Proč se každoročně opakují virové infekce? Proč nás imunitní systém nebrání proti další chřipkové infekci, když jsme ji prodělali loni? To jsou otázky, které nás napadnou v období, kdy začíná chladnější část roku. O chřipce mluvíme tehdy, je-li onemocnění vyvolané virem chřipky. Původcem onemocnění mohou být také rhinoviry a pak se jedná o takzvané běžné nachlazení, které se projevuje hlavně u malých dětí.

Virus chřipky má, na rozdíl od jiných virů, například hepatitidy, velkou schopnost se proměňovat - mutovat. Mutace jsou změny (ve virové genetické informaci - RNA, tedy ribonukleové kyselině), které mají za následek změnu povrchu viru. Proti nové variantě viruje většinou naše imunita, kterou jsme získali při předchozích onemocněních chřipkou, neúčinná. Jednotlivé nově vzniklé varianty viru jsou rozdílně nakažlivé a mohou mít i odlišné stupně obtíží a různý počet závažných komplikací. Nákazy probíhají ve formě epidemií.

V minulém století proběhlo několik epidemií, které byly v některých případech komplikovány závažným průběhem onemocnění. V roce

• 1918 to byla španělská chřipka, v roce
• 1957 asijská chřipka a v roce
• 1968 hongkongská chřipka. Ke konci roku
• 2008 se v Mexiku v městečku La Gloria se 3 tisíci obyvateli vyskytla epidemie, která měla za následek onemocnění 60 % místních obyvatel. Nový typ viru se začal rychle šířit do okolních států. V dubnu 2009 byl charakterizován vir, který je původcem tohoto onemocnění. Jedná se o variantu viru A(H1N1). Písmena H a N jsou zkratkou z názvu povrchových bílkovin hemaglutininu a neuramidinázy. Šlo o mexickou chřipku.

Průběh nového chřipkového onemocnění, které dostalo označení mexická chřipka, byl podobný každoroční sezónní chřipce. Projevoval se teplotou nad 38 °C Celsia, zimnicí, dýchacími potížemi (kašel, dušnost), bolestmi těla (zejména svalů a kloubů), bolestí hlavy či únavou. Oproti běžnému průběhu sezónní chřipky byly u mexické chřipky častější akutní plicní komplikace. U lidí, kteří na ni zemřeli, bylo nejčastější příčinou úmrtí těžké poškození plic.

Proč se nakazí jen někteří lidé a proč u některých infikovaných jedinců dochází k úmrtí? Náš imunitní systém má několik mechanismů jak zabránit vstupu viru do těla a následnému šíření infekce. Používá k tomu protilátky, teré brání šíření viru a jeho vstupu do buněk. V případě, že jsou buňky napadeny, je k likvidaci infekce  používána buněčná imunita Schopnost obrany proti patogenům je značně individuální. Bývá to dáno jednak dědičností, ale také tím, zda je náš imunitní systém ve chvíli, kdy se setká s infekcí, v dobré kondici. Virus chřipky se šíří kapénkovou infekcí a vir je také možno přenést na sliznice úst a nosu kontaminovanou rukou.

Lidé, u kterých došlo ke kontaktu s virem, však nemusí onemocnět. To, zda po setkaní s virem onemocníme, nebo ne,je dáno tím, jak výkonný je v té době náš imunitní systém. Ten není stále stejně pohotový. Je známo, že na funkci imunitního systému má vliv střídání ročních období; v kritickém zimním období je imunita snížena vlivem chladu a délky dne. Negativně na ni působí také stres, především dlouhodobý.

Pro prevenci onemocnění se využívá očkování, které pomáhá vytvořit protilátky proti nové skladbě povrchových znaků viru. Základní možností prevence vůbec je posílení imunitního systému.

Prevence chřipky posílením imunity - tipy, rady

K posílení imunity se doporučuje dostatek spánku a dobrá fyzická kondice (pohyb 30-60 minut denně). Dostupnou fyzickou aktivitouje chůze,jako optimmn se uvádí 10 tisíc kroku za den.

Pro prevenci chřipky se snažte zlepšit funkci svého imunitního systému dobrou životosprávou a správným složením stravy. Budete mít větší šanci,
že neonemocníte. I v případě, že k onemocnění dojde, bude jeho průběh méně závažný. Jak na to?

Strava posilující imunitu organismu

Důležité je zamyslet se nad stravou. V zimních měsících je zvláště třeba dbát na výživu. Mimo nezbytného přívodu základních živin (cukrty, tuky bílkoviny) je také nutný dostatečný přísun vitamínů. Pro správnou funkci imunity jsou doporučovány především vitamíny B₆, C, D, E. Nezbytné jsou i minerální látky (stopové prvky). Lékařské studie prokázaly, že pro imunitu je třeba dostatečný přívod především zinku a selenu, ale také železo a měď. Zdrojem jednotlivých složek jsou například následujícíc doporučované potraviny:

Houby - betaglukan, selen.
Losos - vitamín D.
Čaj, hlavně zelený čaj - thein a katechniny.
Jogurt - bílkoviny a probiotické bakterie (kultury).
Tmavá čokoláda  - kakao v čokoládě chrání před virovou infekcí obecně.
Ústřice a ryby - zinek.
Mandle - snižjí riziko respirační (dýchací) infekce, obsahují vitamín E.
Jahody a ovoce - zdroj vitamínu C.
Česnek - zdroj řady vitamínů a minerálů, významné antibakteriální  a antivirové účinky. Česnek snižuje riziko onemocnění chřipkou a v případě onemocnění zkrátí trvání a zlepší průběh onemocnění.