Žádná osoba nemůže být nucena, aby ve spoluvlastnictví zůstávala. Ze spoluvlastnictví lze buď „vystoupit“ tak, že podíl spoluvlastník převede na jinou osobu, nebo že bude spoluvlastnictví úplně zrušeno – buď dohodou, nebo soudem.

Každý spoluvlastník má ve svém výlučném vlastnictví svůj podíl, se kterým může disponovat. Jestliže chce převést tento podíl na jinou osobu, mají ostatní spoluvlastníci předkupní právo. Předkupní právo však nemají, jedná-li se o jakýkoliv převod osobě blízké nebo o bezúplatný převod komukoliv. Pozor – úplatným převodem je i vklad podílu do obchodní společnosti. Jestliže bude předkupní právo porušeno, mohou se ostatní spoluvlastníci dovolávat neplatnosti takového převodu. Výsledky dovolání se neplatnosti mohou být dva:

Spoluvlastnictví může zaniknout stejnými způsoby, jako klasické vlastnictví (např. zničením věci, prodejem věci apod.). Kromě toho může zaniknout dle speciálních ustanovení zákona:

Soud je zásadně povinen spoluvlastnictví zrušit a vypořádat – s výjimkou situace uvedené v § 142 odst. 2 občanského zákoníku – nelze-li věc rozdělit a je-li zde důvod zvláštního zřetele hodný (např. vysoký věk, zdravotní stav spoluvlastníka) -> při podstatné změně poměrů lze podat nový návrh.

Při svém rozhodování není vázán návrhem spoluvlastníků, může rozhodnout i jinak. Soud však musí respektovat závazné pořadí způsobů vypořádání spoluvlastnictví, jak je uvádí zákon:

Vzor smlouvy o vypořádání pro movitý a nemovitý majetek