Od 1. ledna 2013 dojde k zásadním změnám při prodeji nebo pronájmu bytů nebo rodinných domů. Domu budou muset mít energetický štítek. Certifikát o energetické náročnosti budovy (tzv. průkaz energetické náročnosti budovy) může totiž vyjít až na 20.000 Kč. Důvodem vzniku této povinnosti je evropská směrnice.

Kolik stojí energetický štítek budovy, cena průkazu energetické náročnosti bytu, rodinného domu

Průkaz energetické náročnosti budovy stojí od 5000 až po 10000 Kč, u bytového domu je cena za štítek 10.000-20.000 Kč. Za průkazy energetické náročnosti zaplatí majitelé administrativních budov či nákupních center až desítky tisíc korun. Celkové náklady všech majitelů dle statistik pronajatých a prodaných bytů, rodinných domů, budov se mohou vyšplat v celé ČR až na 800 milionů korun ročně.

Jde o výnosný byznys pro auditory, tvrdí odpůrci

Konkrétní náklady na vytápění s přesností na stokoruny z energetického štítku žádný kupující stejně nevyčte. Jde totiž jen o orientační čísla.

Odborníci tvrdí, že povinnost energetických štítků žádný problém neřeší, jen vytahuje peníze výměnou za úřední papír. Budovy budou muset být opatřeny štítky od ledna 2013, s byty se zatím váhá o odkladu na rok 2016 (pozn. informace z března 2012).

Informece o energetické náročnosti budou v inzerátech, jásají příznivci

Informace o energetické náročnosti bude muset být také zahrnuta v inzerci. Příznivci zákona v tom vidí jednoznačné plus. Tvrdí, že jakmile byla podobná věc uzákoněna u elektrických spotřebičů, došlo k obrovskému tlaku na efektivitu elektroniky. Podobně by prý mohlo jít u bytů a domů, u kterých by se jejich majitelé, kteří je budou pronajímat nebo prodávat budou snažit je např. zateplit nebo jinak zamezit ztrátám tepla.

Co to znamená pro majitele bytů, rodinných domů a pro společenství vlastníků bytových jednotek SVJ?

Vlastníci nebo společenství vlastníků na základě novely zákona 406/2000 Sb. O hospodaření energií budou mít povinnost:

od 1. 1. 2013 při prodeji a pronájmu nemovitostí a od 1. 1. 2016 při pronájmu ucelené části nemovitostí

• Předložit průkaz energetické náročnosti možnému kupujícímu před uzavřením smlouvy, týkající se koupě nemovitosti nebo možnému nájemci budovy před uzavřením smlouvy, týkající se nájmu budovy.
• Předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii kupujícímu budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy nebo nájemci budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy.
• Inzerce, reklama: Zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při prodeji budovy nebo pronájmu ucelené části budovy.
• Budoucí kupující budovy bude mít tedy od 1. 1. 2013 a nájemce ucelené části budovy od 1. 1. 2016 právo na informace o energetické náročnosti budovy nebo její ucelené části na základě předložení průkazu energetické náročnosti budovy.
• Průkaz energetické náročnosti budovy může být zpracován pouze energetickým specialistou, vedeným v seznamu MPO.

Doba platnosti průkazu, energetického štítku

Platnost štítku je 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy.

Tento průkaz budoucímu vlastníkovi poskytne informace o spotřebě jednotlivých energií v kWh/m².rok v budově s přesným zatříděním do energetického hodnocení ve stupnici A – G (obdobné hodnocení jako u elektrospotřebičů).

Co se hodnotí při stanovení energetické náročnosti nemovitosti

Hodnotí se spotřeba energie stávajících zdrojů s jejich účinností a kvalitou rozvodů na vytápění, přípravu teplé vody, osvětlení, větrání případně chlazení.

Významný vliv na snížení spotřeby klasických neobnovitelných zdrojů (zemní plyn, elektrická energie) mají systémy využívající alternativní systémy energií (tepelná čerpadla, fototermické panely pro přípravu teplé vody a fotovoltaické panely pro výrobu el. energie). Tyto zdroje se samozřejmě ve výpočtu také zohledňují.

Výsledkem hodnocení PENB je celková spotřeba energií v kWh/m².rok vstupujících do objektu s odečtením vyrobené energie alternativnímy systémy využívající obnovitelné přírodní zdroje – sluneční záření, energii vzduchy, vody a země.

U kvalitně zatepleného objektu a s využitím alternativních systémů výroby energie se výrazně snižují budoucí náklady na provoz objektu na minimální úroveň.