Dobré ráno, dnes je čtvrtek 25.4.2024, svátek slaví Marek, zítra Oto.

Systém rychlého varování RASFF a zkažené potraviny v obchodech

system-rychleho-varovn-RASFF-zkazene-potraviny-v-obchodech

system-rychleho-varovn-RASFF-zkazene-potraviny-v-obchodech
Hliník ve vietnamských nudlích, v humrech z USA zase chloramfenikol (může ohrozit kostní dřeň), mrtvé housenky v čínských arašídech. K českým spotřebitelům míří ledacos. Ale do prodeje se dostane jen zlomek podobně závadných potravin. Většinu odhalí testy, ať u nás, nebo jinde v Evropské unii (EU). Naše země je totiž zapojena do unijního systému rychlého varování pro potraviny a krmiva, známého pod zkratkou RASFF.

___
___


Díky němu se včas dozvíme o nebezpečných látkách v různých výrobcích, kdykoli je odhalí kontrola v jakékoli z členských zemí EU. Systém vznikl už v roce 1978 a my jsme se do něj zapojili pří našem vstupu do  Evropské unie v roce 2004

 

Cíl a účel RASFF

Hlavním cílem RASFF je zabránit, aby lidé byli ohroženi zdravotně závadnými potravinami, ale také krmivy pro zvířata. Nebezpečné složky krmiv se totiž mohou dostat v léku, mléčných výrobcích nebo v mase až k člověku. Takhle nebezpečné krmivo bylo nahlášeno přes RASFF například v září 2010: Šlo o vysoce toxické dioxiny v estonské rybí moučce. Jako nebezpečné bývají v systému nahlášeny i takové potraviny, jejichž složení neodpovidá tomu, co se píše na obalu.

 

Problém je i nekompletní složení na obale potraviny

V prosinci 2010 to byla třeba sója v masových kuličkách ze Švédska. Ta pro běžného strávníka není nebezpečná (mohli bychom uvažovat spíš o podvodném obohacení, protože sója je levnější ež maso). Jinak by ale mluvil alergik: I stopové množství sóji může u lidí, kteří jsou na ni citlivi, vyvolat vážné obtíže. Což mimochodem platí vlastně o všech součástech stravy. Proto je tak důležité vypsat na obal kompletní složení včetně složek, které výrobek obsahuje v mizivém množství. A proto RASFF před potravinami s nepřesně vypsaným složením varuje. Ani podrobný seznam použitých surovin nás ale nemusí chránit úplně. 

 

Geneticky modifikované (GM) rostliny

Neexistuje totiž povinnost označovat, že při výrobě byly použity geneticky modifikované (GM) rostliny. Na jejich bezpečnost či naopak škodlivost se názory různí. Určitým rizikem by ale mohly být například obilniny, ve kterých je gen z oříšku. To by mohlo skončit velkými problémy pro alergiky na ořechy. Bylo by asi vhodné použití GM surovin označovat, ale toho se zřejmě nedočkáme. Evropská unie je sice vůči GM potravinám opatrná, české úřady ovšem o poznání méně a označování těchto potravin za nutné nepokládají. Dokonce se mluvi o tom, že by americké firmy, které GM obilí produkují, mohly své výrobky přes nás »dostat« do EU.

 

Kde hledat aktuální seznam nebezpečných potravin?

V každém případě si ale díky systému rychlého varování pro potraviny a krmiva můžeme být jistější, že na našich stolech nic skutečně nebezpečného "nepřístane". A pokud chce někdo čerstvé zprávy ohledně výrobků, na které upozorňuje RASFF, najde je například na internetové adrese www.bezpecnostpotravin.cz .