Dohoda o vině a trestu, kterou schválila vláda, umožňuje zjednodušený postup v případech, kdy obviněný prohlásí, že se cítí být vinen skutkem, pro který je stíhán. Dohodu o výši trestu, případně ochranném opatření se sjedná za účasti obhájce a státního zástupce, dohodu musí schválit soud.

Vláda dne 23.7.2008 na svém zasedání schválila novelu trestního řádu, jež obviněným, kteří uznají svou vinu, umožní navrhnout si výši a druh trestu. Pokud s jejich návrhem bude souhlasit státní zástupce a dohodu schválí soud, řízení končí. Jde o další významný bod justiční reformy, jehož prioritou je zrychlení soudního řízení v trestní oblasti a ochrana obětí trestných činů před opakovaným zraňováním (sekundární viktimizací).

Kromě významného zrychlení soudního řízení jsou hlavními výhodami návrhu ochrana obětí trestného činu, které nebudou muset opakovaně svědčit před soudem a nebudou tak vystavovány sekundární viktimizaci. Návrh dále pamatuje na práva obviněného, neboť dohoda je v celém průběhu podmíněna přítomností obhájce. Zároveň zde fungují účinné pojistky proti zneužití, a to souhlas státního zástupce a rozhodnutí soudu. U obžalovaného, který uznává svou vinu se navíc zvyšuje pravděpodobnost, že jeho převýchova bude úspěšná.

Vedle podmíněného zastavení trestního stíhání a narovnání, tzn. odklonů od trestního řízení, při nichž není možné uložit trest odnětí svobody, je institut tzv. dohody o vině a trestu zvláštním způsobem trestního řízení. Jeho podstatou je možnost státního zástupce sjednat s obviněným v rámci přípravného řízení dohodu o vině a trestu, kterou následně schválí soud. Ten však není návrhem na schválení dohody o vině a trestu vázán a může jej ze závažných procesních důvodů odmítnout. V takovém případě bude věc vrácena do přípravného řízení.

Institut tzv. dohody o vině a trestu ovšem nelze automaticky použít na všechny druhy případů. V první řadě je zde podmínka, že musí obviněný uznat svoji vinu a že skutek, pro nějž je stíhán, je trestným činem, jehož horní hranice trestní sazby nepřekračuje 5 let.

Pomalý výkon spravedlnosti je v současné době nejzávažnějším problémem justice ve většině států Rady Evropy, protože v dostatečné míře nevyužívají možností, jak obviněnému v plné míře zajistit právo na rychlý proces. A přitom právě adekvátní rychlost je jedním z primárních požadavků Evropské úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod. Cílem návrhu je maximální zrychlení trestního řízení a zajištění skutečně pružného a efektivního modelu.