Náhodné stránky webu
- (25.01.2016) Proč muži neradi říkají ženám 'miluji Tě' - 3 důvody které je k tomu vedou
- (08.02.2009) Rady jak ztloustnout, tipy jak přibrat na hmotnosti, na váze
- (06.08.2012) Vliv kávy na zdraví, paměť, mrtvici a Alzheimerovu nemoc
- (18.12.2017) Horoskop na celý rok 2018 - BÝK (láska, práce, peníze, zdraví, rodina)
- (10.08.2008) SMS platby přes mobil - seznam firem, audiotextové služby
Nacházíte se:
Sponzorované odkazy:
Slovník - hledej:
lékařský
cizí slova
česko-anglický
anglicko-český
Předpověď počasí



Další dny...
Počet stránek v systému
7308
Mýty a fakta o komunismu - jak jsme se měli a jak se máme teď |
![]() |
Pátek, 19. říjen 2012 | Vložil: MUDr. Zbyněk Mlčoch | Zobrazeno: 5188x |
![]() ___ 1. Vše bylo levnějšíMáslo za deset korun, litr benzinu za osm a pivo za 2,50 Kčs. Mnozí na tyto ceny rádi dodnes vzpomínají.
Ze svých vzpomínek však vytěsnili jednu podstatnou věc, a to plat či důchod, z nějž si uvedené zboží pořizovali. V přepočtu na dnešní příjmy či důchody totiž nakoupili u většiny zboží mnohem méně. Třeba z čisté mzdy 2 400 Kčs jste v roce 1989 natankovali 300 litrů benzinu. Z nyní podprůměrného příjmu 14 tisíc natankujete litrů pět set. Některé druhy zboží navíc nezdražily ani nominálně, zejména elektronika či "luxusní" potraviny pak dokonce zlevňovaly. Naopak nejvíce nahoru šly ceny energií a služeb - třeba vodné a stočné zdražilo zhruba padesátinásobně. Ve výsledku však průměrná mzda vzrostla více než sedminásobně, zatímco ceny ani ne pětinásobně. Pravda není ani to, že se za minulého režimu nezdražovalo. Ceny rostly v průměru o procento až tři ročně, zdražovalo se však skokově. Třeba v roce 1982 zdražilo kilo vepřové pečeně z 30 na 46 Kčs. Růst cen byl běžně sledovanou veličinou. 2. Všichni měli stejněNikdo nikomu nic nezáviděl, všichni jsme brali ve fabrice tři tisíce hrubého. Anebo ne?
I za minulého režimu existovaly rozdíly ve mzdách, byť je pravda, že skutečně panovalo větší rovnostářství než nyní. Pro srovnání - v roce 1970, kdy byla průměrná mzda necelé 2 000 Kčs, měl každý padesátý zaměstnanec více než dvojnásobek průměru. V roce 2008 už měl více než dvojnásobek každý desátý. Tato čísla však nepostihují sféru šedé ekonomiky. Kdo měl možnost kšeftovat s masem, zeleninou či stavebním materiálem, vydělal si bokem výrazně více. Namísto trhu navíc fungovala síť známostí a nepeněžní směna. Kdo neměl potřebné kontakty, měl smůlu a některé druhy zboží pro něj byly prakticky nedostupné. Týkalo se to zejména elektroniky, fronty však ti méně šťastní stáli prakticky na vše. Rozdíly existovaly i v zásobování jednotlivých regionů - lépe na tom byly oblasti, kde byl rozvinutý těžký průmysl, například Ostravsko.
|