Nová témata diskuze

Nacházíte se: Zbynekmlcoch.cz Texty Zdraví, životní styl Alergie u dětí - vliv kojení, věku, užívání antihistaminik, komplikace alergií a léčby

Sponzorované odkazy:

  • Luštitelské časopisy

Slovník - hledej:

lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český

Předpověď počasí

Počasí dnes Počasí zítra Počasí pozítří
Další dny...

Vyzkoušejte:

SMS ZDARMA

T-mobile
Telefonica O2

Počet stránek v systému

7307
Alergie u dětí - vliv kojení, věku, užívání antihistaminik, komplikace alergií a léčby Email
Čtvrtek, 08. září 2016 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 1227x

alergie-u-deti-vliv-kojeni-veku-uzivani-antihistaminik-komplikace-alergii-a-lecbyZpravidla všichni víme, že alergie znamená nepřiměřenou reakci imunitního systému na běžné, jinak neškodné látky v okolním prostředí. Proč ale vaše dítě reaguje právě na sezamové semínko, žitný chléb či arašídy, proč si nemůže pohladit kočičku? Pravděpodobnost, že si s sebou ponese toto onemocnění životem (byť se ještě neprojevilo), se zvyšuje, pokud již alergií někdo v rodině trpí.

___

___

Podíváme-li se na „zástupy“ alergiků kolem, určitě nám nedá spát otázka: Jak jsme se do této situace vůbec dostali a jak z ní ven? Člověk má pocit, že jiné než alergické dítě již v dnešní době ani není. Je to zdání nebo pravdivá realita?

Přeplněné čekárny ordinací alergologů a imunologií hovoří jasnou řečí: Alergiků stále přibývá a bohužel věková laťka pacientů začíná poměrně nízko – výjimkou není alergická reakce či plně vyvinuté astma u kojenců a malých dětí. Proč tomu tak je?

Ano, alergií trpí stále více lidí, přibývá mezi nimi dětí i dospělých, dokonce roste počet alergiků také mezi zvířátky. Proč tomu tak je, stále není jasné, důvodů je mnoho. Změny v životním prostředí (znečištění, globální oteplování), změny životního stylu (migrace a nedostatečná adaptace na nové prostředí - jiná klimatická pásma a časové posuny), stále více času trávíme v budovách, naše strava ztratila přírodní logiku (naprosto nerespektuje skladbu potravin v závislosti na ročním období, lokální dostupnosti a kvantitě, o kvalitě nemluvě...).

Zásadně se také změnila lékařská péče – přestal fungovat „přírodní výběr“ díky antibiotikům a očkovacím látkám, tím pádem geometrickou řadou roste počet dětí s vadnou imunitou s každou novou generací.

Některé léky jsou dokonce přímým generátorem alergie. Téměř každý v současné generaci měl alergickou reakci na antibiotika, ti starší si mohou přečíst příbalový leták od některého z léků na tlak, cholesterol, klouby - v každém je zmíněno riziko alergie.

 

Přispívá k větší odolnosti nebo naopak zvýšené citlivosti dětí, zda matka kojí, či nekojí... ?

Mateřské mléko a kojení jsou nejen o výživě a sociální vazbě, ale jak správně naznačujete, mají i význam pro formování imunitního systému kojence. Mateřské mléko obsahuje velké množství imunomodulačních látek, které nemají jen pasivní účinek, jak se donedávna myslelo. Rada těchto látek zprostředkovává komunikaci mezi zkušeným imunitním systémem matky a naivní imunitou dítěte. Imunitní systém dítěte je tak s určitým předstihem formován a adaptován na prostředí, ve kterém s matkou žije. Je otázkou, nakolik jsou dnešní matky zdravé a dokáží tak optimálně ladit imunitu kojence - přibývá dětí, které mají při kojení naopak zdravotní problémy, a jsou proto odkázané na uměle vyrobené náhrady (které samozřejmě nadstandardně splní kritéria výživové kvality a částečně i pasivní imunizace). V tomto případě ovšem méně znamená více...

 

Říká se, že někteří ze svých alergií „vyrostou“ - co je na tom pravdy a čemu to lze přičítat? Jak si vysvětlit, pokud nikdo z rodiny alergikem není (tedy není tam genetická zátěž), ale dítě alergické je?

Imunitní systém dítěte se formuje v těhotenství (po narození se u dětí ukáže obecná kvalita imunity) a několik následujících let. Děti, které mají významně sníženou imunitu, jsou často nemocné a závislé na opakovaném užívání antibiotik (například IgA deficit, trvalý nebo přechodný: jedná se o sníženou přítomnost protilátky - imunoglobulinu A - na slizničním povrchu). Jejich imunitní systém je i více náchylný k alergiím. Pak existuje velká skupina dětí, které nejsou tak často závislé na antibiotikách, přesto alergiemi trpí. U těchto dětí v ordinaci hovořím o popleteném imunitním systému, reagujícím na věci v našem okolí, na něž reagovat nemá. Je zde patrné zrání imunitního systému: nejčastějším alergickým projevem krátce po narození bývá ekzém (seboroický a/nebo atopický), nejčastějším alergenem bílkovina kravského mléka, vaječný bílek a lepek. Tento stav trvá do 2 až 4 let; mezi druhým a čtvrtým rokem ustupují ekzémové projevy a začínají slizniční alergie typu alergické rýmy, zánětu spojivek a astmatu, mizí potravinové alergie a nastupují takzvané vzdušné alergeny jako pyly, roztoči, srst zvířat nebo plísně.

Konstituce imunitního systému je dána geneticky. Myslím však, že jasných, geneticky podmíněných vad předurčujících novorozence k alergii není mnoho. Proto se domnívám, že nejdůležitějším faktorem v pozadí nárůstu alergii u lidské populace je špatné formování naivního imunitního systému dítěte. Tímto je možné vysvětlit přítomnost alergie u dítěte v rodině nealergiků.

 

Pokud je dítě alergické na pyly, je pravděpodobné, že takto bude reagovat i na luční med (či jiné druhy medu), propolis nebo mateří kasičku?

Med skutečně obsahuje zmíněná pylová zrna, proto alergik může na med či produkty z medu reagovat alergicky. Podle typu pylové alergie (pyl travin, pyl pelyňku a podobně) je určitá selekce u medu možná. Opačně je ovšem možné použít med i k léčbě alergie. Tak jako se u lékaře-alergologa podávají vakcíny z pylů, které způsobily alergii, aby se navodila tolerance, lze obdobně místo vakcíny použít med jako zdroj pylového alergenu. Moc to ale nedoporučuji, koncentrace i složení pylů se v medu přirozeně liší, nelze tak dosáhnout kontrolovaného dávkování alergenu, jako je tomu u průmyslově vyráběných léků či vakcín.

 

Jde zpravidla ruku v ruce u dítěte-alergika též recidivující respirační onemocnění, nebo zde nutně nemusí být souvislost? Jak například rodiče rozliší, zda jde o sennou (alergickou) rýmu, či prosté nachlazení?

Alergie a infekce k sobě bohužel patří. Jednak samotná alergie je „popletený“ imunitní systém, tedy i nezorganizované náchylný k infekci. Z druhé strany alergie způsobují podráždění sliznic, tím narušují přirozenou barieru (obranu) a opět vzniká náchylnost k infekcím. Alergický terén se samozřejmě infekce následně i hůře zbavuje, proto četné infekce chronizují. A chronický zánět sliznic nebo pokožky je přecitlivělý, tedy vnímavější k alergenům. Vzniká tak „začarovaný kruh“ ... Rozdíl mezi infekcí a alergií lze určit například z ročního období (,,nachlazení“ každý březen). Nejjednodušší je zkusit léky na alergii, takzvaná antihistaminika - dle efektu do 6 hodin se odkryje podíl alergické složky.

 

Můžete prosím dát rodičům radu jak „přežít“ jaro s alergickým dítětem v pohodě a bez výrazných problémů?

Nebýt pasivním rodičem, vybrat si správného lékaře a s ním dobře spolupracovat. Je třeba eliminovat alergeny ze svého prostředí, které eliminovat lze, předvídat začátek alergické sezóny a včas nasadit „bezpečná“ antihistaminika. Tím předejdeme akutnímu zhoršení při nástupu pylového období a máme tak stav dítěte i v průběhu „nebezpečné“ sezóny pod kontrolou.

 

Lze volně prodejná antihistaminika užívat dlouhodobě i bez porady s lékařem? Jaká omezení platí pro děti?

Ne, ani volně prodejná antihistaminika není vhodné užívat dlouhodobě bez porady s lékařem. Slouží jako první pomoc při alergických potížích a i z toho důvodu jsou volně prodejná pouze malá balení. Pacientovi, který netrpí alergií a při konzultaci s lékárníkem dojde k závěru, že jeho problémy mohou být jedním z projevů alergie, pak lékárník většinou doporučí právě volně prodejné antihistaminikum. Pokud potíže neustoupí u dospělých do týdne a u dětí do tří dnů, je vhodné léčbu konzultovat v lékárně či navštívit lékaře. Dlouhodobé podání by měl vždy doporučit lékař, který může na základě speciálních vyšetření identifikovat příčinu alergické reakce a tu pak léčit pomocí individuálně připravených sublingválních kapek, tablet či podkožních injekcí.

 

Je mezi volně prodejnými přípravky rozdíl v intenzitě jejich tlumicích účinků na organismus? Je možné je užít i před řízením vozidel?

Ano, rozdíly zde jsou: 1. generace anfihistaminik má výrazně tlumivé účinky, zatímco u 2. a 3. generace je sedativní účinek potlačen. Jeho riziko ale přetrvává a v reakci pacientů na lék jsou individuální rozdíly. Pacienta v lékárně upozorníme na možnost tlumicího účinku léku a nevhodné kombinace s dalšími tlumivými přípravky (jako jsou léky na spaní či alkohol). V případě, že i antihistaminika 2. a 3. generace působí na pacienta sedativně, je vhodné užívat tabletu na noc. Ve většině případů při užívání antihistaminik 2. a 3. generace je možné řídit vozidlo, každý takový pacient by si ovšem měl nejprve zjistit svou individuální reakci na lék, případně tabletku užít na noc.

 
Share on Myspace
Chci se zeptat, diskutovat...
Dům bylinek
CHORVATSKO - dovolená za neuvěřitelné ceny
--------------------------------------- BIOPOTRAVINY ESHOP
---------------------------------------
Přidat odkaz
Bezplatná právní poradna

Psychotesty online

Alkoholik

Kuřákova plíce

Moje starosti

Příznaky a projevy nemocí

Bylinky pro všechny