První třešně se sklízejí už koncem května, ale tím hlavním měsícem, kdy červenají oblíbené srdcovky a chrupky je červen. Třešně (podobně jako další dužnaté ovoce) obsahují až 80% vody, dále vitaminy A, B i C, draslík, železo, měď, vápník, hořčík a fosfor. Třešně jsou také zásobárnou kyseliny listové, která kladně ovlivňuje naši psychiku. Dále obsahují antokyany, které chrání cévy a srdce.

__

__

KDY A JAK SBÍRAT TŘEŠNĚ

Třešně doporučujeme sklízet ráno nebo navečer v den, kdy není příliš jasno. Snažíme se je trhat vždy i se stopkou, aby nám „nevytekly". Plody i nepatrně zasažené hnilobou nebo nakousané od červů necháme na stromě špačkům. Třešně myjeme i se stopkami. Abychom z nich vyplavili možné červy, dáme třešně do kbelíku, zalijeme vodou a přidáme trochu octa. Plody, které vyplavou na povrch hladiny zahodíme, protože jsou špatné. Jak třešně vytahujeme z vody, zbavujeme je stopek a necháme na sítu okapat.

A CO STROMY?

Na rozdíl od jádrovin třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování. Tvarujeme je proto jen v nejnutnější míře, nejlépe hned po sběru ovoce. Odstraňujeme konkurenční výhony, zakracujeme kosterní větve do jedné roviny, vystříháváme přebytečné výhony a v době vegetace letorosty zahušťující korunu.
Správně zapěstovaná koruna má mít tři až čtyři základní větve a terminál, který může být v pozdějších letech sesazen na některou vhodnou postranní větev. Větve mají vyrůstat od hlavní osy pod úhlem alespoň 45°. Ostrý úhel nasazení větví podporuje výskyt klejotoku i vylamování větví. I udržovací řez omezujeme, jen na nejnutnější míru - přírůstky zkracujeme, jen pokud jsou delší než 60cm.