnuje .........

Důkaz : výslech účastníků
             potvrzení o výši školném
            daňové doklady za pomůcky
            daňové doklady za mimoškolní aktivity    

III.

V současné době pracuji jako ........... s průměrným měsíčním výdělkem .......,- Kč. S nezletilým .............. žiji sama ve společné domácnosti a sama hradím veškeré náklady. Žádnou jinou vyživovací povinnost nemám. Přesná výše příjmů otce nezletilého mi není známa, ovšem je nepochybně vyšší, než byla v době, kdy bylo výživné určeno. Soudím tak z toho, že podniká a v poslední době se mu dle sdělení syna začalo dařit. Za poslední rok si pořídil nové auto, dům a letos jel na třítýdenní zahraniční dovolenou. Jinou vyživovací povinnost než k nezletilému nemá. Na zvýšení výživného pro nezletilého .............. se odmítl dohodnout.

Důkaz : výslech účastníků
             potvrzení o příjmech matky
             daňové přiznání otce – nechť si vyžádá soud

III.

Vzhledem ke změně poměrů na straně nezletilého i jeho rodičů a vzhledem k bezúspěšnému pokusu se s otcem nezletilého ............ na zvýšení výživného dohodnout, navrhuji, aby soud vynesl tento

r o z s u d e k

Rozsudek Okresního soudu v ........ ze dne ................, č.j. ............  kterým byla otci stanovena vyživovací povinnost k nezletilému ................... (jméno, příjmení), nar. ....... ve výši ...........Kč měsíčně se mění tak, že toto výživné se zvyšuje na částku ....... Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky, a to s účinností od .........

Nedoplatek na zvýšeném výživném za dobu od ................ do ............ ve výši ............. Kč je otec povinen uhradit k rukám matky do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
 

V ................dne ..........

..................................
           matka

Poznámky k návrhu:

Návrh se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, který vede spis péče o nezletilého. Změní-li se poměry, může soud změnit rozsudek o výchově a výživě nezletilých dětí i bez návrhu. Změna výživného je přípustná od doby, kdy se podstatně a trvale změnily poměry, z nichž vycházelo předchozí rozhodnutí. Soud není vázán návrhem ohledně požadované částky ani ohledně doby, od které má být výživné změněno.

Řízení ve věcech vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí je osvobozeno od soudních poplatků.

Ochrana nezletilého dítěte
Rodinné právo a v něm i výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství je upraven v části druhé v ustanoveních § 655 až § 975 nového občanského zákoníku. Rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní ochrany. Jde o zásadu, která je zakotvena v ust. § 3 odst. 2 písm. b) NOZ.
 
Rodičovskou odpovědnost lze definovat jako souhrn povinností a práv rodičů k nezletilým dětem. NOZ umístil v tomto vymezení povinnosti před práva záměrně, aby zdůraznil jejich význam ve vztahu k dítěti. Do rodičovské odpovědnosti zákon nezačlenil vyživovací povinnost ani právo na výživné, neboť tyto instituty resp. jejich trvání není závislé na nabytí zletilosti nebo svéprávnosti dítěte.  
 
Rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům ve stejném rozsahu, nebyl-li některý z nich této odpovědnosti zbaven. Rodičovské odpovědnosti se nelze vzdát. Je-li rodič zbaven nebo omezen v rodičovské odpovědnosti, neznamená to, že by došlo k zániku jeho vyživovací povinnosti k dítěti.

Vyživovací povinnost rodičů
 
Oba rodiče, jsou-li známi a naživu, mají vyživovací povinnost bez ohledu na to, zda je rodičovská zodpovědnost omezena nebo ne.

Vyživovací povinnost mají sice oba rodiče, ale každý vyživuje dítě podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Přihlíží se též k tomu, kdo a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Soud zkoumá i skutečnost, zda se některý z rodičů nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

Majetkové poměry rodičů se určují zvlášť. Je-li více dětí, určuje se výživné pro každé dítě zvlášť.

Pokud neprokáže osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, uplatní se nevyvratitelná domněnka, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu (§ 916 NOZ).

NOZ dává soudu možnost, rozhoduje-li o výživě nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, stanovit za odůvodněné potřeby dítěte i tvorbu úspor. Poskytnuté výživné představující úspory pro dítě pak přechází do vlastnictví dítěte a při jeho správě se postupuje podle obecných pravidel o jmění dítěte.
 
Vyživovací povinnost zaniká dnem, kdy je dítě schopno se samo živit, uzavřením manželství dítěte, zrušením osvojení, popřením otcovství.
 
Pokud rodič neplní dobrovolně, musí rozhodnout soud. Za nezletilé dítě podá návrh na zahájení řízení rodič, případně zahájí řízení soud i bez návrhu. Zletilé dítě podá návrh na zahájení řízeno samo. Soud v rozhodnutí určí který den, je rozhodný pro začátek plnit vyživovací povinnosti. U dětí, je to den, kdy rodič přestal svou vyživovací povinnost plnit a výživné lze přiznat až 3 roky zpětně od tohoto dne. NOZ dává možnost přiznat výživné zpětně i zletilým dětem.  
 
Soud může rozhodnout jak o vyživovací povinnosti za dobu minulou, děje se tak uložením povinnosti zaplatit součet dlužných plnění (například otec dítěte již před zahájením řízení u soudu 6 měsíců neplatil výživné ve výši 3000 Kč), v takovém případě lze žádat, aby byla částka 18.000 Kč uhrazena do 30 dní od právní moci rozsudku. Pokud jde o stanovení povinnosti platit výživné do budoucna, realizuje se vyživovací povinnost obvykle v měsíčních splátkách a v termínech určených soudem.