Akné neboli trudovitost - je to vyloženě pubertální choroba a částečně souvisí s poruchou ledvin. Z toho důvodu je třeba se vyhýbat silně kořeněným a soleným jídlům, kyselým salátům a nápojům. Saláty by se měly připravovat s kyselou smetanou. Při uhrech se pije denně jeden litr čaje ze spařené kopřivy a to po doušcích během celého dne.
___
___
Kozlík lékařský (latinsky valeriana officinalis) roste podél příkopů, na mokrých loukách, bažinatých místech, v lesích a houštích. Dorůstá do výšky 30 až 100 cm a má téměř lysou lodyhu, která je nad kořenem poněkud obrvená. Listy jsou asi 7 cm dlouhé, úzké a na okraji jemně pilovité, obvykle se skloněným koncern. Květ je pětičetný. Válcovitý kořen je krátký, asi na prst tlustý a opatřený vícero kořínky.
___
___
Šťavel kyselý (latinsky oxalis acetosella l.) Šťavel roste všude v našich listnatých i jehličnatých lesích. Svými bledě zelenými listy i jemnými bílými kvítky vytváří na lesní půdě celé koberce. Už jen pohled na tento koberec přináší potěšení. Při houbaření jsem se občas sehnula, utrhla lístek a snědla ho. Sbírám i menší množství květů do čajové směsi, o které se zmiňuji dále.
___
___
Rozrazil lékařský (latinsky veronica officinalls l.) - když kdysi Římané obsadili kraje obývané Germány, poznali „rozrazil lékařský“, kterého si domácí germánské obyvatelstvo nadevše vážilo jako léčivé byliny. Nazývali ji „Hlavní lék na všechny choroby“, a ještě dnes má lidový název „Allerweltsheil“. Bezpochyby i Římané se přesvědčovali o její velké léčivé moci.
___
___
Puškvorec obecný (acorus calamus l.) - tato vodní rostlina se vyskytuje v rybnících, jezerech, kalužích a na březích stojatých vod. V bahně břehů se vodorovně plazí kořen (oddenek), ze kterého vyrůstá mnoho mečovitých listů, vysokých až 1 metr. Zploštělý stvol nese asi uprostřed kuželovitý, zelený až žlutohnědý květní soubor – palici.
___
___
I v září můžete před nadcházející zimou doplnit svou přírodní lékárnu. Pozvolna přecházíme na sběr podzemních částí bylin. Zaměříme se též na nemoci z nachlazení a prevenci. Avšak nejdříve se podívejte co by jste mohli ještě přidat do vašeho repertoáru. Které bylinky můžete sbírat v září?
___
___
Švédské kapky a švédské bylinky znamenitě pomáhají našemu zdraví, neměly by chybět ani v jedné domácí lékárničce. Měli bychom je mít vždy po ruce v lahvičkách, ba měli bychom je brát s sebou i na cesty. Často nám nechutná jídlo mimo dům, potřebujeme něco pro povzbuzení žaludku a žlučníku, nebo se cítíme unavení, malátní a skleslí a při těchto stavech jsou kapky skutečným elixírem. Vypije se jeden doušek zředěný vodou, zvenku se potřou spánky, čelo, oči a místa za ušima a hned pocítíme v celém organismu oživení.
___
Psaní českých a latinských názvů rostlin má spoustu svých specifických pravidel. Bohužel, spousta lidí je nezná nebo se jimi neřídí. Jiní pak akorát kroutí hlavou, jak někdo může napsat, že „má problém se svou Mucholapkou Podivnou“. To je důvod, proč jsem zde sepsal několik nejčastěji používaných pravidel.
___
___
Jírovec maďal (latinsky aesculus hippocastanum) léčí záněty, otoky lymfatických žláz, cévní problémy. Jirovec je až 30 metrů vysoký, opadavý listnáč s široce vyklenutou hustou korunou a krátkým kmenem. Listy má vstřícné, dlouze řapíkaté, dlanitě složené z 5-7 podlouhle obvejčitých lístků, dlouhých až 25 cm. Pupeny má velké, leskle červenohnědé..
___
___
Jeřáb ptačí, jeřabina (latinsky sorhus aucuparia, lidový název jarabina, řeřáb). Zpravidla se používají dozrálé červené plody. Plody obsahují obzvlášť velké množství vitaminu C, dále pak třísloviny, hořčiny, kyselinu parasorbovou a silici. Využívá se také květ a někdy i listy.
___
___
Bylinky a těhotenství. I když máme většinou pocit, že bylinkami nic nezkazíme a zdraví jen prospívají. Oblíbená máta může zhoršovat krevní obraz. A heřmánek zase v některých případech vyvolat vznik budoucí alergie u dítěte. Bylinky máme rádi ve formě čajů, koření do jídla nebo upravené rostlinné extrakty.
___
___
Pískavice řecké seno (latinsky trigonellafoenum-graecum, lidový název senovka, kozí roh, fenegrek) - jako rostlinná droga se používá sušené semeno. Semena mají velký podíl slizových látek, v menším množství steroidní saponiny, steroly, flavonoidy a v nepatrném množství silici.
___
___
Ostružiník zřasený (latinsky rubus jruticosus, lidový název ježina, černice) - jako léčivo se používají listy a nať. Účinnými látkami listů jsou v prvé řadě třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy, v menší míře je v nich obsažen i vitamin C. Třísloviny mají lehce stahující účinky, proto jsou listy indikovány u lehkých průjmových onemocnění a zánětů sliznic.
___
___
Břečťan popínavý (hedera helix), lidově zimolez. Jako rostlinná droga se používají listy a kvetoucí nať. Usušené listy obsahují saponiny a flavonoidy. Saponiny působí protizánětlivě, zkapalňují hlen a při zevním použití působí fungicidně. Dráždí pokožku a sliznici. Flavonoidy pomáhají při uvolnění sekretu a křečích.
___
___
Skořicovník cejlonský (latinsky cinnamomum zeylanicum) - ze skořicovníku se používá se kůra. Obsahuje silici, jejíž složkou je eugenol, felandren, thymol, dále pak sliz a třísloviny. Silice má antibakteriální účinky, povzbuzuje peristaltiku střev a zvyšuje produkci žaludeční šťávy. Ve fytoterapii využíváme skořicový čaj.
___
___
Zázvor (latinsky zingiber officinale, lidový název ďumbíř) byl ve starověku i středověku velmi rozšířený. Arabové ho považují za obzvlášť silné afrodiziakum, proto ho přidávají do veterinárních léků podávaných domácím zvířatům s cílem zvýšit jejich plodnost. Zázvor bystří smysly a povzbuzuje krevní oběh. Kromě toho má následující léčivé vlastnosti.
___
___
Při srovnávání chemických prostředků s bylinnými můžeme často slyšet názor, že byliny,když už nepomohou, tak ani neuškodí, zatímco chemické prostředky na jednu stranu pomohou, na druhou uškodí. Toto tvrzení je nepřesné, neboť i byliny mohou v některých případech uškodit. I když se v bylinkářstvích a lékárnách prodávají bez receptu, přece jen musíme vědět o čtyřech případech, kdy mohou i byliny uškodit, a pořád je mít na paměti.
___
___
Sporýš lékařský (latinsky verbena officinalis), lidové názvy: verbena, holubí bylina, čaganka, slza Junonina, slza Isidina, spoříš, verbena, verbina, vrbenka, železník, žíla Venušina. Používá se nadzemní část rostliny, která obsahuje glykosid verbenalin, silici, třísloviny, kyselinu křemičitou, hořčiny a sliz. Účinné látky sporýše jsou třísloviny, hořčiny a sliz ulevují při žaludečních a střevních potížích a při kašli. Při kožních chorobách je aplikován zevně.
___
Zavinutka podvojná (latinsky monarda didyma). Domovinou zavinutky podvojné je Severní Amerika, kde sloužila jako léčivá rostlina původním indiánským obyvatelům. Odtud také pochází její populární jméno "indiánská kopřiva". Po objevení Ameriky se posléze dostala i do Evropy. Křížením a dalším šlechtěním vznikla řada zahradních odrůd, kvetoucích v nejrůznějších barevných tónech, které ovšem nejsou tolik využívány jako léčivé a čajové rostliny.
___
___
Tužebník jilmový (latinsky filipendula ulmaria). Jelikož je léčivá síla květů a kořenů vzájemně vyvážená, používají se jako čajový nálev především příjemně vonící květy. Mají mírně močopudný účinek, čistí krev a jsou jim přičítány protihorečnaté a potopudné účinky. Čaj se používá též jako lék na revma a dnu. Při předávkování může dojít k žaludečním potížím a nevolnosti.
___
___