Práce v noci může člověku způsobit zhoubné bujení, tvrdí zpráva, publikovaná v prestižním lékařském časopise The Lancet. Pod zprávu se podepsalo 44 vědců z 10 zemí světa, které výzkumným úkolem pověřila WHO (Světová zdravotnická organizace) a IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny).

směnný provoz statistika noční směna

Rakovina bují v noci

Experti už dříve tvrdili, že mezi rakovinou a prací v noci existuje určitá spojitost. Pro tento závěr hovořil například vyšší počet rakoviny prsu u zdravotních sester, které slouží noční směny, nebo rakoviny prostaty u dálkových pilotů.

Hledání důkazu

Tyto pozorovací studie však neprokázaly jasně příčinu a následek. K riziku vzniku rakoviny totiž přispívají mnohé další vlivy, od genetických po enviromentální.

Autoři nejnovějšího výzkumu se proto zaměřili na studie, při nichž byla pokusná zvířata vystavena v noci světlu. Tak se narušily jejich tzv. tělesné hodiny - například srdeční tep, vylučování inzulinu a podobně.

Tyto studie přinesly dostatečný důkaz souvislosti mezi narušením rytmu srdečního tepu a zboubným bujením.

Vědci z toho vyvozují, že práce na směny, které zahrnuje narušení srdečního rytmu, vedou u lidí ke vzniku rakoviny. Noční práce (a ponocování vůbec) totiž způsobuje produkci hormonu melatoninu, látky, která je zodpovědná za řízení denního rytmu organismu.

A zase ten melatonin

Melatonin, zvaný rovněž hormon temnot, umí za normálních okolností blokovat růst nádorů. Tělo jej produkuje právě v noci. Pokud je člověk v době, kdy má podle svých biologických hodin spát, vystaven světlu - přírodnímu například během letu v letadle, ale i umělému - zastaví se jeho vylučování.

Lidé na nočních směnách tak mohou mít nižší úroveň tohoto hormonu. Faktorem může být i nedostatek spánku, který oslabuje imunitu organismu, a tedy i schopnost bojovat s potenciálně rakovinnými buňkami.


Nižší hladina melatoninu pak může zvýšit pravděpodobnost mutací DNA, což způsobuje nádorové bujení. Snížení hladiny melatoninu přináší také předčasnou pubertu.

Změna rytmu může mít i další důsledky. Když tělo musí dělat určité věci v netypickou dobu – třeba produkovat inzulín kvůli jídlu v noci – může to vyvolat řetězovou reakci fyziologických „chyb“. 

Související odkaz

• O melatoninu více zde