Rýže je poměrně levná, na energii bohatá potravina, která má své skalní příznivce zejména v Asii. ato zrnka provázejí lidstvo už velmi dlouho a patří mezi důležité základní potraviny. Rýže se podle historických pramenů začala pěstovat už někdy před 4000 lety na území dnešního Thajska. Odtud se umění pěstování rýže naučili Číňané a obyvatelé Indie.

___

___

Historie rýže

Ale teprve kolem roku 300 př. n. 1.přivezla rýži z Asie do Řecka vojska Alexandra Velikého. Za dob římského impéria se pak začala pěstovat okolo celého Středozemního moře, tedy v jižní Evropě i Egyptě. A v 16. století přivezli evropští osadníci rýži do Severní Ameriky. Velmi dobře totiž přežívala dlouhé cesty lodí za novým životem. Její pěstování se nejvíc rozmohlo na území dnešní Kalifornie, ale šířilo se prakticky do všech vhodných částí kontinentu, kde podnebí alespoň trochu vyhovovalo jejímu pěstování.

Kterou rýži si dát?

Rýže má velké množství kultivarů a druhů. Nejčastěji se rýže dělí podle velikosti - můžeme tak rozeznávat odrůdy dlouhozmné, krátkozrnné nebo kulatozrnné. Krátkozrnná rýže obsahuje největší množství škrobu a po uvaření se nejvíc lepí, zatímco u dlouhozrnné rýže je tomu naopak. Dalším způsobem rozlišení rýže může být proces zpracování, kterým rýže prochází. U hnědé rýže (často se označuje pojmem natural) je zachováno celé zrno i s vnějším obalem. Hnědá rýže si tak uchovává významné nutriční látky, především vláknínu a minerály. I po uvaření zůstává mírně tuhá konzistence a chuť po oříšcích. Ve srovnání s ní oloupaná a obroušená bílá rýže o mnoho přichází. Vaří se však kratší dobu. Rýže typu parboiled je speciálně upravována tak, že živiny uvnitř zrna zůstávají, množství škrobu na povrchu se však sníží, a proto se při vaření nelepí a zůstává sypká. Rýže divoká, někdy označovaná jako planá, jsou ve skutečnosti semena severoamerické vodní trávy. Její zrna jsou dlouhá a tmavá a používají se do rýžových směsí především na okrasu.

Vliv rýže na zdraví člověka a lidský organismus

Rýže je bohatý zdroj sacharidů (cukrů) s téměř nulovým obsahem tuků. Zato má velké množství vitaminů skupiny B a také značné množství vlákniny. Ačkoli rýže má i větší množství bílkovin, nejsou plnohodnotné, protože neobsahují všechny potřebné aminokyseliny.
Tam, kde je rýže hlavním zdrojem výživy, je nutné ji doplnit o živočišné produkty a ryby, které poskytnou potřebné chybějící esenciální aminokyseliny. Rýže obsahuje také mnoho minerálů - například železo, hořčík, zinek a draslík.

• Další články o rýži na tomto webu jsou zde