Krušina olšová (latinsky frangula alnus) - krušinový keřík bývá ve volné přírodě součástí větších porostů podobných rostlin, mezi nimiž se často ztrácí. Snadno si ho můžeme splést, nejčastěji s keřem řešetláku. Dají se rozeznat podle toho, že krušina má hladké okraje listů, plodů je méně a jsou roztroušené, zato řešetlák má listy drobně pilovité a více plodů vyrůstajících ve shlucích.
___
___
Do studené vody se dají po jedné hrsti kopřiva, listy ořechu, břízy a bezu černého a jedna lodyha vlaštovičníku a pomalu se vše ohřívá do varu. Vyluhuje se tři minuty. Polovice vody se použije na umytí vlasů jádrovým mýdlem, opláchneme čistou vodou. V druhé polovici výluhu se pak vlasy a pokožka několik minut máčí a už se čistou vodou neoplachují.
____
____
Fialka vonná (viola odorata) - koho by nepotěšila kytička violek, něžných, krásně vonících kvítků? Violky se objevují v písních i v básních, staly se symbolem lásky. Vždy je radostné najít v řídkém lese nebo na louce tento jarní kvítek, který má mimo svůj milý vzhled a nádhernou vůni i velkou léčivou sílu.
___
___
Rozedma plic, stejně jako srdeční astma a onemocnění štítné žlázy, které provází záducha, jsou většinou důsledkem poruchy jater. Stálý tlak jater na citlivou štítnou žlázu způsobuje její chorobné změny. V takovém případě se ráno vypije šálek čaje z plavuně, potom se během dne dají na čtyři hodiny obklady ze švédských kapek a na noc se použijí parné obklady z přesličky.
___
___
Mnoho žen má časté potraty, nemohou svoje děti donosit. Tyto ženy by měly denně vypít dva až tři šálky čaje z řebříčku a kontryhelu. Pomohou však i mladé výhonky habru, který se pěstuje jako živý plot okolo domů. Mladé konce větviček, pozůstávající ze tří listů, se uvaří v mléce. Mléko se sleje, rozšlehá se do něho žloutek z vejce a nakonec se přidá trochu zásmažky z másla a mouky.
___
___
Užívá se zředěná esence z kopřivy, kterou vřele doporučujeme. Je možné ji dostat v drogeriích a lékárnách. Návod bývá připojen. Již jsem uvedla, že sedací koupele z přesličky, spojené s pitím teplého čaje z přesličky, velmi rychle odstraňují písek z měchýře a z ledvin a stejně tak I ledvinové kameny. Ve starých bylinářích se dočítáme, že i violka vonná, kakost smrdutý a medvědice lékařská rychle a bezpečně odstraňují ledvinové kameny.
___
___
Jalovec obecný (latinsky juniperus communis) - stálezelené keříky jalovce, roztroušené na výše položených suchých a kamenitých stráních, jsou všeobecně známé stejně jako jalovcová pálenka připravená z plodů, tzv. borovička. Dřevo příjemně voní pryskyřicí. I hořící vyschlé jalovcové větve krásně voní.
___
___
Jemná šťáva z netřesku střešního (Sempervivum tectorum) pronikavé bolesti z pásového oparu velmi rychle odstraní. Čtyři až pět masitých listů se po délce rozřeže a položí na talíř. Z jejich povrchu vytéká šťáva, kterou se nemocné místo několikrát denně potírá. Listy lze též odstředit v odstředivce. Nemocný pocítí blahodárný účinek už po prvém natření.
___
___
Zběhovec plazivý (latinsky ajuga reptans). Na pasekách často rostou bohaté porosty krásně rozkvetlých zběhovců. Zběhovce však lze objevit i v lesích a na loukách, kde jsou opravdovou krásnou modrou ozdobou svého okolí.
___
___
Čerstvé listy šťavelu kyselého, které pokrývají kobercovitě naše listnaté i jehličnaté lesy, po sběru umyjeme a v odstředivce získáme šťávu. Každou hodinu se užívá tři až pět kapek šťávy zředěné v čaji z řebříčku. V průběhu dne nemocný vypije čtyři až pět šálků čaje. Do šálku se dá jedna vrchovatá lžička bylinek, zaleje vřelou vodou a nechá krátce vyluhovat.
___
___
Obklady a koupele z bylinek jsou způsoby, jak aplikovat bylinku zevně kůží. Existují látky a vitaminy, které procházejí kůží a užívají se například tak, že se čerstvá bylina - rozmačkaná, aby pustila šťávu - přikládá na postižené místo. Asi nejznámější použití je obklad z jitrocelového listu na odřenou kůži (většinou na končetině). Méně známý, i když používaný od nepamětí, je obklad z máčeného lněného semínka na spáleniny, omrzliny, lupénku, puchýře, pásový opar apod.
___
___
Růže šípková (latinsky rosa canina) léčí nemoci močových cest, zlepšuje stav vlásečnic, posiluje organismus. Jde o kolem 3 metrů vysoký, listnatý, opadavý keř. Na hojných, každoročně vyrůstajících větvích jsou mohutné, zahnuté ostny. Větvě jsou přímé nebo zahnuté do oblouku. Listy jsou střídavé, lichozpeřené s 5-7 vejčitými lístky. Bledě růžové květy se skládají z pěti korunních plátků. Plodem jsou šípky - vejčitá, červená souplodí o velikosti asi 2 cm. Keř kvete na začátku prázdnin.
___
___
Zápach z úst je nepříjemný pro nemocného a také pro jeho okolí. Nejprve musí lékař zjistit příčinu zápachu. Může být různá: špatný chrup, který je nutné opravit, vřed v dutině ústní, záněty mandlí, odlučování slizniční výstelky nosu, ale i zkažený žaludek při nedostatku kyselin nebo zácpě. V posledním případě je třeba upravit trávení.
___
___
Bylinný přášek - byliny doporučené na dané obtíže lze někdy usušit, rozmělnit na prášek a užívat při zachování následujících bezpečnostních pravidel: musíme mít na paměti, že co do síly účinku odpovídá sklenice odvaru nebo nálevu víceméně jednomu gramu bylinného prášku, tedy množství, které se vejde na konec kulaté špičky jídelního nože.
___
___
Na noc se dají do šálku studené vody dvě plné čajové lžičky nadrobno pokrájeného kořene jehlice trnité (Ononis spinosa), ráno se tekutina trochu ohřeje a scedí. Polovina šálku se vypije půl hodiny před snídaní a druhá polovina půl hodiny po snídani. Otoků je možné se zbavit i pomocí kůry z kmene černého bezu.
___
___
Slunečnice (latinsky helianthus) pochází z jihu Severní Ameriky. Do Evropy dorazila roku 1510 a několik set let byla považována za rostlinu ozdobnou. Teprve později se lidé naučili jíst slunečnicová semínka. V roce 1840 přišel ruský rolník Bokarev na nápad lisovat ze slunečnicových semen olej. Od té doby se tato cenná tekutina běžně používá v mnoha národních kuchyních.
___
___
Dobré výsledky se dosahují s pomletým nebo na prášek roztlučeným semenem pískavice (řecké seno) a to při odvápnění kostí, ale stejně tak při nádoru na kosti a při zánětu kostní dřeně. Přes den se vypijí dva šálky z řebříčku (čtyřikrát po půl šálku). Do dvou půlšálků se přidá půl čajové lžičky semletého semene pískavice.
___
___
Když se děti ve spánku nepokojně přehazují a nemohou se utišit, okamžitě pomáhá koupel v lipovém květu, pokud ovšem nepůsobí na dětskou postýlku nějaké záření. Větší vědro se naplní do poloviny lipovým květem, který se nechá na studeno přes noc vyluhovat. Druhý den se vše zahřeje a přileje do koupele, která trvá dvacet minut.
___
___
Za slunečného počasí se nasbírají květy heřmánku, divizny, řebříčku a mateřídoušky, dají se čerstvé nebo trochu přesušené do lněného sáčku, který se položí přímo na bolestivé místo tváře. Květy se sbírají za slunečného dne proto, že obsahují nejvíce éterických olejů, které mají léčivé účinky. Kromě toho se z uvedených rostlin pije čaj, čtyři šálky během dne. Připravíme jej tak, že květy jen spaříme a krátce vyluhujeme.
___
___
Túje, nazývaná rovněž zerav západní (latinsky thuja occidentalis), je ozdobný strom ceněný pro svou příjemnou pryskyřičnou vůni. Éterická silice túje působí jako prostředek povzbudivý, močopudný a dráždivý.
___
___