Deprese se dá léčit, a to jednak psychoterapií, jednak antidepresivy. Antidepresiva jsou léčiva, která různými mechanismy odstraňují patologicky pokleslou depresivní náladu. Jejich účinek je založen na zvyšování hladiny neurotransmiteru (to je látka uvolňovaná ze zakončení nervového vlákna, která je důležitá pro přenos signálu mezi buňkami), např. serotoninu, noradrenalinu nebo dopaminu, v centrálním nervovém systému.

Je důležité myslet na to, že pozitivní účinek na náladu se neprojeví hned, ale v průměru po 2-3 týdnech pravídelného užívání.  Jelikož má deprese negativní dopad na zdraví a kvalitu života, je důležité zahájit léčbu, která je vysoce efektivní, pokud je zvolena včas. Zhodnocením intenzity depresivní poruchy se stanoví způsob léčby.

U mírné až středně těžké deprese by měla být dostačující psychoterapie, kdy se odborník (psycholog, psychiatr nebo i praktický lékař) pomocí vhodných postupů snaží určit charakter problémů daného pacienta a najít cestu k vyřešení zdánlivě bezvýchodné situace například prostřednictvím kognitivně-behaviorální terapie (nácvik řešení problémů, relaxační a meditační techniky) a interpersonální terapie (snaha o zlepšení komunikace, řešení problémů v mezilidských vztazích).

U těžkých depresí se volí farmakoterapie pomocí antidepresiv. Nejlepšího efektu je dosaženo kombinací psychoterapie a farmakoterapie. V současné době používaná antidepresiva jsou většinou dobře snášená a nejsou návyková. Přesto je v některých lidech (zcela zbytečně) zakořeněná představa, že antidepresiva mohou měnit charakter osobnosti - není tomu tak!

U nás dostupná antidepresiva jsou v zásadě stejně účinná, liší se od sebe mechanismem účinku a spektrem nežádoucích účinků. Antidepresivum je pro individuálního jedince voleno i podle tíže deprese, přidružených příznaků (nespavost, snížená chuť k jídlu, úzkost) a s ohledem na jeho nežádoucí účinky. Mezi tzv. klasická antidepresiva patří starší tricyklické preparáty, které jsou bohužel zatíženy četnými nežádoucími účinky. Zejména se jedná o ospalost, nárůst tělesné hmotnosti, zácpu, sucho v ústech, náhlý pokles krevního tlaku při rychlé změně pohybu a negativní vliv na srdce. Neměly by být podávány u starších pacientů, jelikož mohou zhoršit kognitivní funkce. Nevýhodou jsou i četné interakce (ovlivnění účinku jiných současně podaných léků).

Lékem volby při léčbě depresí jsou tzv. SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu). Tyto látky zvyšují hladinu serotoninu v mozku. Jsou preferovány u seniorů, jelikož mají oproti výše zmíněným tricyklickým antidepresivům menší výskyt nežádoucích účinků a minimum lékových interakcí.
Je důležité upozornit pacienty na skutečnost, že většina nežádoucích účinků po určité době vymizí, a neměli by kvůli nim tedy léčbu přerušovat. Na začátku užívání se můžeme setkat se sníženou chutí k jídlu a lehkou nevolností (to lze zmírnit podáváním léku po jídle, navíc během několika málo dnů tyto projevy mizí), někdy projevy úzkosti (pokud nastanou, přidají se k antidepresivům léčiva potlačující nervozitu a neklid, která se vysadí, jakmile začne působit vlastní arítidepresivum), ospalost, nespavost a poruchy sexuálních funkcí. Na trhu jsou další skupiny antidepresiv jejichž výčet by byl nad rámec této odpovědi.